everyone is shipped with everything •gxg kpop oneshots•

🍑Apricot🍑

Tohle mě napadlo když jsem se dívala na DDD switched parts od Exid :'3

|Hani (Heeyeon) x LE (Hyojin) -EXID-|

|Hani's POV|

"Mamii?" zeptala se Hyunsoo.
"Ano,broučku?" odpověděla jsem s úsměvem.
"Jak jste se s taťkou poznaly?" podívala se na mne a pak na Hyojin sedící na gauči vedle nás.
"Hmm??" oplatila nám pohled.
"Tak my ti s taťkou povíme takový příběh,jak jsme se poznaly,jo?" řekla jsem a políbila LE na tvář.
"Jasně" zasmála se trochu nervózně.
"Super! Mám ráda vaše příběhy!" zajásala Hyunsoo a sedla mi do klína.
"Tak to v naší škole když jsme byly mladé bylo asi nějak takhle~"

|~Flashback~|

Jsem Ahn Heeyeon ale obvykle mi říkají Hani. Na naší škole jsem snad nejpopulárnější holka.
Ale jsou tu i lide,kteří jsou ode mne pravým opakem. Třeba Ahn Hyojin,po škole o ní kolují nepěkné pomluvy a mezitím co si je všichni šuškají když prochází kolem,úplně je ignoruje. Takové, že je to hrozný creep a weirdo,občas i brutální a fakt nevhodné věci. Hodně lidí mi nevěří,že s ní nemám nic společného protože máme stejně příjmení "Ahn" já vždycky odpovím něco jako "Hej,ty se jmenuješ Kim,on se jmenuje Kim a tamhle ta taky. Nejste všichni taky jedna rodina??"
Všem těm pomluvám jsem s mými namyšlenými kamarádkami,se kterýma jsem byla úplně stejná, věřila,dokud jsem s ní párkrát nemluvila osobně tváří v tvář. Doopravdy mi vůbec nepřišla taková, jako co o ní říkají. Poslední dobou,pokaždé co ji vidím mi začne rychle pumpovat hrudník a nedokážu se na nic soustředit. Což je těžké když s vámi chodí do třídy. Ze začátku jsem si myslela,že jsem něco chytila,nějakou nemoc ale vůbec mne nenapadlo,že mi tak rychle buší srdce možná z toho,že se mi... L-líbí? Vždyť ji ani pořádně neznám!
Pokaždé když mi věnuje jeden z jejich pohledů,které na první pohled vypadají chadně,já v jejich krásných očích vidím něco jiného,vždycky úplně roztaju... A-A stejně by mne nechtěla... Co si
namlouvám. A-A já přece nejsem teplá... Motá se kolem mne tolik kluků. Ale poslední dobou mne ani jeden nepřitahuje,už je nechci zatahovat za školu a líbat. Radši bych líbala za školou Hyojin... Úplně se mi kluci zhnusili. Jak tak přemýšlím... Sakra,já se nějak oteplila... Jedna holka mi dokáže zruinovat celý život!

Ráno jsem zaspala a rychle spěchala do školy.
Jak jsem letěla chodbou rychlostí kulového blesku,někoho jsem srazila. Ani jsem si jí předtím nevšimla. Spadla jsem na zem a se mnou i dívka.
"Co se mi pleteš do cesty ty--" zaklela dokud jsme nenavázaly oční kontakt. Právě jsem srazila Hyojin,úplně jsem zčervenala. Doslova celá. Hyojin vstala a podala mi ruku. S její pomocí jsem se taky sesbírala a ona mi ze země podala moji tašku. Pak si sesbírala i knížky a zase se na mne podívala.
"O-Omlouvám se" řekla a taky jí zrudly tváře.
"N-Ne je to moje chyba" zakoktala jsem a zadívala se do země.
"No já už musím" řekla a odešla.
Jen jsem ji sledovala. Vůbec jsem z ní nemohla odtrhnout oči. Stála jsem tam jako přikovaná a úplně rudá.
Když jsem dorazila do hodiny všimla jsem si,že končí za přibližně za deset minut.
"Ehm... Slečno Ahn?" řekl učitel přísným tónem.
"J-já..." zakoktala jsem. Celá třída se na mě dívala a já nevěděla co říct.
"Zaspala jsem. Pardon." řekla jsem tiše a sklopila oči.
"Hmf... To už je podruhé. Potřetí,a jdeš do ředitelny" odfrkl učitel Sung.
"Jistě" řekla jsem a šla si sednout. Popravdě už to nemělo ani cenu.
Když zazvonilo,Hyojin se vrátila do třídy a odložila všechny knihy na lavici. Sedla si a unaveně si podepřela rukou bradu.
"Ehm...A-Ahoj" řekla jsem nervózně a sedla si na její lavici. Pro alespoň trošku její pozornosti,bych položila i všechnu moji popularitu a falešné přátele.
"Ahoj" odpověděla.
"Ty jsi... Ahn Hyojin,že jo?" hrála jsem,že nevím jak se jmenuje i když jsem toho o ní věděla mnoho.
"Jo a ty jsi ta holka z chodby" ušklíbla se.
"J-Jo" řekla jsem,cítila jsem se hrozně trapně.
"Jak se jmenuješ?" zeptala se s milým úsměvem.
"Ahn Heeyeon,ale můžeš mi říkat Hani" oplatila jsem jí úsměv, "Chtěla jsem se za to ráno omluvit."
"V pohodě,ráda jsem tě poznala" zazubila se.
V tom mne někdo za rukáv vytáhl ze třídy.
"Na chvíli si Heeyeon vypůjčím!" řekla Junghwa,jedna z mých mála kamarádek,kterým jsem vážně věřila.
"Co to sakra děláš?!" vyhrkla na mě a chytila za mě ramena.
"Co bych dělala?" zeptala jsem se nechápavě.
Junghwa se mnou zatřásla a zase se zeptala : "Proč se s ní bavíš?!??"
"To není tvoje věc!" zavrčela jsem.
"Ale je!" křikla po mě.
"Pusť mě!" zvýšila jsem tón a odtrhla ji od sebe, "Můžu se bavit s kým chci." řekla jsem.
"Bože! Jsi tak tvrdohlavá!" sykla a skřížila si ruce na hrudi.
"Alespoň pro tentokrát mne přestaň chránit... Hyojin taková není" řekla jsem a odešla zpátky do třídy.

"Promiň" řekla jsem Hyojin,když jsem zase přišla do třídy. Opět jsem si sedla na její lavici a ona se usmála.
"Nejsem otravná?" zeptala jsem se trochu nervózně.
"Ne,jsi v pohodě." řekla opět s úsměvem.
Zase jsem úplně zrudla a bála se,že uslyší jak mi buší srdce.
"Proč se tak červenáš??" zasmála se.
"J-já J-Já--" rozkoktala jsem se, "NicNicNicnicnic" zakryla jsem si dlaněmi obličej.
"To je rozkošný" uchechtla se.
"Omgomgomgomgomg hyojin unnie si myslí,že jsem rozkošná!!!!" jásala jsem uvnitř.

~~~~~

Hodiny tělocviku přímo nenavidím. Hlavně když je venku hezky a my musíme venku běhat. Nebo kluky,kteří mě furt okukují. Kéž by věděli jaká vážně jsem. Naše školní uniformy na tělocvik jsou vážně příšerné! Bílé tričko a snad ty nejkratší modré šortky vůbec!
"hhhhhh...." kňourala jsem celou cestu na sportovní hřiště za školou.
"No pojď pojď" postkovala mne Junghwa.

Konečně jsme tam došly,chtěla jsem si sednout na tartan a napít se. Junghwa mi však flašku vzala z ruky a řekla : "Přestávka bude až něco uděláš!"
"Co bych měla dělat?" řekla jsem otráveně.
"Cvičit" odpověděla a začala se rozcvičovat.
Byla jsem donucena se protahovat s ní. Zrovna jsme se ohýbaly na zem,s rozkročenýma nohama a snažily se položit na ni lokty. Nevím jak se tomu cviku říká ale byl nejvíc nepříjemný.
V tom jsem cítila jak mne někdo plácl přes zadek. Rychle jsem se otočila a za mnou stála Hyojin a ušklíbla se.
"Jen cvič dál... Budu se na tebe dívat" uchechtla se a překřížila si na hrudi ruce. Opět jsem stála a sledovala ji. Možná by potřebovala o něco větší triko. Měla ho kolem sebe obepnuté,těsné hlavně kolem hrudníku. Opět jsem zrudla jako ten tartan.
"Tak mám cvičit s tebou?" zeptala se a utáhla si culík. Začala si protahovat ramena a krk. Já z ní prostě nemůžu odtrhnout oči. Můžu se na ni dívat pořád... Prostě--
"Hele Hani kampak se to díváš?" ušklíbla se Junghwa a vytrhla mne z přemýšlení.
"C-Co?? N-Nikam!!" zrudla jsem.
"Myslím,že se Hyojin diváš tam kam bys neměla" řekla.
"Tak to není!!!" zamumlala jsem a natáhla si za výstřih tričko přes hlavu.

~~~~~

Šla jsem si odložit věci do me skříňky když v tom jsem si všimla,že jde Hyojin za mnou. Otevřela jsem skříňku ale ona mi ji zabouchla před nosem a přitiskla mne na ni. Chodba byla prázdná a já se ji zadívala do tmavých očí. Držela jsem si u hrudníku knihy a obličej mi v trapnosti zrudl. Opřela se mi jednou rukou nad hlavu,druhou mi položila na bok a jemně pohladila.
"U-Unnie?" zakoktala jsem.
Sotva jsem to dořekla, přiskla své rty na mé. Upustila jsem knihy na zem a jen se podvolila její dominanci. Chytila jsem ji za tváře a polibky jí vrátila.
Po chvilce jsem se odtrhla a do očí se mi nahrnuly slzy.
"Heeyeon j-já" řekla tiše. Silně jsem ji objala a stejně tichým tónem jí odpověděla : "Miluji tě..."
"Já tebe asi taky" řekla.
Pustila jsem ji a zadívaly jsme se jedna druhé do očí. Ještě jednou jsem ji políbila.
"Budeš moje holka?" zeptala se nervózně Hyojin.
"Nemusíš se ptát dvakrát." zasmála jsem se a i na jejích rudých tvářích se vykouzlil krásný úsměv.

To je zase něco dlouhého
Omlouvám se,že teď nic nevycházelo. Skolila mne chřipka (◎_◎;) ale už jsem skoro v pohodě mám toho hrozně moc rozepsaného tak něco zkusím dodělat a vydat.

Už jsem tomu vymyslela ship name XD

•b0i•