5.

1.4K 89 2
                                    

Kyle za poslední tři dny zjistil, že mu úklid vlastně vůbec nevadí. Vždy měl zvláštní vztah k dezinfekci.
Od té doby, co zjistil, že je Christina HIV pozitivní, měl pocit, že každý v jeho blízkosti, je zdravotní bomba. Vždy byl tak trochu Adrian Monk. Bál se bakterií a lpěl na detailech. Třeba: Jednu fotografii fotil nejméně desetkrát. Pokaždé mu na ni něco vadilo. Když k někomu přišel, rovnal jim obrazy, aby byly v naprosté rovině. Dokonce poučoval i svého kadeřníka. Měl takový zvláštní dar, vidět i ten nejmenší detail. A vždy sebou nosil dezinfekci.
Vlastně i v jeho bytě se mohlo jíst z podlahy.
„Páni, tobě to ale jde,“ pochválila ho Christina.
„Dík,“ uklidil mop do kumbálu. „A ani mi to nevadí. Když jsem nastupoval a zjistil jsem, co vše mě čeká, radši bych zemřel, ale pravda je taková, že čistota je mé druhé jméno,“ byl na sebe pyšný.
„Hotovej Mistr Proper,“ dělala si z něj legraci, ale pak si musela přiznat pravdu. „Ale je fakt, že takhle čisto jsme tu ještě neměli. Hele, máš padla, tak můžeš jít. Já mám ještě dost práce, takže tu zůstanu. Možná tě probudím, až přijdu.“
„Jo, abych nezapomněl. Něco pro tebe mám. Vytáhnul ze zadní kapsy klíče. Jeden z nich sundal a předal ho Christině. Ta na věc v jeho rukách koukala s jedním zdviženým obočím.
„Co to?“
„Tomu se říká klíč. Normálně ho strčíš do zámku a otevřeš s ním dveře.“
„Haha vtipný, Propre,“ vytrhla mu z ruky klíč a strčila ho do kabelky. „Ale musím říct, že jsi mě překvapil.“
„Už mě sere, jak ti musím pořád chodit otevírat. Tak já letím domů, užij si to tu?“ volal na ni už za chodu. Zákeřně se na ni usmál a před odbočkou zamával. Vyplázla na něj jazyk a vrátila se do své kanceláře, aby dodělala potřebné papíry. Jenže než se stihla vůbec posadit vibroval jí zadek. Podívala se na displej mobilu a usmála se.
„No nazdar, sestřičko. Neříkej mi, že líbánky jsou taková nuda, že sis dokonce vzpomněla na mladší sestřičku,“ posadila se.
„To ani náhodou. Jen jsem mluvila s mámou a řekla mi dost zajímavý věci,“ zahihňala se. Christina si uměla představit, co se tam asi tak děje. Brian jí právě ochutnával.
„Hm... Co ti zas maminka vyslepičila,“ přidržela mobil ramenem a najela na počítači na složku s názvem Tábor pro chudé děti.
„Prý u tebe dělá Tarzan?“
„Počkej, jako Kyle?“ zaslechla Brianův hlas.
„Jo,“ řekly sestry naráz.
„Dostal prospěšky a fakt mu to jde. Hele, ty ségra. Mohly bysme si promluvit bez Brianovy přítomnosti. Kelly chvilku mlčela a pak se ozvala.
„Jo, můžeš mluvit. O co jde?“ zněla dost nedočkavě.
„No, jak jen to říct. Já... tak trochu jsem se vyspala s jedním klukem.“
„Trochu? Jak se můžeš vyspat trochu s klukem?“ zasmála se.
„Víš, jak to myslím. Problém je, že jsme byli opilí a neměli jsme kondom.“
„Cože!“ zařvala Kelly takovým způsobem, že Christina dala mobil daleko od ucha. „Christino jsi vážně tak blbá, jak jsi to mohla dopustit?“ dál křičela.
„Kelly, tímhle mi nepomáháš. Já vím, že jsem udělala chybu. Snažím se to napravit. Doufám, že to Kyle nechytí,“ prudce se chytila za pusu a stiskla víčka k sobě, když si uvědomila, že řekla víc, než chtěla.
„Kyle, jako vážně Kyle!“ to už Kelly dostávala hysterické záchvaty.
„Myslím, že říct ti o tom a hledat u tebe podporu, nebyl zas tak dobrej nápad. Víš co, Kelly, zapomeň na to,“ a zavěsila. V duchu si nadávala, jak byla hloupá, když s tím šla ven. Někdy měla pocit, že je taková černá ovce rodiny. Ne, že by jí to dávala rodina najevo, ale vše, co se jí stalo, se nějakým způsobem zapsalo do rodiny. Drželo se jich to jako klíště. Kdykoli byla nějaká oslava a dorazili vzdálení příbuzní, zacházelo se s ní, jako by nebyla v pořádku. Nesnášela to. Jen málokdy se cítila ve své kůži. A bohužel v přítomnosti nejbližších to nebylo.

****

Po dodělání posledních detailu na týdenní tábor pro děti z chudých rodin, se Christina konečně odebrala do svého přechodného domova. Už měla všeho dost. Samu sebe viděla, jak spí. Jenže stačilo vejít do bytu a bylo jí jasné, že se spánek se odkládá na dobu neurčitou. Přešla k televizi a vypnula hlasitou hudbu. Cestou zakopla o láhev tvrdého alkoholu. Kyla našla sedět na sedačce. Na stole měl poležený další tvrdý alkohol a po tvářích mu tekly slzy. Pomalu zvedl obličej do její úrovně a stěží se postavil. Když se tak stalo, ukázal na Christinu a zavrčel. Nic víc neřekl. Jen na ni s nenávistí koukal.
„Kyle, jsi... Bože,“ vyjekla, když jí kolem hlavy proletělo něco, co se rozbilo o zeď. Srdce se jí rozbušilo jako ještě nikdy.
„Zničilas mi život!“ zařval.
„Kyle,“ chtěla pokračovat, ale nějak nevěděla jak. Ano, pokud se u Kyla potvrdí HIV, zničila mu život. Zničehonic se rozplakala. „Omlouvám se,“ vzlykla.
„Já nechci tvoje omluvy. Chci být zase normální... Já si to nechci dělat sám jako ty,“ chytil se za obličej a opilecky plakal. „Moje rodina mé zavrhne. Už tak mě nenávidí.“ Na to Christina mohla udělat jen jediné. Pomalu k němu přešla a silně objala jeho mohutné tělo. Avšak přes všechny ty jeho svaly a široká ramena, jí přišel strašně maličký. Jako sirotek co hledá domov a někoho, kdo by mu řekl, jak moc je důležitý a ta tři magická slova. „Mám tě ráda.“
Zabořil obličej do jejího ramene a nasál její vůni. Také ji objal a políbil do vlasů. „Kyle,“ cítila, jak jen tak tak drží rovnováhu.
„Kyle, Kyle, Kyle,“ s už padali k zemi. Každé Kyle bylo hlasitější. Pak přišel náraz a ohromná bolest.
„Promiň, nějak jsem to neustál,“ převalil se vedle ní a začal se smát jak šílený. Po pláči a depresi nezbylo ani památky jako by se Kyle zbláznil.

Tarzan✔Kde žijí příběhy. Začni objevovat