Tarzan✔

2.

Kyle stál před budovou, jenž nesla název Dům naděje. To, že tady bude vykonávat tři měsíce veřejně prospěšných prací, ho neskutečně štvalo. Copak on chtěl pomáhat bezdomovcům? Ne, bylo mu jedno, jak se ti lidé dostali až na dno. Podle něj si za to mohli sami. Nikdo jim přece neříkal, aby prochlastali všechny peníze, nebo je prosázely, či profetovali. Byl to jen jejich problém. Zhluboka se nadechnul a začal stoupat po několika schodech. Než sáhnul na kliku, stáhnul si rukáv mikiny do dlaně a až pak otevřel. Jen Bůh ví, kdo na ni před ním sahal. Jen ta představa ho znechutila.
Jakmile prošel dlouhou halou k recepci, ohlásil se.
„Zdar, jsem Kyle Silváno...,“
„Ano, už vás očekáváme,“ paní za pultem se na něj ani nepodívala. „Pojďte se mnou,“ obešla pult a vedla ho do prvního patra. „Vaší prací zde, bude rozdávání snídaně, oběda a večeře.“
„Co, to tu budu muset být tak dlouho?“ šokovaně skočil dámě do řeči.
„Než odejdete, uklidíte celé první patro. Majitelka tohoto azylu si zakládá na čistotě,“ nedbala jeho připomínky.
„Do hajzlu,“ stěžoval si.
„Ano, i ty se budou blýskat čistotou,“ jako by ji těšilo jeho utrpení.
„Fakt bomba.“
„Šéfka přijde během pár minut. Počkejte na ni zde,“ ukázala na jednu ze židlí v přijímací místnosti. Pak odešla. Kyle zatím zkoumal místnost kolem sebe. Byla čistá a tepla. Uprostřed stal mohutný stůl, kde se nacházely v komínku časopisy. Už se chtěl pro jeden nahnout, když někdo vešel. Ani ve snu by ho nenapadlo, že tu tuhle osobu uvidí.
„Christino?“ zarazil se s nataženou rukou k časopisu. „Jak ty ses sem dostala?“
„Ahoj, Kyle. Co myslíš?“ pokrčila rameny a posadila se vedle něj.
„Kelly se nezmínila, že bys tu pracovala.”
„Kelly se o mém soukromí moc nebaví. Obzvlášť teď, když je těhotná a vdala se. A hlavně, má líbánky, tak přeci nebude řešit svou mladší sestru,“ řekla trochu zahořce.
„Ale, ale, že by tu někdo žárlil,“ neušlo mu, jak se tvářila.
„Ne, já nežárlím, jen už mě nebaví poslouchat, jak je Kelly šťastná. Přeju jí to, ale nepotřebuju to slyšet ze všech stran.“ Kyle právě našel svou spřízněnou duši.
„Ani nevíš, jak ti rozumím.“
„Jo, tvůj přípitek se zapsal do dějin,“ jednou rukou si přikryla ústa a zasmála se. „Pojď se mnou,“ náhle se postavila a mířila do kanceláře ředitele.
„Počkej, ještě tam není,“ ale pak si všiml jmenovky. Christina McDown – ředitelka. „No to mě poser,“ vydechnul zděšeně. Christina se zasmála. „Ty jsi ředitelka. No tak to bude průser.“
„Moc se neboj. Jsem sice trvdej šéf, ale taky vím, že ne každý musí sdílet mojí vášeň pomáhat lidem. Takže tě moc trápit nebudu, když si budeš plnit svou práci,“ otevřela dveře kanceláře, kde spolu vše sepsali. Nakonec mu ukázala, co ho čeká a nemine. Jak to tu chodí a o koho se konkrétně stará.

****

Dorazili do jídelny. Kyle dostal igelitovou zástěru a čepičku, ve které vypadal směšně. Christina si zas schovala ústa, aby nepoznal, že se mu směje, ale její hlasitost ji prozradila.
„Aspoň jeden z nás se skvěle baví,“ ušklíbnul se.
„Ano, skvěle. Tak koukej. Jsi u polívek. Funguje to normálně. Lidi chodí a ty jim nalíváš. Každému podle chuti. Každý má nárok na jeden přídavek. Není to nic těžkýho. Až všichni dojí, posbíráš nádobí a odneseš ho do kuchyně. Nakonec utřeš stoly. Po večeřích zvedneš židle a vytřeš.“ Kylovy šly oči šejdrem. Tolik práce. To snad ne? „Až skončíš tady, vezmeš halu, společnou místnost, toalety a můžeš domů,“ skončila.
„Umírám už teď.“
„Neboj. První týden tě budu zaučovat. Nebudeš na to sám,“ uklidnila ho a navlékla si čepec.
„Jak šlechetné,“ řekl ironicky.
„Trhni si. Jsem milá a hodná. Taky bych ti mohla dát Bessie,“ cukla hlavou ke starší dámě. Jakmile si všimla, že se na ni Kyle kouká, ukázala na něj prostředníček.
„Dobrá, beru tebe.“ Christina se zasmála, až zaklonila hlavu.
„Dobře, jdeme na to.“

****

Po obědech Kyle chodil pro nádobí a Christina uklízela stoly. Pak se i oni najedli. Nabrali si na tác a odebrali se k jedinému stolu pro dva.
„Neotrávím se?“ zkoumal hrachovou polévku.
„Jako Brian tu nevaříme, ale dá se to úplně normálně jíst. Jen ochutnej,“ pobídla ho a sama se pustila do jezení. Měla pravdu. Jídlo bylo dochucené a stravitelné. Žádný zázrak, ale hlad to zažene. Po jídle je čekalo uklízení haly. Vynést odpadky a kontrola ložnic. Budova měla kolem dvaceti pokojů a skoro padesáti lůžek. Všichni obyvatelé museli dodržovat přísné podmínky. Každý den dýchat do alkoholtestu. Jendou za tři měsíce testy na pohlavní choroby a každý měsíc testy na drogy. Také si museli sami prát prádlo a pokud jim organizace sehnala práci a oni nejevili zájem, měli dva týdny, aby si našli jinou nebo jiné bydlení. Nikde není nic zadarmo.
„Jak ses sem dostala?“ zeptal se Kyle, když společně vynášeli odpadky ven za budovu.
„To je dlouhá historka. Jednoduše ráda pomáhám lidem, kteří se dostali do tíživé situace a hlavně těm, kteří si nedokážou pomoct sami.“
„Aha,“ řekl jenom. Nějak mu její odpověď nehrála. Ale nehodlal se šťourat ve věcech, do kterých mu nic není.

****

Nastal čas večeře. Takže zas navlékli svou igelitovou uniformu a začali rozdávat lívance s lesním ovocem. Po večeři posbírali nádobí, utřeli stoly, zvedli židle, vyhodili zbytky a vytřeli celé první patro. Kyle doslova padal na hubu. Ještě nikdy ho tak nebolely nohy. Opřel se o zeď a sklouzl po ní.
„Vyčerpaný?“ posadila se vedle něj.
„Ty snad ne?“ podíval se na ni. Vypadala skvěle. Na tváři ten milý úsměv jako celý den. Prameny tmavých vlasů jí padaly s dlouhého culíku a oči ani trochu nevypadala unaveně.
„Pojď, kousek odsud je bar. Zvu tě na panáka,“ bouchla mu do ramene a postavila se. To ale Kyle odmítal.
„Ani nápad. Na panáka zvu já tebe.
Večer se rozjel víc, než by měl. Z jednoho panáka se stalo nejméně patnáct. Christina mluvila víc, než měla také se nechala pozvat ke Kylovi na další rundu, když barman zavíral. Jenže se to celé nějak zvrtlo a oni si to zrovna zběsile rozdávali v posteli. Hlasité vzdechy a náruživé křičení se rozléhalo po celé ulici. Smáli se u toho, dokonce několikrát spadli, než se do postele vůbec dostali. Prostě hotová katastrofa, která neměla s romantikou nic společného.

****

Ráno Kyla probudil dívčí výkřik a následně pláč. Prudce otevřel oči a viděl, jak si Christina sbírá ze země oblečení a pláče.
„Hej, co se stalo?“ nechápal ji.
„Spali jsme spolu?“ ukázala nejdřív na sebe a pak na něj. Vypadala, jako by udělala největší chybu v životě.
„No, jo.“ A co, chtělo se mu říct.
„Prosím řekni, že měl jsi ochranu,“ skousla si ret v očekávání. Kyle se zamotal do deky a šel nakouknout do koše.
„Ehm,“ poškrábal se na hlavě. „Promiň, ale ne.“
„Do prdele!“ vykřikla Christina a skryla obličej do dlaní. „To je zlý sen. To nemůže být pravda.
„Hele, jestli se bojíš, existuje taková pilulka Po. A jsem čistej. Nemám žádnou pohlavní chorobu,“ snažil se ji uklidnit. Christina pomalu spustila ruce a vážně se na něj podívala.
„Kyle, asi bych ti měla říct, že jsem HIV pozitivní,“ řekla velmi potichu, ale Kyle to slyšel moc dobře. Právě se vyspal s HIVkou.