LXVI.

9.2K 861 108
                                    

Cody (Pondělí, 15.10., 6:02)

◼▪◼ 

Cody zpanikařil.

   Tančili s Lucasem snad ještě před hodinou. Doteď na sobě cítil jeho přitisklé tělo, jak se vlnili do rytmu hudby a alkohol jel na plné obrátky. Dokud se nezačali líbat takovým způsobem, že museli z pódia.

   Codymu se v hlavě neustále přehrávalo, jak ho Lucas začal táhnout stranou a pak ho vedl po schodech nahoru, kde byl vstup zakázán. Je to v pohodě, já sem můžu, říkal. A ono by to i v pohodě bylo.

   Zatáhl je do jednoho z pokojů a zamkl. Hned se na Codyho vrhl a Cody nic nenamítal, přece jen mu to v tu chvíli nevadilo. Dokonce nechal Lucasovy ruce vklouznout pod jeho triko.

   Spadli na postel. Cody byl dole. Ale jakmile se Lucasova ruka dotkla okraje jeho džínů a snažila se proklouznout dovnitř, Cody se vzpamatoval.

   Tohle nebyla Jayova ruka. Nebyl to jeho Jayson, u kterého mohl vědět, že je to v pořádku a že se nemusí ničeho bát. Vzpomněl si na ten strach, který před Jayem měl, než mu ho pomohl Jayson překonat.

   Zalapal po dechu a odstrčil Lucasovu ruku pryč. "Co je?" zeptal se nevinně Lucas. "Děje se něco?"

   Cody ležel pod jeho tělem a přerývaně dýchal. Začal si uvědomovat věci - Lucas byl těžší jak Jay. Jeho rty byly tvrdší, oči neměly tak pěknou barvu a nebyl ke Codymu tak něžný, jak to dokázal jen Jayson.

   V tu chvíli si uvědomil, že to prostě nepůjde.

   "Musím jít," zamumlal rychle a vyklouzl z postele. Lucas se prudce otočil, ale nevypadal naštvaně.

   "Cody, jsi v pořádku?" zavolal za ním, ale odpověd už nedostal.

   Teď seděl uprostřed parku, kousek od bytu, kde s Jayem bydleli, jelikož klub odsud nebyl daleko. Čekal, než bude alespoň sedm hodin, aby mohl jít za Jade, i když si nebyl jistý, jestli ho bude chtít vůbec vidět.

   Cody párkrát otočil prstýnkem na jeho prsteníčku, než ho sundal a podíval se na vyrytá písmenka jejich jmen z vnitřní strany. Pak schoval obličej do dlaní a rozbrečel se.

◼▪◼ 

Jayson (Úterý, 6.11., 8:45)

Jaysonovi první pacienti byli sourozenci. Nechutně bohatí sourozenci, muž a žena v Jayově věku, což bylo nejprve trochu zvláštní. Vanessa, sestra Ryana, měla problémy se vztekem a jelikož spolu vlastnili firmu, rozhodli se jejich problém řešit přes psychologa.

   Horší případ na začátek své kariéry snad ani Jayson dostat nemohl. A sice později dostal další dva případy, ale tento se do něj zavrtal nejvíce.

   Na druhou stranu byl už tolik zaneprázdněný, že téměř zapomínal na Codyho a na to, jak mu chybí. Už se mu nestávalo, že by automaticky po příchodů domů najel do kontaktů, aby mu zavolal. Nemohl.

   I když to bolelo, Jayson to zvládl. A rozptyloval se vším možným, jen aby na něj nemyslel.

   Když bylo ale nejhůř, Jayson měl svoji slabinu. A to že si projížděl fotky z foťáku od Codyho, kde byly všechny jejich dokonalé chvíle. Stejně jako teď, když čekal na Ryana a Vanessu, aby započali jejich čtvrté sezení.

   Zrovna se díval na fotku nevinně spícího Codyho, když se ozvalo tiché zaťukání na dveře jeho skromné pracovny, kterou mu v budově přiřadili. Jayson bleskově sundal nohy ze stolu a foťák zavřel v šuplíku, než odpověděl: "Dále."

Million ReasonsKde žijí příběhy. Začni objevovat