WHY YOU?! (BTS fan fikce)

Trest

Maya:

Jimin se smál a já se přestala smát, protože jsem čekala jinou reakci. Třeba jako nadávání, agresivitu, ale on nic z toho neměl ve tváři. Všiml si mého překvapeného a zároveň trošku vystrašeného výrazu. „A ty sis myslela, že jsem to nečekal? Mayo vím, že jsi poslední týdny jiná než jsi bývala. Podle nedávných událostí vím, že se vyspíš skoro s každým." řekl tak klidně až mě to děsilo. „A co Jungkook, neodskáče si to nijak, že ne?"

„Jungkook je ještě dítě. Čekal jsem, že už překročíte hranici na té párty a když se to nestalo tam, tak se to stalo teď v práci. No počítal jsem s tím. Neviním ho za to, každý by ti neodolal, ale bez trestu z toho nevyjde a to myslím, že věděl když do toho s tebou šel. Možná ho dám na nižší pozici, ale věř mi to by mu nijak neuškodilo spíš bude rád, že už nemusí být mým asistentem, protože jsem někdy fakt otravnej. Tak ho spíše nechám na pozici asistenta a budu ho ještě více zahrnovat prací." řekl a stále se usmíval. „Dobře, ale co já? Vážně ti to nevadí?"

„Jasně, že mě to vadí, ale následky si poneseš později, teď si dáme něco k jídlu." zastavil najednou u jedné restaurace a otevřel mi poté dveře, když vypnul motor. Z jeho slov jsem měla ještě husí kůži všude po těle a tak jsem raději dělala co mi řekl. A nechala se vést dovnitř.

U oběda jsme si vykládali o jeho rodičích, o tom jak jsou skvělý a hodní. Pak mi, ale sdělil úplně neznámou informaci o jeho rodině a to, že má bratra. „Jak to, že jsem se ním nikdy nepotkala a nejezdil s námi na dovolenou a tak?" zeptala jsem se překvapeně a dala si kus masa do pusy. „Takže nakonec jsi zvědavá." smál se. Sám dokončil  jídlo a pozoroval mě.

 „Můj bratr je o pár let starší než já. Ale rodiče ho nenáviděli, byl prví syn a měl se chopit záležitostí, jaké mám teď kvůli němu na starosti já. Měl vlastnit poté otcovu firmu a samozřejmě si vzít tebe a spojit naše firmy dohromady. Kdyby se tehdy rodičům nevzepřel asi by jsi tady seděla s ním. Nejezdil na dovolenou, protože utíkal z domu. Málo kdy jsem ho viděl. Jsem jeho bratr, ale viděl jsem ho jen párkrát. Pak v osmnácti letech odešel uplně, rodiče to s ním vzdali a nechali ho žít, jak sám chce. A od té doby se mi už vůbec neozval. Ale dal jsem ho nedávno sledovat. Pracuje v jiném státě, prý se má velice dobře. Práci má, ale nemůžeme zjistit jakou. Vůbec je těžké o něm zjistit nějaké informace ani nevím jestli už někoho má, či kde vůbec bydlí. Je to jako by nezůstával na jednom místě. A přitom jsem ho vždycky chtěl po dlouhé době navštívit a pozdravit." Poslouchala jsem každé jeho slovo, ale nevšimla jsem si, že jsem u toho měla pootevřenou pusu a koukala mu udiveně celou dobu do očí. Pak přestal a naklonil se blíž ke mě. „Miluju když mě takhle posloucháš." řekl a já se probudila z transu. „Prostě nechce, aby jste ho hledali, chce mít vlastní život. Možná se k tvému bratrovi přidám." řekla jsem pyšně a opřela jsem se o židli. „Na to už je pozdě princezno. Měla jsi to udělat dřív. Mě neutečeš." řekl a šibalsky se u toho usmíval. Pak pokynul číšníkovi, že zaplatíme a konečně jsme jeli domů.

Jimin:

Byl jsem šťastný když mě konečně poslouchala. Ale zároveň jsem byl smutný, protože je to pravda co jsem řekl. Chtěl bych bratra někdy vidět, nikdy mi nevěnoval pozornost a všechno to tady nechal na mě. Nejsem na něj naštvaný, ale chybími. Ani nevíš jaké máš štěstí Mayo, že máš bratra, který za tebe bojuje. Ani nevíš, že se snaží překazit otcův plán, nechce s námi spojit firmu kvůli sňatku. Sice se mu ten protest nepodaří dokončit, ale aspoň má snahu tě bránit. Podíval jsem se na ni, jak koukala z okna. Nic netušící nevinná, zraněná duše. No možná z venku tak vypadáš Mayo, ale uvnitř jsi stejně zkažená, jako já. Už to pomalu začínám vidět a proto se k sobě tak hodíme.

Konečně jsme dorazili a zavedl jsem ji dovnitř. Rozsvítil jsem světla a ona běžela hned k ledničce. Vytáhla si dvě plechovky mého piva, jedno mi hodila, tak tak jsem ho chytil a posadila se na pohovku. „Jdu koukat na film, jestli chceš přidej se, ale pokud jsi jeden z těch co u filmu kecaj odejdi." řekla a zapnula televizi.

Maya:

Vybrala jsem si film, který jsem viděla snad už padesátkrát. Byl to film Suicide Squad. Ale než se stačil film rozjet někdo mě zezadu popadl a obmotal mi pusu nějakou látkou, abych nemohla křičet. Pak mě rychle svázal ruce a otočil mě k sobě. Přimáčkl mě na gauč a sedl si na mě. Byl to Jimin. Snažila jsem se mluvit, aby si ze mě nedělal srandu a slezl ze mě, ale nerozuměl mi a navíc ani nechtěl. „Dneska si s tebou za trest pohraji." řekl a já vykulila oči. Snažila jsem se křičet, kopat, když mě táhl nahoru do svého pokoje. Hodil mě na postel a zamknul dveře. 

Okamžitě jsem vstala na nohy a snažila se utéct, ale bylo to marný má až moc síly. „Celou dobu jsem čekal, že se to stane a vymýšlel jsem trest a pak jsem ho konečně vymyslel." řekl vesele a seděl na mě. Naštvaně jsem se na něj dívala a pořád doufala, že to je sranda. „Příště si to rozmyslíš a nepodvedeš mě." řekl a roztrh mi košili. Snažila jsem se křičet, ale nikdo by mě stejně neslyšel. Snažila jsem se kopat, ale přivázal mi nohy k posteli. „Teď přijde ta nejlepší část Mayo. Už nemůžu čekat, podívej." a ukázal mi svého kamaráda, který byl vzhůru. Pak mi sundal sukni a kalhotky a vnikl do mě. Nemohla jsem nic dělat. Vzdala jsem to, prostě jsem si to jen užívala. Když viděl, že už si to užívám sundal mi roubík a začal mě hrubě líbat.

 Začala jsem mu vzdychat do ucha, když mi líbal krk a on přidal na rychlosti. „Ty jsi teda mrška. Jak to vypadá Jungkook tě dneska dost neunavil." a začal taky vzdychat. Pak se rychle natáhl pro kondom, který měl v nočním stolku a nasadil si ho ještě před koncem. Pak dosáhl orgasmu a rozvázal mě. Byla jsem naštvaná, protože mě tak znásilnil a ještě mě ani nenechal dosáhnout svého orgasmu. „Hej já jsem ještě neskončila!" zakřičela jsem, když se oblékal. „To je můj trest zlato." řekl a odešel do koupelny. Naštvaně jsem se posadila. „Nenávidím tě! Nenávidím tě ještě víc!" řekla jsem a slyšela jsem z koupelny jen smích.