Možná-omyl a ještě devadesát osmkrát

*JSME MINULOST*

*Valentýna*

Den předtím než má odjet Archie na měsíc za svou mamkou, jsme spolu u něj doma jako několikrát předešlý týden.
Třikrát jsem se viděla i s Gab, která se momentálně připravuje na další párty. Řekla jsem, že tam nepůjdu kvůli dvěma věcem: 1) Předminulý týden jsem zvládla Viktoriinou párty s Harryho příběhem a taky Jackobou párty s následným opravováním domu (Jackob má za kalhotky mezi hrnci na dva týdny zaracha). Neměla jsem jediný zájem se zase ztřískat a pamatovat si tak akorát nic. Taky jsem se chtěla vyhnout Yenně a Willovi, kteří by mohli zopakovat ošustění na veřejnosti. Za 2) jsem poslední možný den chtěla strávit se svým klukem, kterému musím říct o tom, co se na párty stalo, což zahrnuje i zasvěcení do součastné polohy Konráda, který se mi celý týden neozval. Mluvila a viděla jsem ho naposledy v sobotu, když jsme se - podle Gab - zlili žlutou barvou.
Ale jeden důvod, proč jsem tam jít chtěla, tu byl: chtěla jsem strávit a vynahradit si těch několik neprožitých měsíců s Gab.
Vlastně dva důvody.
Ten druhý je třiceti procentní možnost vidět Konráda.
Já a Archie sedíme na houpačce u nich na zahradě. Oliver jel s jeho tátou do aquaparku.

„Mám takový pocit, že se snažíš, abych nepotkala tvého tátu." řeknu ze srandy, ale kdyby tu byla Gabriela, tak by poznala, že to myslím zcela vážně.

Archie se zasměje. „Ne, tak to vůbec není. Spíš ještě není dobrá chvíle, aby jsi ho poznala."

„Mou mámu znáš."

„A nemá mě ráda."

„Myslíš, že mě nebude mít rád?"

Archie zavrtí hlavou. „Ne, to si nemyslím. Můj táta je ten nejvíc opačný flegmatik a nevěří na krátkodobé vztahy mladistvých." řekne chytře a udělá na mě oči.

„Takže, jednou..."

„Jednou mu tě určitě představím, třeba po prázdninách. To budeme mít za sebou čtvrt roku." zazubí se.

„A to není krátkodobý vztah?" Rýpnu si.

„Tak, co vlastně chceš?" řekne Archie pobaveně.

Usměju se. „Těžko říct, Harolde." Mám pocit, že to má nějaký skrytý význam vzhledem ke Konrádovi. Je teď ta nejlepší chvíle o tom mluvit? A když ne teď, tak kdy? „Chtěl jsi vědět, co se stalo u Jackoba."

„A pořád chci?" Zeptá se opatrně, ale hravě.

„No, vyspala jsem se s polovinou školního vyrukujícího fotbalového týmu a pak se koupala nahá ve fontáně s Gabrielou, co-"

„Kdyby jsi nezmínila tu neexistující fontánu, tak bych ti to i sežral." zasměje se.

„Ty spratku." řeknu a plácnu ho do ramene. „Nejsem Gabriela II." prohlásím ze srandy.

„Mám to ale štěstí." jeho úsměv zazáří a dá mi ruku kolem ramen. Přitáhne si mě blíž k sobě a řekne: „Tak povídej,"

Tak povídám.
Řeknu mu všechno, co mi řekl Matt. Veškeré detaily, ohledně Konráda jen povím, že na té párty byl a že jsme spolu ten večer mluvili. Nic víc mu neřeknu, protože v něm nechci vyvolat nenucenou žárlivost kvůli natírání domu.

„Takže," řekne Archie pomalu. „Já zítra odjíždím na měsíc pryč, zrovna v dobu, kdy se do města vrátil Konrád?"

Přikývnu stejnou rychlostí jako vyslovil slovo „tak-žeee". „Hele, já chápu, že si můžeš dělat starosti s mými city. Ale to, co cítím k tobě je opravdové. Já a Konrád jsme minulost. Máme něco za sebou, ale on napořád bude můj kamarád. Nezmění se to jen tak. Odpřísahám ti klidně, že budu myslet jen na tebe a že ti klidně každý večer před spaním zavolám. Že ti na Snapchat budu posílat své ranní fotky, kde jsem ještě napuchlá a kde mám rozmazanou řasenku po nějaké afterparty s Gabrielou."

Archie se na mě usměje a dá mi pusu na čelo. Přitulím se k němu a on řekne: „Tak mi to teď odpřisáhni."

„Tak jo." Zasměju se. „Přísahám, že budu myslet jen na tebe. Každý večer ti zavolám a na Snapchat ti budu posílat své ranní fotky."

Harry spokojeně přikývne a pak se zamyslí. „Měním názor. To s tím napuchlým obličejem a rozteklým make-upem nechci vidět."

„Kreténe." zasměju se a cvrnknu ho do nosu.

#urasimh