Cirkusový život✔️

Part 10.

O 14 dní později.

„Počkej Harry." Zahihňal se Louis. Já jsem ho znovu plácl přes zadek. Líbili se mi jeho reakce na mě. Řeknu vám, že za těch čtrnáct dní lehce změkl. Ale pořád je drzý. Hlavně občas dost nepříjemný. Ale i tak se mi pomalu začal otvírat. To je přesně to co jsem chtěl. Bude tady asi ještě tři týdny a potom zase na několik měsíců odjede. Proto si to musíme pořádně užít. „Louisi notak. Přijdeš dneska ke mně?" ušklíbl jsem se.

On se zazubil. Hned si mě celého prohlédl. „Harolde ty jsi nadržený." Protočil jsem očima a za boky jsi ho přitáhl k sobě. „Jsem jak prase." On se zase zahihňal a jazykem mi přejel po mém krku. „To s tím budeme muset něco udělat. Ne?" zmačkl mi můj rozkrok. Já z něho vážně zešílím. Z té slasti jsem zaklonil hlavu a potichu vzdychl. Potom jsem se podíval do jeho modrých očích, které byli najednou tmavé jako sama noc a poskakovaly tam malé jiskřičky. On si vážně užíval, když mě mohl trápit.

„Co takhle použít tu tvoji šikovnou pusinku nebo už konečně tvoji dírku. Hmm?" On protočil očima. Hned se odtáhl. „Jsi vážně nemožný." Odešel pryč. Já jsem se na něj nechápavě podíval. Co to do něj vjelo? Ještě před týdnem to chtěl. Jen měl mít vystoupení. Tak jsem se hned za ním rozběhl, protože se mi v hlavě začali hromadit otázky.

Jenomže jsem ho nikde nenašel. Hledal jsem v jídelně, tělocvičně a i v kumbále kam jsme se chodili líbat. Jenomže nikde nebyl, ani na těch pitomých záchodech. Nechápal jsem. Sedl jsem si na schody a zoufale jsi prohrábl svoje vlasy. Co se kurva stalo? Byl jsem zoufalý. Tak moc, že už jsem opravdu nevěděl kam jít. Potom jsem se podíval z okna a dostal jsem nápad. Vzal jsem naše tašky a hned se rozutekl na školní zahradu, kde byla jabloň. Pod ní jsme trávily naše obědové pauzy. Často jsem mu tam četl, zatímco on měl zavřené oči. Ležel mi na nohou a poslouchal můj hlas. Že mě to nenapadlo dřív.

„Louisi." Křikl jsem a už z dálky jsem uviděl, že pláče. Bože co jsem to udělal? Stačí, že pláče kvůli tátovi. Ještě jsem ho rozplakal já.

Je neuvěřitelné, co se skrývá za slupkou toho slavného a rádoby namyšleného kluka, který je vlastně zoufalý ze své samoty a věčného přesouvání. I když to co dělá, miluje. Rád by žil normální život a ten se mu já snažím dát. Aspoň na chvíli.

„Copak se stalo Louisi?" šeptl jsem potichu, protože jsem cítil strašný pocit viny.

„Nech mě Harolde." Vzlykl a podíval se na mě tím jeho tvrdým a nepřístupným pohledem. Jéje to tady dlouho nebyl.

„Louisi neplní vždyť je to jenom sex." Protočil jsem očima a sedl si vedle něho, abych ho mohl obejmout. Jenomže on se odtáhl. Povzdechl jsem si a radši ruce stáhl.

„Pro mě už to není sex a hra Harry. Chápeš?" zvedl ke mně oči a já se nechápavě na něj podíval. „Co to teda je?"

On se ironicky uchechtl a lehl si do trávy. Řekl slova, který jsem zrovna od něj nečekal.

„Já se do tebe zamiloval Harry. Sakra."

*Já se tak strašně omlouvám. Nevím, proč ji nepíšu. Přitom mě ta povídka. Baví :( Bože. Budu ráda za vaše názory, a jestli to ještě někdo čte a mám pokračovat :). Miluju vás Evson :* Děkuju všem kdo se mnou je :* *