"Oliver je nějakej divnej," prohodil najednou Francis, když pomáhal Eleanor mýt nádobí.
"Proč?"
"Nevím, asi před týdnem jsem se ho ptal, jestli má někoho rád a on prostě odešel a nechtěl mi to říct."
"Neboj se. On se dá dokupy."
"Myslíš?"
"Jasně. To kluci tak maj a nevíc vy jste ve věku, kdy je tohle těžké. Než jsem začala chodit před rokem s Jonathanem, tak jsem se taky nemohla rozhodnou, jestli je opravdu ten pravej."
"Aha. Ale nakonec jste spolu."
"Jo."
"A jak?"
"Dlouho jsme byli dobří kamarádi a pak se to prostě stalo."
"Taky jsme s Oliverem dobrý kámoši, ale nechápu, proč mi to prostě neřekl. Mám ho rád a bylo by mi jedno, s kým chodí."
"Máš ho asi hodně rád, když se o něj tak staráš."
"Jo, ani nevíš jak," zašeptal si Francis jen tak sám pro sebe.
YOU ARE READING
Francis & Oliver
Teen Fiction"Jednou, až budeš mít rodinu a děti, tak si na mě vzpomeneš a možná jim i o mně budeš vyprávět."
