FORGET [Cameron Dallas]✔️

•Ell, proč?•

„Ahoj mami!" zakřičela jsem do baráku poněvadž jsem věděla, že je doma. „Ahoj zlatíčko! Jsem v kuchyni!" zakřičela nazpět. Sundala jsem si boty a šla do kuchyně. Objala jsem mamka a sedla si na barovou židličku.
„Co kluci?" mrkla na mě mamka a dál míchala těsto na vlastně ani nevím co. „Nic mami, jseš jak babička" protočila jsem očima. „Neprotáčej těma očima nebo ti dám vařečkou" pohrozila na mě mamka s vařečkou v ruce. „Mami tohle na mě platilo když mi bylo sedm" vstala jsem z barovky a uždíbla jsem si kousek těsta z misky. „Nechmatej na to!" plácla mě mamka vařečkou po prstech. „Auuu!" chytla jsem si zranění a udělala dotčenej pohled. „Kde je brácha?" „V pokoji, ale má tam kamarády" „Jééééžis"

„Jdu k sobě" řekla jsem mamce a vstala z barovky. Vyšla jsem schody a slyšela jsem tlumený smích z bráchova pokoje, ale tohle byl holčičí smích. Rozhodla jsem se, že tam vejdu. Neobtěžovala jsem se zaklepat a prostě jsem vešla. Na posteli seděl můj brácha, dalších 5 kluků a jedna holčina. Teda brácho, ty jedeš! „Čuuus!" pozdravila jsem je všechny a zase jsem zabouchla dveře a šla k sobě do pokoje.

Zapla jsem počítač a přitom se převlíkala do domácího oblečení. Slyšela jsem jak mi cinknul messenger, tak sem se podívala a myslela jsem, že omdlím.

Cameron Dallas vám změnil přezdívku na 'Princezna♥️'.

Já se z něj poseru.

Změnila jste přezdívku na 'Debil🤗'

Debil🤗: Hej! Co ta přezdívka?

Princezna♥️: Pravdivá

Debil🤗: Ale notak, nebuď tak ostrá

Princezna♥️: Budu a můžeš si za to sám.

Debil🤗: Proč?

Princezna♥️: Kdyby si nevyužil toho, že jsme byli ok a pak toho polibku, tak jsem byla schopná na to všechno zapomenout.

Debil🤗: Ou shit.

Na to už jsem mu neodepsala a šla se radši vysprchovat. Nechápu to. Nechápu, co se za poslední týden stalo.

RÁNO

Vstala jsem na klasický zvuk budíku, který tak moc nesnáším. Šla udělat ranní hygienu a pak si vybrat nějaké oblečení.

Vzala jsem si batoh s připraveným učením a šla do kuchyně udělat si lupínky s mlíkem. Cink! Přišla mi sms. Od Ell.

Ell: Jedu autem, chceš vzít?

Beth: Jo, prosíím🤗

Ell: Ok, tak za 10 minut u vás♥️

Rychle jsem do sebe naházela snídani a šla se ještě poupravit do zrcadla. Po chvilce jsem slyšela troubení, tak jsem popadla mobil z kuchyňské linky a běžela k autu. „Ahoj, dobrý den, děkuju moc za svezení" usmalá jsem se a připnula si pás. „Ahoj Beth, nemáš vůbec za co!" usmála se Lisa - Ell mamka - do zpětného zrcátka. Ve škole jsme byli během 10 minut. „Ještě jednou děkuju" zavřela jsem dveře od auta a otočila se směrem ke škole. Spatřila jsem Ashley a její opičky, fotbalisty s Dallasem a Grierem v závěsu a pak normální lidi co chodili do školy.

Když jsme okolo nich procházeli, tak Grier zvolal na Ell. „Čau Ell! Pojďte sem prosím!" týýjo on umí prosit. Tiše tleskám! „Ahoj!" řekla nadšeně Ell a objala se s Grierem. Wtf, něco mi uteklo? Celkem zaraženě jsem na ně koukala. Cítila jsem pohled Dallase na sobě, ale nechtěla jsem se na něj koukat. Vytáhla jsem z batohu vodu a napila se. „Lidi chtěli bychom vám s Ell říct, že spolu chodíme" když jsem tohle slyšela, tak jsem se začala dávit vodou, kterou jsem měla v puse. Dallas protože stál vedle mě mě mírně bouchnul do zad, musím říct, že tohle mi sedlo. „Dík" „Za nic princezno" koukla jsem se na něj smrtelným pohledem a zavřela vodu. „Vy dva spolu vážně jako to..?" ukazovala jsem prstem na Griera a Ell a nemohla jsem tomu uvěřit. „Jo Beth , chodíme spolu" odpověděl mi Grier. „Proč si mi to neřekla?" koukla jsem se na Ell. „Chtěla jsem ti to říc někde v klidu a ne takhle" Jen jsem kývla hlavou na souhlas a odcházela jsem do hodiny. „Beth počkej!" křičela zamnou ještě Ell, ale já se nenamáhala otáčet se. Došla jsem do třídy a sedla jsem si do nejzadnější lavice ve třídě a dokonce jsem i ignorovala kecy Ashley. Bylo mi líto, že mi to Ell neřekla a nebo nenapsala.

Během chvilky přišla Ell, Grier, Dallas a zbytek. 4 volné lavice byli ve předu a jedno volně místo u mě a aby to vyšlo, tak si někdo musel sednout vedle mě. Viděla jsem jak Dallas bloudí očima po třídě a hledá volné místo někde v zadu, kde se dá zašít. A to bylo u mě. Jen to néé!

„Čau kotě" sedl i vedle mě a já se modlila, aby to už bylo zamnou.