The Black Sheep Of The Family

15. kapitola

,,Rosie? Rosie?", slyšela jsem babiččin hlas, ale ne čistě. Najednou jsem rychle otevřela oči a zjistila, že jsem usnula.

,,Táta říkal, že se musíš učit. Jak vidím, asi tě to unavilo, co?", zasmála se babička.

,,Já.. ani nevím, že jsem vytuhla.", zívla jsem.

,,Máš nějaké oteklé oči. Vypadá to, jako bys.. tys plakala, Rosie?"

,,Ne.. to je asi z toho spánku."

,,Poznám, když se něco děje. Tak povídej."

,,Nic se neděje.", zalhala jsem. Chtěla jsem jí všechno říct, jelikož babička je jediná žena v mém životě, které důvěřuji, komu bych se se vším svěřila, ale nemohla jsem. Věděla jsem, že bych se znovu jen rozbrečela. Způsobila bych Louisovi nepříjemnosti, jelikož by se to s mým odporem mohlo brát jako znásilnění, a co se týče Liama.. řekla by mi, že jsem mu měla říct pravdu.

O Louisovi jsem Liamovi nechtěla říct, protože.. jsem se s ním cítila skvěle, volná a nechtěla jsem to ničím kazit. I když jsem to tím vlastně zkazila.

,,Nebudu to z tebe dostávat, pokud se nechceš svěřit. Ale pamatuj si, že kdykoliv můžeš přijít a vybrečet se babičce na rameni."

,,Já vím, babi. Děkuju.", pousmála jsem se.

,,Půjdeš za námi dolů? Je tady i děda."

,,Já.. asi radši zůstanu tady."

,,Chápu. Řeknu, že se ještě pořád učíš."

,,Ty jsi nejlepší, babičko.", natáhla jsem se k ní a dala jí pusu na líčko.

,,Já vím, holčičko moje.", zasmála se a stoupla si.

,,Všechno bude v pořádku, uvidíš.", mrkla na mě a odešla. Znovu jsem položila hlavu na polštář a natáhla se pro mobil. Když jsem ho rozsvítila, vyskočilo na mě několik nepřijatých hovorů a nových zpráv. Ani jsem si nepamatovala, že jsem si vypínala zvuk. Napjatě jsem pročítala upozornění a povzdechla si, když ani jedno nebylo od Liama, všechno jen od Louise. Nepřijaté hovory jsem odklikla a najela do zpráv.

______________________________________

Love

______________________________________

měla jsi mě vzbudit, zavezl bych tě domů sám

proč mi nebereš mobil?

?????

ozvi se mi

dělám na úkolech a nevšimla jsem si, že mám vypnuté zvuky

promiň

______________________________________

Vyjela jsem ze zpráv a najela do kontaktů, kde jsem našla Liamovo číslo. Přemlouvala jsem samu sebe, abych klikla na číslo a zavolala mu, jenže jsem ani nevěděla, co bych mu řekla. Jen jsem věděla, že se mu chci omluvit, všechno mu vysvětlit a začít od znova, bez jakéhokoliv tajemství.

Zavřela jsem oči, na číslo klikla a mobil přiložila k uchu.

Zvonilo to. Zvonilo to. Zvonilo to. Zvonilo to.

,,Tut tut tut tut tut."

Nasucho jsem polkla.