everyone is shipped with everything •gxg kpop oneshots•

The Wolf #2 |MoonSun|

K této FF mne hlavně baví hrát si s photoshopem a přidělávat ByulYi vlčí ouška ヽ(*≧ω≦)ﾉ

"Moonbyulie! Počkej!" smála se Solar když ji Byul všude lechtala jejím huňatým ocasem pod nátělníkem.
"Miluji tě Solar" zamumlala Moonbyul a přitulila se k ní.
Solar v obličeji zrudnula a objala svého vlčka. Pevně ji u sebe držela. Byul se zasmála a olízla své kamarádce ucho.
"Jak se mohou zamilovat dvě dívky" zeptala se Solar.
"Proč se ptáš?" řekla Byul místo odpovědi.
"Prý je to hřích a není to správné..."
"Chceš si nechat do konce života poroučet?" odpověděla vlčice, "Nikdo ti nenařídí koho milovat" dodala.
Solar dala své vlčí přítelkyni polibek na tvář a ta jí jej oplatila na rty.
"Jsi sladší než jakékoliv lesní plody a krásnější než jakákoliv květina na téhle louce..." řekla vlčice a pohladila svou přítelkyni po hnědých vlasech, "Ve tvých očích vidím tajemství vesmíru o kterých jsem vždycky snila,tvá postava,jsi krásnější než jakákoliv laň..."
"A tvá povaha je divočejší než jakákoliv řeka,tvé vlasy jsou hebší než jakýkoliv samet a tvé temné oči působí strašidelně a tajemně, jsou však krásnější než šperky a v noci září jako nejjasnější hvězdy..." odpověděla Solar.
"Ty jsi má nejjasnější hvězda, jsi mé Slunce,kometa jež zažehla můj vesmír..." dodala Byul a opět políbila Solařiny rty.
"Miluji tě" řekly naráz a daly si jeden velmi dlouhý vášnivý polibek.

Další den Moonbyul jako vlk opatrně obcházela dřevorubcovu chalupu a nedočkavě čekala na jeho dceru. Již několikrát ji dřevorubec malém zahlédl, ale Byul se vždycky hbitě vyhnula jeho pohledu.
Konečně se otevřely dveře a v nich stála Solar v rozkošných modrých šatech. Už se chtěly rozběhnout jedna druhé naproti,tu však Solar chytil bratr za rameno a začal se vyptávat, kam stále chodí. Dívka ho dlouho přemlouvala,ať se nestará,že je to její osobní věc. Otci i bratrovi to bylo podezřelé. Od té doby co Solar začala tak často chodit do lesa,ozývalo se z něj častěji vlčí vytí. Měli o Solar trochu strach.
Solar se konečně povedlo bratra odehnat a hned co se dveře zavřely se proti ní z pozadí keře vyřítila Moonbyul a zase ji málem povalila na zem.
"Moonbyulie!" zasmála se Solar, "Ty víš,že bys tu neměla chodit."
Byul si jako odpovědět odfrkla a vydaly se směrem k lesu. Dneska však Byul zavedla Solar někam jinam než obvykle.
Místo bylo jako z pohádky. Krásné čisté jezírko (nebylo moc velké,takové jako studánky v pohádkách),nádherné květiny a stará vrba. Byul se proměnila na člověka a přitáhla si svou přítelkyni blíž.
"Krásné" řekla Solar užasle když se po malebném místě rozhlížela.
"Ale ne tak jako ty..." řekla Byul a políbila ji.
Vlčice přišla ke 'studánce' a svékla se. Solar jen stála a rudá na ni zírala. Když se Byul uvelebila ve vodě jen se zasmála, "Ale nestyď se a pojď... Jsem tu jen já." Solar ještě chvíli nesměle stála a mlčela,dokud se nepřemohla a pomalu si nesundala šaty.
Když se úplně svlékla,pomalu si vlezla za svou přítelkyní do vody a opřela si hlavu o její rameno. Byul ji políbila do vlasů a Solar pevně sevřela její ruku ve své.
Chvíli jen seděly a užívaly si přítomnost té druhé. V tom však zašustilo něco ve křoví a vyšel z něj malý zrzavý lišák. Čuchal něco v trávě,pak zvedl hlavu a zadíval se na dívky. Moonbyul zakryla své přítelkyni prsa chlupatým ocasem a štěkla na lišku : "Na co koukáš?!"
Lišák stáhl ocas mezi nohy a odpelášil pryč.
"To jsi nemusela, Moonbyulie..." podívala se na ni Solar.
"Musela. Nikdo jinej mi tě nebude učumovat." odpověděla.
Solar sedla své přítelkyni na klín a začala ji drbat za uchem. Byul zavřela oči nadšeně vrtěla ocasem. Když přestala vlčice jí olízla krk a vyžadovala víc pozornosti, jako malé štěně.
Pro obě to byla nová zkušenost. Vidět poprvé nahou jinou dívku. Solar byla stydlivá ale Moonbyul si pohled na její přítelkyni, která byla v obličeji úplně červená užívala.
"Mužů si sáhnout?" zeptala se Byul.
"N-Na c-co?" vykoktala rudá Solar.
Moonbyul sjela své přítelkyni po hebké kůži od pasu až prsům a jemně je zmáčkla. Solar překvapeně vypískla,jako pískací hračka. I přesto jak nepříjemné jí to bylo,nechala vlčici si s nimi dále hrát.
"Měkkoučké... Jako dva polštářky" řekla Moonbyul a zabořila hlavu mezi Solařina prsa. Pevně si ji u sebe držela ale ona nijak neprotestovala.
"Byulie!" vykřikla Solar, "Tvé uši mě lechtají!" dodala se smíchem.