Numbers ▒exo▒

1.09. Slíbil jsi

Luhana probudí hlasitý hukot. Nemá ponětí, co se děje. Snaží se pročistit si hrdlo a zvednout se, ale když už se jeho nohy mají dotknout země, někdo ho popadá za ramena a hází s ním ze strany na stranu. Slyší křik.

Hned otevře oči a dezorientovaný ještě na nic nestihne zaostřit a už ho někdo strčí na zem. Jeho tělo se setká s trávou a chladný vzduch způsobí husí kůži. Zvedne se a uvidí bílé kombinézy, přesně před sebou vidí černé boty. Někdo vedle něj ječí. Otočí se a vidí Baekhyuna v podobné situaci, stýkají se rameny. Luhan se začíná třást. Pohledem hledá Sehuna, ale nedaří se mu to, to stejné platí i o Kyungsoovi.

Podívá se na horu a vidí prázdný Chenův pohled, vedle něj stojí taky někdo v plášti, ale nepoznává ho.

„Luhane!" oslovený se prudce otočí vlevo a zaregistruje Sehuna. Klečí stejně, jako on a vedle něj je Kyungsoo. Blondýn je šíleně bledý. „Dávej pozor!"

Dezorientovaný mladík se otočí zpět na Chena, ale nevidí ho, protože jediné, co se nalézá v jeho zorném poli, je zbraň. Brunet drží chladnou hlaveň pistoli před jeho čelem. Výraz Chenovy tváře je stále stejný, ale Luhan naprosto ztuhne. Srdce začíná bít čím dál tím rychleji. Uvnitř cítí nepříjemný tlak. Lehce otvírá ústa, chtíc popadnout dech. Tolikrát snil o tomto momentě, o momentě, kdy to všechno skončí, protože odejde a nebude se muset už dál mučit.

Ale jediné, co se mu teď honí hlavou, je myšlenka na to, že Sehun bude toho svědkem. Luhan nechce, aby ho blonďatý viděl. Nechce, aby viděl, jak kulka roztříští jeho lebku. Nechce, aby Sehun byl svědkem té strašlivé věci.

Otoč se, nedívej se na to, prosím. Otoč se, nedívej se na to, prosím. Otoč se, nedívej se na to, pro-

Je slyšet výstřel. Jeho myšlenky zmlknou. Krev vytryskne a smočí jeho oblečení. Několik rudých kapek se dostává do jeho pootevřených úst. Nereaguje, nedělá nic a bezvládné Baekhyunovo tělo se o něj otře a posléze jeho roztříštěná hlava dopadá na zem.

Ticho.

Byun Baekhyun je mrtvý.

Ticho.

Byun Baekhyun dostal kulku, která měla skončit v Luhanovi.

Ticho.

Někdo ječí. Někdo s ním třese. A ještě někdo k němu běží a silně ho obejme. Popadá za oblečení a táhne někam na bok. Postava k němu něco říká. Luhan nedokáže rozeznat slova. Všechno se slévá do jednoho. Hrdlo má stáhnuté, ani nepláče. Je v nehorázném šoku.

Byun Baekhyun nežije. Dostal kulku určenou tobě.

„Luhane, Luhane! Poslouchej mě!"

Byun Baekhyun je mrtvý.

„...máš utíkat nejrychleji, jak dokážeš! Máš utíkat! Neotáčej se! Nezastavuj se! Máš utíkat, sakra!"

Někdo s ním třese. Možná je to Baekhyun?

Je mrtvý.

Cítí pálení na líci. Připadá mu, jako by ho někdo uhodil. Zamrká a vidí Sehuna.

„Najdu tě, slyšíš mě, Luhane? Najdu tě, tak utíkej. Utíkej co nejdál, slyšíš mě?!" Přitaká, ale neví, proč to dělá. „Dobře," Sehun kývne hlavou a vezme ho do svých třesoucích se ramen, ústa zastaví na jeho čele. „Dobře," opakuje a položí jemný polibek na Luhanově kůži. „Dobře."

Kulka prolétá blízko nich a Sehun ztuhne. Na třesoucích se nohou se odsune.

„Nerozdělíme se na příliš dlouho," šeptá. „Slibuju, Luhane."