Zápisek z Harryho deníku:
Paříž, Praha, Berlín a další německá města, Amsterdam, Rotterdam, Antverpy, Brusel, Bruggy... Tolik krásných Evropských měst, ale já si nejsem jistý, jestli jsem tuto cestu podnikl, abych si splnil sen nebo abych se dostal blíže k Louimu, ale to druhé se mi asi vymstilo? Nemám nejmenší tušení, jak to s námi teď bude. Víš, po tom pražském incidentu, je to takové jiné...
Když jsme v restauraci, vždy mě tak pod stolem obchytává a hladí, ale navenek se tváří jakoby nic.
Když jsme sami obdarovává mě drobnými polibky do vlasů, na tváře a krk.
Ze zásady poté rezervoval jen pokoje s manželskou postelí, abychom se k sobě mohli v noci tulit.
Ale nikdy mě nepolíbil na rty a neřekl ta dvě slůvka. Nikdy.
Připadám si jako pitomec. Asi bych si s ním měl promluvit, co myslíš? Ne, raději nic neříkej, stupidní nápad.
Mám ho rád, mám ho moc, moc rád a chtěl bych s ním být. xxx
Už mě celkem bolí ruka, ale nemám nic lepšího na práci. Zastavili jsme na odstavné cestě hned u silnice, protože mému malému močovému měchýři hrozilo, že praskne - to bylo taaak trapné - a on od té doby se opírá o kapotu auta a kouří jednu cigaretu za druhou. Máš pravdu, měl bych s ní promluvit.
Harry odložil svůj deník na palubní desku Louiho Range Roveru a s hlasitým povzdechem vylezl ven. Slunce zrovna zapadalo za obzor a Louis byl v jeho světle tak nádherný... Harry neodolal. Objal ho kolem pasu a obličej mu zabořil do ohbí dělící krk a rameno.
"Co s námi teď bude, Lou?" zamumlal Harry a stisk svého objetí zesílil.
"Nad tím přemýšlím od toho rána po té věci, Harry," povzdychl si starší. "Asi se každý vrátíme ke svému životu, protože nemůžeme být spolu."
"Proč?" Harryho hlava vystřelila vzhůru a jejich pohled se střetly.
"Jako profesor nemůžu mít poměr se svými studenty."
"Můžeme to tajit!"
"To by dlouho nevydrželo, Hazz. Nesměli bychom spolu nikam chodit, protože bych nedokázal se od tebe držet dál, abych nevypadal jako tvůj přítel nebo milenec. A já bych se chtěl s tebou přede všemi chlubit, víš?" Louiho malá dlaň putovala po Harryho ostře řezané čelisti ke krku, aby si mohl přitáhnout blíže. Cigaretu už dávno upustil na zem, kde dále doutnala.
"Lou..." špitl Harry, zelené smaragdy se mu plnily slzami. "Chci být s tebou..." Aby Louiho ujistil, přitiskl své rty na ty jeho a odmítal se jich pustit. Cigaretová pachuť mu nepřekážela.
"Alespoň to zkusme," zašeptal do rtu toho druhého mladší. "Prosím..."
"Ty se nevzdáváš, viď?"
"Ale vzdávám, ty jsi však výjimka, Lou. Už jen proto nezmař mou snahu."
Louis si Harryho zpátky přitáhl ke svým rtům, aby mu mohl polibek pořádně oplatit. Jen takhle ho mohl zachránit.
*
pozn. Kraťoučké, ale mám něco v plánu na příští kapitolu. Ale chci se zeptat - 14 částí a epilog a začít jakoby novou 'knihu', protože do budoucna to chci trochu obzvláštnit a zamíchat... nebo normálně pokračovat ? Co vám vyhovuje? Let me know your opinion, critics or something.. Luv yaaa :3
YOU ARE READING
Teenage Runaway || Larry Stylinson (2014)
FanfictionHarry Styles je mladý student režie a scénáristiky, který se svým profesorem Tomlinsonem vyráží na evropské dobrodružství pro splnění videoprojektu. Dokáží si udržet vztah studenta a učitele nebo celý výlet zakončí vášnivou nocí v autě na francouzsk...
