WHY YOU?! (BTS fan fikce)

Rány

Maya:

Byla jsem mu tak vděčná, že mě zachránil. Sugovi už asi opravdu přeskočilo. Před očima se mi mihla vzpomínka na to, jak policie odváděla Sugu do auta. Přeběhl mě mráz po zádech, vzpomněla jsem si i na slova, které na mě ještě stačil zakřičet. „Vrátím se! Vrátím se Mayo! Budeš litovat, že jsi nechtěla umřít." řekl to s úsměvem na tváři, jako blázen. Podívala jsem se na Jimina, který pořád v klidu spal. Musím přiznat, že vypadal roztomile. „Do čeho jsem tě to zatáhla. Možná si tě nechci vzít, ale také nechci, aby ti ublížil." řekla jsem šeptem a dál se věnovala řízení.

Brzy jsme byli doma. Zaparkovala jsem a vzbudila to malé dítě, které ještě spalo. „Už jsme doma. Vstávej." Jen se otočil a zamručel. „Jak chceš já tě z auta táhnout nebudu." Zavřela jsem dveře a přišla k dveřím spolujezdce. Otevřela jsem je a Jimin na mě pootevřel oči. „Říkala jsi, že mě z auta táhnout nebudeš." řekl a já ho chytila za ruku a vytáhla ho na nohy. Nic jsem neříkala a táhla ho za ruku dovnitř. „Jsi tvrdohlavá." řekl. „Prostě nemůžeš přiznat, že ke mě něco cítíš." a na jeho ústech se objevil úsměv. „Kde máš nějakou dezinfekci a obvazy?" zeptala jsem se rychle. „Nemusíš se o mě starat, udělám to sám. Nemusíš se cítit provinile, prostě jdi nahoru a odpočiň si." řekl tentokrát vážně. A vyšel do kuchyně. Pozorovala jsem ho, když začal něco hledat ve skříňce. Sundal si obvaz z ruky a chtěl si tu ránu vyčistit sám, ale když to udělal zařval v bolesti a upustil lahvičku na zem. „Takhle si to nevyčistíš ty citlivko." přiběhla jsem k němu a zvedla pomalu vytíkající lahvičku ze země. Díval se na mě v očích měl zase něco, čemu jsem nerozuměla. Možná to byla zvědavost, snažil se mě přečíst. Chytila jsem ho za rameno a natočila k sobě. Rána byla docela hluboká a stále trošku krvácela. Vzala jsem nový kapesníček a nalila na něj trošku dezinfekce. Pak jsem mu to přiložila bez upozornění na ránu. Zase zaskuhral, ale tentokrát ne tak hlasitě, jako před tím. „To máš za to znásilnění. Vidíš karma tě dostala." řekla jsem a smála se jeho výrazu. Vím, že ho to bolí, ale ten jeho výraz bolesti, prostě jsem se musela smát. „Hej já tady trpím a ty se směješ?" řekl trošku naštvaně. „A navíc jsem tě neznásilnil, chtěla jsi mě taky. Viděl jsem ti to na očích. Mě neoblafneš Mayo." Ignorovala jsem ho a začala mu obvazovat ruku čistým obvazem. „Hotovo. Myslím, že teď už mě nebudeš potřebovat, půjdu raději nahoru a budu plánovat, jak přežít tu svatbu."a chtěla jsem vyrazit nahoru, ale chytil mě za ruku a já se na něj ještě otočila. „Budu tě vždycky potřebovat. Prosím zůstaň se mnou." řekl to tak jemně. Málem jsem se nechala těmi slovy přemluvit, ale něco se ve mě zase vzbudilo. Bála jsem se. Nevím jestli mu můžu věřit, věřit jeho slovům, jsou sladká, jako med. Stejně sladká, jako Sugova slova a jak to dopadlo. Mayo nesmíš ukázat, že jsi slabá, nesmíš si ho pustit k sobě. Jakmile takový playboy uvidí, že tě má v hrsti ublíží ti. „Chci být na chvíli sama." řekla jsem hrubě a vytrhla mu ruku z jeho sevření. Nechal mě jít.

Jimin:

Pořád mě nepustíš do tvého srdce Mayo? Proč? Zatím co jsem přemýšlel ozval se zvonek. Někdo přišel na návštěvu? Takhle pozdě? Otevřel jsem dveře a venku stál Jungkook. „Jste v pořádku? Slyšel jsem co se stalo, jsou toho plné zprávy." vešel dovnitř a hned zapnul televizi. Opravdu o nás povídali ve zprávách a také mluvili o tom, že se bude zítra konat soud. Copak potřebují další důkazy na to, aby toho hajzla zavřeli nebo co? „Proč by měl být soud? Co se to děje?" řekl jsem. „To je právě to co chci říct. Myslím, že to byl všechno plán Sugy. A vypadá to, že mu plán vychází. Znáš ho stejně jako já a proto víš, že se nevzdá bez boje. Podplatil pár lidí a tím si zajistil soudní jednání, samozřejmě si vás soud pozve. Podle mě tohle celou dobu chtěl, chce tě tam potopit. Slyšel jsem, že se spojil i z Taem." ta slova mě zaskočila. Měl jsem to čekat, že se oba spojí. Možná jsem měl Mayu dát Taemu a byla by dávno pryč, daleko. Nikdy by se tohle nestalo. „Rozhodně se Tae s ním nespojil proto, že by mu chtěl pomoct. To on nikdy nedělá. Chce dostat Mayu. Vyhrožoval mi. A když se tohle dozvěděl využil tuhle situaci. Musíme udělat všechno proto, aby soud rozhodl, že je vinen."

„Snažil jsem se už získat důkazy, ale zdá se, že podplatil i někoho z restaurace. Kamerové záznamy jsou poškozené, je to, jako by v té restauraci nikdy nebyl." řekl Jungkook. „Sakra, musíš zjistit něco o té holce. Elle. Byla s ním. Pracovala s ním. Ale pak zmizela."

„Pokusím se, ale pokud vím jen jméno, tak to ji asi nenajdu. Nevíš něco víc?"

„Netuším, jen měla takové tetování na krku. Takový trojúhelník. Dál fakt nevím." Jungkook vzdychl. „A co Maya? Je v pořádku?" zeptal se a musím přiznat jeho otázka mě trošku vytočila. „Je v pořádku, nic se jí nestalo. Ale nevím, co by se stalo, kdybych přišel pozdě. Chtěl ji prostě zabít. Nechápu to. Nejprve ji chce a pak se ji pokusí zabít? Myslím, že mu přeskočilo."

„Tak to jsme dva co si to myslí. Zjistil jsem nedávno, když byl u nás tak před měsícem na návštěvě, že bere nějaké prášky. A když si je nevzal v pravý čas, třepali se mu ruce. Něco s ním není v pořádku." řekl Jungkook a přinutilo mě to přemýšlet. „Stejně by mě zajímalo, co celé dny dělal? Jeho rodiče jsou už roky v zahraničí a vůbec se o něj nezajímají. Kde vydělával peníze? A jak se vůbec dostal tehdy k Maye? Musím se jí na to potom zeptat."

„Můžu si s ní promluvit?" zeptal se najednou Jungkook, aby přerušil ticho, které mezi námi nastalo. „Promiň, ale myslím, že nemá náladu. Chce být sama. A navíc já jsem až moc žárlivej, takže ne." řekl jsem klidně. „Aha ok." řekl nervozně. „Je to hrozný, jak jsme byli sedmi členná parta a pak se takhle, v podstatě kvůli nějaké holce trošku rozdělíme." usmál jsem se. „Jo bejvávalo, kdy jsme si všichni rozuměli. Ale věděl jsem, že se něco takového stane. Všechny události co se v minulosti staly nás každého hodně poznamenali a každého to ovlivnilo jinak. Jedinej kdo z toho všeho vyšel nejlíp byl Jin a J-Hope. Oba už mají rodiny a rozhodně bych je nechtěl do těchhle záležitostí míchat." chvilku jsme si ještě povídali a vzpomínali, pak jsem vytáhl z ledničky flašku vodky a pili jsme u kecaní, jako za starých časů, bohužel ale už bez našeho parťáka Jina.