Ten Pravý 2 (Ben Cristovao)

Úvod

Bylo mi 15 let, pár dní do mých 16-tých narozenin, když jsem o prázdninách hledala u mamky v šuplíku lepící pásku. Lepící pásku jsem sice nenašla, za to jsem ale objevila tento deník. Bylo v něm napsané dlouhé vyprávění o tom, jak se moje mamka dala dohromady s mým taťkou. Vůbec jsem o tolika věcech nevěděla, často jsem se mamky ptala, jak se s taťkou dala dohromady, ale vždy mi odpověděla, že se to dozvím později. Upřímně mi ani nevadí, že jsem se to dozvěděla tímto stylem, je to jednodušší a přesné. Po přečtení celého deníku jsem nevěděla, jestli mám mamce říct, že jsem ho objevila a přečetla, ale nakonec jsem se jí přiznala.

,,Mami?" přišla jsem za mamkou do kuchyně s deníkem za zády. ,,Ano Emmy?" koukla na mě mamka s úsměvem. ,,Něco jsem našla a přečetla, nevím, jestli jsem mohla." udělala jsem lítostný pohled a deník ji podala. Mamka na něj chvíli jen koukala, pak se ale usmála a znovu se na mě podívala. ,,Nevadí, chtěla jsem ti ho dát, až půjdeš na vysokou školu, ale myslím, že se ti bude hodit už na střední, když se tak změnila doba." podala mi mamka deník. ,,K narozkám." odpověděla jsem já a usmála jsem se. ,,Co dostaneš k narozkám?" přišel do kuchyně táta. ,,Můj deník." usmála se na něj mamka a dala mu pusu. ,,Tak to jo, už jsem myslel, že si zas vymyslela něco velkolepého." ,,Můj deník snad není velkolepí?" svraštila mamka obočí na taťku. ,,Táta si asi myslí, že poznat takového troubu, jako je on nic velkolepého není." začala jsem se smát a mamka se mnou. Táta si uraženě sedl ke stolu. ,,Stejná jako tvoje máma." pronesl.

,,Už je večeře?" přihnal se dolů Drake, můj o dva roky starší bratr, který si o sobě moc myslí. ,,Umýt ruce, pak můžeš teprve ke stolu." okřikla ho mamka. Na rodiče naštěstí dá, takže ji poslechl. Sedli jsme si všichni ke stolu a začali jíst. ,,Emmy, jak se těšíš na střední?" zeptal se mě taťka. Měl k tomu důvod, mám 1. 9. narozeniny 16-té a hned za dva dny na to se jde 3. 9. v pondělí do školy. ,,Bojím se." odpověděla jsem mu popravdě. Mám ze střední školy strach. ,,Však tam půjdeš s Mag a ve třeťáku budeš mít svého velkého bráchu." zasmál se taťka a poplácal Drakea po zádech. ,,No to jsem to vyhrál." povzdychnul si Drake a mamka ho hned okřikla. ,,Neměj péči, hlásit se k tobě nebudu." zakoulela jsem očima a on se na mě zamračil.

Za pár dní nastal můj velký den, moje sladké 16-tiny. Přišla samozřejmě Mag, moje nejlepší kamarádka a pak ještě Nora a Zita, moje bývalé spolužačky ze základky. Oslava byla hrozně obyčejná, ale zábavná, moc jsem si ji užila. No a pak už nastal ten hrozný den, den mého nástupu na střední školu, kdy jsem pokračovala v máminym deníku.