everyone is shipped with everything •gxg kpop oneshots•

The Wolf |MoonSun|

|Werewolf!Moonbyul x Solar -MAMAMOO-|

Tohle je psané spíš jako pohádka (jo jo taková teploučká vlčí pohádka (͡° ͜ʖ ͡°)) Tak si to užijte! A doufám,že tu někdo zná Moonsun❤! 🌜🌞

Byla jednou jedna dívka,jménem Yong-Sun ale nikdo jí neřekl jinak než Solar. Byla to dcera dřevorubce,který bydlel v chalupě blízko lesa. Solar byla mladá a velmi krásná,hodně chlapců z nedaleké vesnice o ni mělo zájem,však ona nikdy neprojevila ani trochu zájmu ani k jednomu z nich. Dívka měla i bratra jménem Yong-Hee. Byl to velmi nadaný lovec,nejlepší v lukostřelbě.
Místo bavení se s ostatními lidmi ve vesnici,Solar raději chodila na mýtinku,která byla uprostřed lesa vedle jejich chalupy. Mýtina se nacházela za nejtemnější části lesa,stromy byly husté,tmavé,žádné květiny nebo mech. Přes vysoké stromy tam pořádně nepronikalo světlo tak tam i v nejkrásnější den byla tma. Avšak mytina byla krásná,na jaře a v létě byla rozkvetlá,v zimě zase krásné zasněžená. Solar tam vážně ráda chodila a buďto jen sledovala mraky a ptáky,sbírala květiny nebo psala básně.

Jednoho dne šla pomoci svému otci do lesa. Vypadalo to však,že její pomoc nepotřebuje tak se šla Solar projít trochu po lese cestou k mýtině.
Šla po již jí vyšlapané cestičce ale pořádně ji nevnímala a po chvíli z ní sešla,a ani si nevšimla. Poslouchala prozpěvování ptáčků ale čím dál šla,tím se dostávala hlouběji. Ptáci utichali a jen vítr tiše houpal stromy.
'Doufám,že jsem se neztratila...' říkala si trochu vyděšená Solar. Po chvíli se však uklidnila, když si vzpomněla na otce a bratra,kteří by ji určitě šli hledat.
Šla a šla,když v tom za sebou zaslechla zapraskání větviček. Kroky utichly když se otočila ale nikdo za ní nebyl. Dívka nervózně polkla a šla dál lesem. Kroky byly rychlejší a hlasitější. V tom se před ní objevil velký šedý vlk. Hladově vrčel a přibližoval se k dívce blíž a blíž. Solar pomalu couvala dokud o něco nezakopla a nespadla na jehličí. Vlk k ní hbitě skočil a stále hladově a zuřivě vrčel. Solar ležela a dívala se vlkovi do očí. Byl v nich divný lesk,neviděla v nich však predátora nýbrž něco jiného.
Po chvíli vlk přestal vrčet a trošku ustoupil. Lehce naklonil hlavu na stranu a čekal co dívka udělá. Solar se posadila do měkkého jehličí a vlk k opět pomalu přišel a podíval se jí do očí.
"Ty se mne nebojíš?" ozval se něčí hlas. Znělo to,jako by snad vyslovil ten vlk.
"Ne..." odpověděla tiše Solar.
Vlk odstoupil a proměnil se ve stříbro vlasou dívku. Vypadala o trochu starší než Solar,měla na sobě dlouhou,potrhanou šedou košili a stejně potrhané černé kalhoty.
Solar na ni jen užasle hleděla.
"Na co civíš?!" zavčela vlčice. Na první pohled vypadala jako normální dívka,však na hlavě měla dvě huňaté vlčí uši a zezadu jí rostl dlouhý chlupatý ocas.
"Na tebe" řekla Solar,snažila se znít statečně,přitom z dívky měla celkem strach.
"Jak ti říkaj?" zeptala se vlčice a uvelebila se v jehličí vedle Solar.
"S-Solar" vykoktala a jen tiše sledovala vlčici ležící vedle ní,podpírajíc si hlavu ale přesto se mile usmívajíc.
"Krásné jméno" odpověděla, "Já jsem Byul Yi,pro tebe ale MoonByul,jo?"
Solar jako odpověď kývla.
"Máš velký štestí,zlato. Kdybys nebyla tak zatraceně hezká už bych tě dávno sežrala." zasmála se Moonbyul. Solar přejel mráz po zádech ale pořad se snažila vypadat,že z vlčice némá vůbec žádný strach.
"Fakt nemáš žádný strach?" zazubila se. Její tesáky byly hezky bílé a ostré.
"Ne" odpověděla Solar a položila si hlavu na ruce.
"Vaaažně?" zeptala se nevěřícně Byul.
"Nemám!" křikla dívka naštvaně.
"Hou hou klid!" zasmála se vlčice a zavrtěla ocasem, "Víš ty,co? Pojď si trochu pohrát abychom se lépe poznaly (͡° ͜ʖ ͡°)?"
"N-NE!" vykřikla Solar úplně rudá a uskočila od perverzního vlka dál.
"C-Co?! Ne!" obhajovala se Moonbyul, "Já to myslela takhle" řekla a proměnila se ve vlka. S vrtícím ocáskem k Solar přiběhla a olízla jí tvář. Solar chvíli uraženě mlčela ale pak se začala smát a podrbala Byul za ouškem. Vlčice se neustále vrtěla a vyžadovala Solařinu pozornost. Ta ji drbala a hladila po bříšku. Než jako vlk chovala se spíš jako malé hravé štěně.

Jak dny plynuly,Solar trávila v lese s její vlčí kamarádkou většinu času,který měla. A každým dnem,láska mezi nimi rostla.
Jeden den si spolu zase hrály na mýtině, Solar upletla Moonbyul věneček z těch nejhezčích květin,které našla. Jak byla Byul pořád ve vlčí podobě,skočila po Solar a svalila ji na záda do měkké trávy. Jak se stála na čtyřech nad ní,proměnila se zpět na člověka.
Solar zčervenala a Byul se k ní pomalu naklonila. Místo vlčího olíznutí, Byul políbila její měkké růžovoučké rty.
Solar slastně vydechla a omotala paže kolem Byulijina krku.
"Líbil?" zeptala se.
"Jo..." vzdychla Solar, "Ty květiny ti sluší"

Rozhodla jsem se tuhle kapitolu utnout tady,doufám,že se vám tahle "trošku" přiteplená Červená Karkulka líbila ♡'･ᴗ･'♡

Já tenhle ship prostě úplně žeru ヽ(*≧ω≦)ﾉ