Tarzan✔

8.

Tu noc už Christina oka nezavřela. Jak se bude moci podívat Kylovy do očí, když ji viděl a ona se chovala tak vulgárně? Vlastně ho přesvědčila, aby se před ní svlékl. A on to udělal. To na tom bylo nejhorší. Nějak se v něm nevyznala. Nevěděla, co si má o jeho podivném chování myslet. Nejdřív se opije a brečí a pak se před ní svleče. A ani mu nevadí to, co viděl.

Když už slunce vyšlo a za okny zpívali první ptáci, uklidila si své provizorní lože a šla si udělat snídani. Usedla ke stolu a otevřela notebook. Ještě jí zbývalo dodělat posledních pár detailů na dětský tábor. Pak... Kde se vzal, tu se vzal Kyle. Vynořil se ze své nory jako duch. Nepozdravil, nepodíval se na ni, neprojevil žádné emoce.

Bacha, Christino. Něco je špatně, varoval ji vnitřní hlas.

„Dobré ráno," pozdravila.

„Hm," odpověděl nevrle. Stál k ní zády, takže mu neviděla do obličeje, ale asi ani nemusel. To jedno hm, jí dalo jasně najevo, jak se asi tak tváří.

„Tak tady někdo srší dobrou náladou hned od rána. Hele, jestli jde o tu noc, tak...,"

„Ne, o tu noc nejde. Je mi jedno, co děláš a je mi jedno, že jsi mě viděla nahýho," prudce se k ní otočil. „Jde o tebe, o to že vůbec existuješ a že jsi v mé blízkosti. Měla bys odejít," řekl narovinu. Žádné chození kolem horké kaše. Prostě se seber a vypadni. Christina vteřinu zpracovala jeho slova a náhlou změnu, ale pak jí došlo, o co jde. Sama si tím prošla. Nálada se jí měnila jako počasí. Kyle si zrovna prochází chvilkou, mám nebo nemám.

„Ne, nikam nejdu," v klidu si ulomila kus pečiva a vložila ho do úst.

„Ale já tě tady nechci!" trochu zvýšil hlasitost.

„Ale mně je to celkem jedno. Chápu tě a nenechám tě v tom. Ať se ti to líbí nebo ne," trvala si na svém.

„Říkám to naposled. Vy-pa-dni," zavrčel.

„Ne."

„Zavolám na tebe policajty," už to vypadalo, že jí jednu flákne. Opřel se rukama o stůl a naklonil se k ní.

„Nezavoláš," bez známky strachu se napila čaje.

„Neser mě. Nechci tady někoho, kdo je HIV pozitivní. Nechci tady tebe. Štítím se tě." Ta slova Christinu bolela, ale nedala to na sobě znát.

„Tak to máš špatný, ale já nikam nejedu," pomalu se postavila. „Budu tady a dostanu tě z těchhle sraček. Nenechám tě samotného, protože je to to nejhorší, co můžeš udělat. Připravím tě na způsob života, kdyby náhodou."

„Ale já nechci!" zařval. „Jestli budu mít HIV, zabiju se. Zabiju!" chytil stůl a vzteky ho převrhl. Christina stála jak opařená. Otevřela ústa v úmyslu vykřiknout, ale ten zvuk zůstal někde v krku. Dívala se do Kylových zarudlých očí. Leskly se mu v nich slzy a čelist se napínala pod tím, jak v sobě držel vztek. Hrudník mu zběsile stoupal a klesal. Pak se sebral a odešel do svého pokoje.

Christina přesně věděla co dělat. Šla si pro mobil a vytočila číslo. Po pár vteřinách se ozval mužský hlas.

„No nazdar, Jeremy. Potřebuju pomoc. Sežeň zbytek party a přijet na adresu, kterou ti pošlu." Pak zavěsila a začala psát textovku. Nakonec uklidila všechen nepořádek a šla se obléknout.

****

Ani ne o půl hodiny později někdo zvonil. Christina vyletěla na nohy, ale než stihla otevřít, vylezl z pokoje Kyle a otevřel sám.

„Ahoj," ozvalo se čtyřčlenně.

„Co? Kdo jste?" divil se.

„Jsou to moji přátelé." Otočil se na Christinu a zamračil se. „Pozvala jsem je."

„Ale tohle je můj byt."

„Ale já tu teď bydlím taky."

„Nikdo tě tady ale nechce."

„To mi nevadí. I tak si pozvu přátele. Pojďte dál," nahlédla za Kyla. Čtveřice už se chystala dovnitř, ale Kyle jim zavřel před nosem.

„Nebudeš si sem nikoho zvát. Jako by nestačila tvoje přítomnost."

„Tohle bylo docela nevychovaný. Normálně jsi jim zavřel před nosem," ukázala ke dveřím.

„Ne, nevychovaný je zvát si hosty do bytu, kterej není tvůj."

„Ty lidi prostě půjdou dovnitř," chtěla kolem něj projít, ale on jí to nedovolil.

„Nikdo sem nepůjde a pokud mě nasereš, vyhodím i tebe."

„Kyle, řekla jsem, že jdou dál," začala se s ním prát.

„Neser mě!" chytil ji za paže a narazil s ní do dveří.

„Chris, jsi v pořádku, nemám volat policii?" ozvalo se za dveřmi.

„Ne, jsem v pohodě."

„Ne na dlouho. Řekni jim, ať odejdou," šeptl.

„Jen když mi slíbíš, že se mnou pojedeš na výlet," její plán sice nevyšel, ale v hlavě se jí zrodil další.

„Nic ti slibovat nemusím," kroutil hlavou.

„Tak začnu křičet a oni zavolají policajti."

,,Tohle je vydírání," zavrčel a stiskl sevření, až Christina sykla bolestí.

„Říkej si tomu, jak chceš. Jen tě upozorním, že jsem dobrá herečka. Jako malá jsem chodila do dramaťáku a vždy dostala hlavní roli. Psalo se o mně v novinách a...,"

„Moc mluvíš, ale dobře, beru to," nakonec souhlasil.

„Lásky moje, vše je ok, můžete odejít," natočila hlavu ke dveřím.

„Tak o co jde?" pustil ji. Promasírovala si ruce.

„Myslím, že mi v nich přestala proudit krev, debile," vraždila ho pohledem.

„Mluv a nejhraj," zkřížil si ruce na prsou.

„Ok, jde o týdenní tábor pro chudé děti, kterej se koná ode dneška za dva dny. A ty... Ty tam pojedeš se mnou jako dozor. Skvělěj nápad, co?" usmála se. Když se však podívala na Kylův nesouhlasný výraz, rty jí poklesly. „Že by ne?"