Duben
"To byla tvoje holka?"
"Cože? Ne? Ne Francisi bože ne. Není to moje holka."
"Viděl jsem, jak se na tebe dívala."
"Dívat se může no, ale já fakt nemám zájem," zasmál se Oliver a prohrábl si své blonďaté vlasy.
Francis nechápal.
"Vždyť je hezká. Moc hezká."
"No ale mně se nelíbí. Nemám ji rád."
"A máš někoho rád?"
"Jo," povzdech si Oliver a zastavil se. Rozhlídl se kolem sebe a posadil se na nejbližší lavičku. Francis se zmateně otočil a nakonec ho následoval.
"Děje se něco," položil Oliverovi zrzek ruku na rameno. Ten jen zvedl hlavu a podíval se na něj. Byl starší. Už to nebyl ten jedenáctiletý ufňukaný prcek, jak si o něm Oliver myslel, když se poprvé potkali. Teď byl vysoký, ale ne vyšší jak on. Jeho zrzavé vlasy byly na stranách trošku kratší a nahoře se mu stáčely do lehkých kudrlinek. Jeho hnědé oči mu zesvětlaly, ale byly stále tak krásné a dětské. Olivera probudila z tranzu až Francisova ruka, která mávala před jeho obličejem.
"Posloucháš mě? Co se děje?"
"Nic Francisi. Nech to být."
"Hele, jsem tvůj kámoš. Dovolil bych si říct, že i nejlepší, takže to vyklop," smál se.
"Ne. Ser na to. Neřeknu ti to."
"Proč," trochu do něj Francis šťouch a stále se smál. Na tváři se mu objevily ty nejkrásnější ďolíčky a Oliver se na něj nemohl přestat dívat. Z očí se mu najednou vykutálela slza. Rychle se zvdl a běžel pryč.
Nechal tam Francise samotného a nad míru zmateného.
KAMU SEDANG MEMBACA
Francis & Oliver
Fiksi Remaja"Jednou, až budeš mít rodinu a děti, tak si na mě vzpomeneš a možná jim i o mně budeš vyprávět."
