Numbers ▒exo▒

1.04. Den před před

Je zakázáno bezcílné vycházení z mýtiny a chození po lese.
K&C

Kyungsoo hlasitě čte slova z malé kartičky, než ji Lay vytrhne z jeho rukou a prohlídne si ji ze všech stran.

Těsně předtím, než trojice chlapců vešla dovnitř, tak si všimla malého kousku papíru na dveřích, který utrhla a donesla ostatním. Sehun se ptal, jak je možné, že si toho předtím nevšimli, ale Jongin jen odseknul, že se nedívali na zevnější stranu dveří, protože k tomu neměli žádný důvod.

Načež se ozval Chanyeol, že si toho mohli všimnout, ale byli zaneprázdněni křičením jeden na druhého a pár sekund na to bílý polštář strefuje jeho hlavu a on padá na zem. Baekhyun mu oznamuje, aby držel hubu a Kyungsoo se snaží všechny uklidnit, když se do hádky připojuje i Jongin.

Někde mezi tím celým nepořádkem, v té samé póze sedí Luhan a Sehun, kteří nic neříkají a jen přihlíží celé akci z povzdálí. Lay sdílí jejich nápad s nepřipojováním se do rozruchu.

Chaos přetrhává hluk vycházející z patra, který donutí všechny zamrznout na místě.

„To je určitě ten mladík, klid," prohodí Lay, nezvedajíc zrak od papírku.

Hádka se začíná znovu, když se Chanyeol snaží zvednout ze země a jako úchytný bod použije Baekhyuna. Ten znovu křičí a další nadávky se topí někde mezi Luhanovými povzdychy a znepokojeným pohledem Sehuna.

~0123456789~

Sahá směrem k hnědému kelímku, nad kterým se unáší pára a loká si sladkého čaje. Syčí, protože příliš teplá tekutina stéká po jeho krku. Nechává porcelán v klidu a vrací se k prohlížení papírů. Bere další hromadu a dává je spínačem dohromady, schovávajíc je do přiřazené složky, na které se pyšní číslo experimentu. Vzdychá listujíc různými zápisky a jeho oči začínají slzet od únavy.

Chen hází svazek dokumentů na stůl a nadává, když se strefuje do nádobí, ze kterého před chvíli pil a všechno začíná plavat v hnědé tekutině. Vyskakuje na rovné nohy a z nedostatku času jedním pohybem shazuje na zem dřív poskládané dokumentace, aby se k nim čaj nedostal. Složky se otvírají a v jednu chvíli je celá zem přikrytá bílými papíry. Chen ječí kvůli myšlence, že si právě sám přidělal více práce.

Otáčí se v pohledávání nějakého hadru nebo ručníku, a když předmět přistává v jeho rukou, začíná vytírat dřevěnou stolní desku. V tom stejném momentě se otvírají dveře, rozvívajíc papíry na zemi. Muž proklíná sám sebe za žádost normálních dveří do své kanceláře. Všechno pár sekund létá ve vzduchu, aby se za chvíli mohlo zase usadit na zemi.

„Co. Se. Tady. Stalo."

Zvedá zrak a vidí svého asistenta s šokovaným výrazem, který dál stojí v přechodu a drží kliku.

„Párty."

Vrací se k čištění nábytku, křiví se, když cítí, že jeho dlaně jsou lepkavé, dochází k tomu, že si příště dá míň cukru. Hlasitý povzdech dotírá k jeho uším, ale ignoruje ho, a když skončí práci, hází hadr za sebe. Naklání se a začíná zvedat věci kolem něj. Ještě hlasitější odkašlání ho donutí zvednout hlavu a podívat se na Suha.

„No co?" Pokládá ruce na stole.

„Pojď," říká Suho a couvá z pokoje.

Chen si promne oči a vzdychá, následně se zvedá z kolen a opatrně vychází z místnosti.

Pokračuje klidně chodbou, míjejíc nekonečno dveří. Jasné světlo dráždí Chenovy oči, proto je znovu promne a snaží se soustředit na to, co jeho asistent právě oznamuje. Zívá a zjišťuje, že už nezvládne táhnout své tělo dál. V hlavě se mu tvoří plán úprku, ale ten se pálí na pánvi v momentě, když dochází k cíli a dveře se rozsouvají, pozývajíc je dál.