Million Reasons

VIII.

Cody (Sobota, 1.7., 11:05)

◼▪◼  

Celou tu hodinu, co u něj byl jeho bratr Jerry s kamarádkou Tiffany, Cody nervózně podupával nohou. Nejprve odrážel všechny ty nesmyslné otázky, které ho potápěly díky Jaysonovi a zbylou půlhodinu mu šla jejich konverzace jedním uchem dovnitř a druhým ven. Přemýšlel, jakým způsobem to Jayovi vyčte.

   Hned jak odešli, Cody na oko zavřel dveře a čekal, až uslyší výtah sjíždějící dolů. Pak ty dveře rozrazil takovou rychlostí, kterou ani nečekal, a netrpělivě začal ťukat na protější byt. Teda spíše bouchat.

   Jayson otevřel do pár sekund, samozřejmě bez trika a s širokým úsměvem. "Potřebuješ vyprat spodky?"

   V tu chvíli bylo Codymu jedno, že svého souseda pořádně nezná a vletěl k němu do bytu. V obýváku se na patě otočil, aby viděl Jayovi do obličeje. "Dám ti šanci na vysvětlení. Máš přesně šedesát sekund."

   "Mám zapnout časovač? Vsadím se, že mám tady někde mobil," zamumlal Jay a rozhlédl se kolem sebe.

   "Padesát," zavrčel Cody.

   "Bože, hlavně že jsem věděl, že sem takhle vletíš. Nepřipravil jsem si žádnou řeč! Nechceš sem vletět tak za půl hoďky? Přichystám šampaňské, bílý ubrus a když přijdeš vhodně oblečený, přidám i jahody. Předvedu ti svůj proslov."

   Cody se začervenal při pohledu na Jaysonovu postavu. Nechápal, o co se tady pokouší. Pak ale nasadil tvrdý výraz a ruce si založil v bok. "Pro tebe je vhodný oblečení možná tak bez trika. Dvacet sekund."

   "No právě," ušklíbl se Jay a posadil se na pohovku. "Sedneš si?"

   "Deset," zasyčel Cody. Připadal si trapně. Právě se vůbec nechoval jako on.

   Jay kupodivu mlčel. Koukal se upřeně před sebe a až po chvíli Cody pochopil proč. Pod televizí měl Jayson hodiny,  které ukazovaly i sekundy. "Šedesát sekund pryč a já ti stále neřekl, proč jsem to řekl. Co uděláš teď?"

   Jayson Codyho zahnal do imaginárního rohu. Proč si jen myslel, že když k němu vrhne, vyklopí mu to vše na pozlaceném talíři?

   "Alespoň víš, že příště to odpočítávání bude zbytečné." Jay k němu otočil hlavu. Cody sledoval jeho svaly.

   "Jak příště?"

   "Příště bych mohl říct, že máš u mě i kartáček. Nebo ne, počkej - řeknu, že si půjčuješ přímo můj." Jayson byl se sebou očividně spokojený.

   Cody nevěděl, jak to má chápat. Přemítal si v hlavě všechny jejich dosavadní rozhovory (zatím jich moc nebylo), ale nemohl si vzpomenout na žádný, kde by jen naznačil, že je gay. Protože takhle to vypadalo, že Jayson to ví stoprocentně. 

   "Hele, kámo, oči mám výš."

   Cody zatřepal hlavou a zmateně se na  Jaye podíval. Takhle to Jay ví. Protože mu pořád hledí na břicho. Pak se narovnal a odhodlal se říct něco, co by se jindy nikdy neodvážil. "Promiň, nevím, co to tady zkoušíš, ale já mám holku."

   Nejhorší lež v jeho životě.

   Jayson se uchechtl, jako by tomu nevěřil, ale to už byl Cody z jeho bytu pryč.

  ◼▪◼