Million Reasons

LXX.

Cody (Pátek, 3.5., 11:46)  

  ◼▪◼   

Jako první si Cody řekl, že na pohřeb nepůjde. Teď ale stál v dlouhé řadě lidí, kteří vyjadřovali upřímnou soustrast Jayově rodině vedle Jade, a z hlavy nemohl dostat babiččin pohřeb, který mu to neuvěřitelně připomínalo.

   Viděl před sebou Jaysona. Stál na konci rodinné řady jakožto nejmladší sourozenec a taky si Cody všiml načesaného blonďáka za ním, což podle popisů od Jade usoudil, že bude Ryan. A taky podle toho předraženého obleku, který měl na sobě logo Armaniho nebo Gucci. V tom se Cody nevyznal.

   Když vcházeli do kostela a na konec řady, Jayův pohled se potkal s Codyho. Cody viděl jeho červené oči a když ho Jay uviděl, pootevřel pusu v překvapení, i když věděl, že přijde. Protože Cody opravdu neměl v plánu chodit, jelikož Jayovu mámu potkal párkrát, ale Jayson si to přál.

   Ano, Jayson si to přál.

   Teda alespoň podle Jade. Cody stále s Jayem nemluvil a ani ho neviděl už přes půl roku.

   Jade byla v řadě před ním. Prošla všechny členy rodiny, až se dostala k Jayovi, kterého automaticky objala a rozbrečela se, protože ho taky od září neviděla. Zatímco Cody vyjadřoval upřímnou soustrast Eddiemu snažil se vedle sebe nedívat.

   Se zděšením si Cody uvědomil, že je v řadě poslední, jelikož s Jade přijeli přesně na čas. Všichni už seděli usazeni v lavičkách po celém kostele.

   Když periferně uviděl, že Jade od Jaysona odstoupila a zdvořilostně se šla bavit s Ryanem, Cody se zhluboka nadechl a došel k němu.

   Stáli až nepatřičně od sebe, když se mu Jayson dlouze zadíval přímo do očí. Chvíli stáli v tichu, Cody slyšel jen Jayovo hlasité oddechování, než se rozhodl promluvit: "Je mi to tak líto, Jayi, upřímnou soustrast." Jakmile to dořekl, překonal se a Jaysona objal.

   Když po více než půl roce ucítil jeho tělo, jak dokonale zapadalo do jeho, Jayovy ruce kolem pasu a jeho hlava na rameni, Cody malém zapomněl, jak se dýchá. Otupěle a s pootevřenými ústy se díval před sebe, když uslyšel Jaye zamumlat: "Děkuju, že jsi přišel. Vím, že to bylo ode mně troufalé, ale děkuju."

   Cody si v tu chvíli všiml Ryana, jak je s neutrálním výrazem pozoruje. Nedalo se z toho nic vyčíst, ale tak ho napadlo, jestli Ryan vůbec ví, kdo je?

   Každopádně se Cody od Jaye odtáhl, aby to nebylo podezřelé. "Samozřejmě, že jsem přišel."

   Jayova rodina se vydala do první řady, což znamenalo, že pohřeb za chvíli začne. Codyho srdce bilo jako o závod, když se na něj Jayson usmál. To už ho ale bral Ryan kolem pasu s tichými slovy, že by měli jít. Cody měl chuť propadnout se do země, když uviděl, jak se jeho ruka vtírá k Jayovi.

   Jade a Cody si sedli do jedné z posledních lavic, kde bylo ještě volno. A i když se vážně snažil to nedělat, neustále mžoural před sebe a na místo, kde stáli Jay s Ryanem a čekali, až se všichni posadí do první lavice, aby mohli taky.

   Takže Codyho mírně zmátlo, když uviděl, jak Jay něco pošeptal Ryanovi a od ostatních se oddělil. Rychlým krokem prošel prostředkem uličky, prosvištěl kolem Codyho a zmizel někde vzadu v kostele. Ryan se za ním ani neohlédl.

   Cody ovšem ten pohled, se kterým Jayson utíkal, znal. Až moc dobře. Otočil hlavu k Jade, která si Jaysona nevšimla, jelikož si vypínala telefon.