WHY YOU?! (BTS fan fikce)

Večeře

Říká se, že když je člověk bohatý má všechno a když to nemá koupí si to penězi. Tímto se řídí hlavně moji rodiče, říkali mi to celý život, ale někdy se našli okamžiky, kdy jsem věděla, že některé věci se opravdu penězi koupit nedají. Třeba láska...

Probudila jsem se v cizí místnosti. Hlava mě bolela jako každé ráno poslední týdny. Od toho rozchodu se Sugou jsem neměla klidnou noc, ale to jsem přesně chtěla. Dříve jsem chodila na akce do klubu jen se svým přítelem a kamarádkou Jessicou. Teď mi ale ani jeden nestál za to. Raději jsem chodila po klubech a seznamovala se s novými muži. A můj včerejší cíl spal teď vedle mě. Otočila jsem se na něj. Naštěstí ještě spal, takže jsem nemusela čelit trapným konverzacím a rychle jsem posbírala svoje oblečení ze země a oblékla se. Ani jsem si nepamatovala jeho jméno, to by vše ještě zkomplikovalo a tak jsem co nejtišeji vypadla z hotelového pokoje, kam mě včera večer vzal. Nepamatovala jsem si, kde skončilo moje auto, u kterého klubu a tak jsem se rozhodla raději jít domů po svých. O auto se budu starat až mě nebude tolik třeštit hlava.

Netrvalo to dlouho a dorazila jsem domů, přece jenom tohle město není až tak veliké. Zrovna jsem zahlédla u vchodových dveří moji matku. Bylo mi to jedno, co mi zase řekne za řeči. Prostě jsem si to bez pozdravení a povšimnutí namířila dovnitř, ale zastavila mě. „Kde jsi zase byla? Smrdíš alkoholem a kouřem." a zakryla si nos. „Šla jsem si užít svůj tak nádherný bohatý život. Je to snad zakázáno?" podívala jsem se na ni naštvaně a zase se mi zamotala hlava. Potřebovala bych co nejdříve prášek na bolest a jít dál spát. „Užívat života neznamená spát s každou nulou, kterou potkáš v klubech, jsi naše dcera! Jsme vysoce postavená rodina! Nemůžeš si dělat, co chceš! Spát s kým chceš!" její slova mě tak štvali a vážně už jsem potřebovala jít dovnitř. „Jo jasně, ale ty můžeš spát s kým chceš, jako třeba s našim zahradníkem!" vyjekla jsem na ni. Dala mi facku, přesně jak jsem čekala. „Jak se opovažuješ! Já jsem věrná svému muži!" řekla a její naštvaný obličej byl pro mě potěšením. „Je tohle všechno? Už jsi se uvolnila? Můžu jít konečně domů?" 

„Ne...tvůj otec chce, aby ses zůčasnila dnešní večeře, přijedou naši všichni přátelé, tak se chovej slušně. A doufám, že si oblečeš něco na úrovni, děvko." řekla mi to vlastní matka, ano. Byla jsem zvyklá, nikdy jsme spolu nevycházeli a nikdy nebudeme. Z naší rodiny vycházím už jen s bratrem, ale ten se odstěhoval, kvůli práci v otcově firmě a otec se vrátil. Mezi tím se to tady všechno rozpadalo. Matka otce podváděla, mezi tím, co byl pryč. Mě sledovala jedna pohroma za druhou. A pak se otec zase vrátil. Doufala jsem, že budeme mít skvělý vztah, jako tomu bylo ještě, než odešel, ale je to horší. Zastává se matky a mě nevěří. Už asi nikdy nebudu tatínkova dcerunka. Nedala jsem ji žádnou reakci a konečně odešla nahoru. Vzala jsem si prášek, který jsem měla od naší služky nachystaný na nočním stolku, jako každé ráno, co jsem přišla v takovém stavu. Zapila to vodo a chvíli koukala na strop dokud jsem konečně zase neusnula.

Jimin:

Přišel jsem na snídani, kde už seděli rodiče. Otec četl noviny a matka snídala. Pozdravil jsem je a otec položil noviny na stůl, aby se nám věnoval. „Takže Jimine, dnes jdeme na večeři k našim přátelům Blackovým. A jak už dobře víš domluvili jsme se s nimi na jedné věci, o které jsem s tebou mluvil už včera." Nelíbilo se mi kam tahle konverzace směřovala, ale své rodiče mám rád a jejich rozhodnutí budu muset přijmout. „Ten sňatek. Vím, že jsi nechtěl, ale je to pro naši firmu a rodinu. Jsme přátelé už léta, známe o sobě skoro vše a vždy jsme naše rody chtěli spojit a ty nám k tomu můžeš pomoci." otočil jsem se k němu a on čekal na mou odpověď. „Dobře otče udělám to pro tebe." souhlasil jsem. Nechtěl jsem se nikdy na nikoho vázat, ale kdo říkal, že v manželství se ženou nemůžu mít dalších sto milenek? Pousmál jsem se, když otec radostně přikývl. „Já věděl, že můj syn dospěl v pořádného muže."

Maya:

Probudila mě služka.„Nerada vás budím slečno, ale váš otec chce, aby jste se nachystala na tu večeři." šeptala. „To už je tolik hodin? Ach jo." mnula jsem si oči a koukla na hodiny. Byl opravdu už večer. Služka mi pomohla vstát a já se šla osprchovat. Celou dobu mě pomáhala a vybírala mi šaty. Byli jsme poslední dobou docela kamarádky. Ale moc se mi nesvěřovala, protože se bojí otce. Ale neměla jsem ji to za zlé. „V těchto budete vypadat skvěle." řekla a vytáhla dlouhé černé šaty se skvělým výstřihem. Tím myslím pěkně velký, aby byli moje prsa aspoň trochu venku. Přece musím svoje holky nechat občas dýchat. Usmála jsem se a vzala šaty do rukou. „Úžasný výběr Angelo." Pak jsem se konečně do šatů nacpala a udělala jsem si výrazný makeup, podobný jaký nosím do klubu. Pak mi Angela vyfénovala vlasy a já je nechala trošku kudrnaté a neupravené, tak jak je mám ráda. „Vypadáte úžasně." řekla a koukala na mě do zrcadla. „Díky, doufám, že se kvůli mě zvedne pár pér." řekla jsem a zasmáli jsme se. Pak někdo zaklepal na dveře a Angela šla otevřít. Podívala jsem se kdo přišel a vyběhl proti mě můj bratr. Objal mě tak silně, že jsem nestačila říct ani jedno slovo. „Přijel jsem na tu večeři, tak moc jsi mi chyběla sestřičko." řekl a odtáhl si mě od sebe. Pochválil můj vzhled a usmíval se. „Ani nevíš, jak ty jsi mi chyběl, tady v tomhle domě je to den o de dne horší." a objala ho znovu. Cítila jsem, že se mi hrnou slzy do očí, ale rychle jsem je zastavila. Nechtěla jsem si zkazit makeup.

Chvíli jsme si s bratrem povídali a pak šli dolů k hlavnímu vchodu, kde už stál otec s matkou. Ani jeden nic neřekl. „Dnes si to užijeme." řekla jsem bratrovy a pak otec promluvil. „Mayo, dnes budeš hodná holka, je to jasné? Nechci aby jste kazili image téhle rodiny a pokud ji pokazíš dnes ty, budeš za to trpět stejně, jako tvůj bratr minule." Chtěla jsem otci vrátit nějakou škaredou poznámku, ale bratr mě chytil za ruku a zmáčkl ji. Tím mě zastavil a když matka otevřela dveře, začali jsme přivítávat hosty. Najednou jsme vypadali, jako šťastná rodinka.

Jimin:

Vešli jsme dovnitř a její otec mě vřele přivítal, jako vždy, i její matka a bratr, ale ona jako vždy nepřijala moji ruku a věnovala mi jen škodolibý úsměv. Ach už teď mě dovádí k šílenství. Tak jsem se ji uklonil. Když jsem zvedl hlavu stále koukala s chladným výrazem. Nikdy jsme spolu nevycházeli, ale teď budeme oba donuceni hrát podobnou hru, kterou hrají její rodiče. Ale někde v hloubi duše mi jí bylo líto. Promiň, budeš to mít se mnou těžký, ale něco mi říká, že ty mi to manželství nijak neulehčíš. „Mayo to neumíš přivítat našeho hosta, Jimina Parka?!" křikl na ni její otec. Ani se na svého otce nepodívala a stále stála. Její bratr do ní strčil, ale stejně nic. A pak když k ní přistoupil její otec a chystal se ji před všemi uhodit zastavil jsem jeho ruku.„To nevadí, tady slečna bude brzy litovat, že mě slušně nepřivítala." její otec se na mě usmál a přešli jsme do jídelny.

Maya:

Celá večeře byla nuda. Ale aspoň jsem se pořádně nacpala. Celý den jsem nejedla. Všimla jsem si, že bratr si zase moc rád nechával nalévat sklenku alkoholu. Zastavila jsem ho po tak pátém panáku. „Nestane se to, co minule, že ne? Nemáš to v plánu?" řekla jsem a on položil sklenici zpátky. Pak jsem se podívala kolem a zahlédla jsem zase zírajícího Jimina. Koukal na mě celou dobu večeře ani nevím, jestli vůbec jedl. Odvrátila jsem se od něj a chtěla vstát a jít si zatancovat s bratrem, aby zapomněl na alkohol, ale otec ke mě přistoupil a chytil mě za rameno a zastavil mě. Zastavil hudbu a pozvedl sklenici. „Jsem velice rád, že jste přišli přátelé, dnes jste totiž svědky velmi důležité události. Já jsem totiž dnes zpečetil společně budoucí sňatek mojí jediné dcery May a Jimina Parka. Dnes je dne jejich zasnoubení. Přejme jim hodně štěstí do nadcházejícího sňatku." Otcova slova mě naštvala. Chtěla jsem veřit, že je to jen špatný sen ze kterého se proberu, ale není to tak. Pak přišel Jimin vytáhl malou krabičku, ve které byl prsten a poklekl a řekl tu hnusnou větu, kterou jsem v budoucnu chtěla slyšet od úplně jiného člověka. „Vezmeš si mě Mayo Blacková?"Nechtěla jsem mu odpovědět, a odejít, ale když jsem udělala jeden krok Jimin mě zastavil vstal a silou mi narval prsten na prst. Pak mj otec popřál štěstí nám dvou a všichni si na nás připili. Snažila jsem se dostat z Jiminova sevření, ale držel mě pevně. „S tohohle se nevyvlíkneš zlato. Neděj žádný hlouposti nebo za to zaplatíš. " zašeptal mi do ucha a já naštvaně koukala na bratra, který byl stejně překvapený, jako já.