Cirkusový život✔️

Part 3.

„Můžu se s tebou vyfotit?" zeptal jsem. „Tady nemáš co dělat. Odejdi prosím." Řekl a ukázal na dveře. „Ale prosím tě. Určitě jsi rád, že se s tebou chci vyfotit." Ušklíbl jsem se. „Prosím tě, a proč bych se s tebou měl chtít vyfotit?" „Protože jsem neodolatelný a rád dáváš fanouškům fotky." On se usmál a zvedl obočí. „Jsi můj fanoušek?"

Já jsem pokrčil rameny. „Asi den, ale jsem." Zaculil jsem se a on vyplázl jazyk. „To jsi teda hodně dlouho." Ušklíbl se. „Stačí na to, abych obdivoval tvoji prdelku." Zasmál jsem se. On se lehce zamračil. „Takže chceš fotku se mnou nebo s mojí zadnicí?" Ušklíbl se na mě.

„Bral bych tu druhou možnost, ale spokojím se tvým ksichtíkem." Zaculil jsem se roztomile. Tím jsem ukázal i svoje krásné dolíčky, kterým nikdo neodolá. I když podle jeho výrazu můžu soudit, že se lehce urazil. „Takže já mám ksicht?" zamračil se a založil si ruce na hrudi.

„Já si myslím, že zavolám ochranku a nechám tě hezky vyprovodit, protože s takovým blbečkem se fotit nechci." Ušklíbl se vítězně a já jen zakroutil hlavou na zápor. „Blbeček má vyznamenání." Přistoupil jsem k němu blíž. Díval jsem se mu do očí. Pomněnkově studené oči. Byli jsme od sebe kousek, málem jsme se na sebe vrhli.

„Loui-" vešel někdo a Louis lehce odskočil. „Vyfotíš nás Nicku." Usmál se na něj. On kývl. Postavil jsem se tedy k Louisovi. Ten kluk nás vyfotil.

Podal mi mobil. „Tak ahoj Harry" usmál se falešně. „Ahoj Louisi, bylo mi ctí tě poznat."

Vzal jsem si telefon. S hlavou nahoru jsem odešel. Blbej namachrovanej blbeček. Nevím, co si opravdu o sobě myslí. To jako, že je jeden s nejlepších akrobatů? Toho z něho dělá jako toho nejlepšího nebo co? Jako je to debil. Příště se tak budu ponižovat před blbečkem. Blbečkem, který má opravdu sexy zadek.

Nejraději bych se do něj zakousnul. Určitě by mi pasoval do ruky. Musí být pěkně kulaťoučký a prostě dokonalý od toho cvičení. Tak a dost nebudu myslet na takového machýrka.

Došel jsem domů. Tam jsem se ještě něco málo poučil. Pak jsem si šel lehnout. Nesnáším ticho, proto usínám při audioknihách. Teď poslouchám Romea a Julii. Jelikož je to k maturitě. Ale ten příběh znám na zpaměti.

*Ve škole. *

Celý unavený jsem šel do školy. Samozřejmě jsem poslouchal asi až do dvou do rána. Potom se mi velice těžko vstává. Proto jsem ani kloudně nevnímal cestu. Což není novinkou. Narazil jsem tedy do lampy, psa a pána. Naštěstí jsem to kafe udržel.

Jenomže když jsem si sedl na svoje místo. Ucítil jsem, že sedím na něčem měkkém. Vstal jsem a pořádně se podíval, kdo mi sedí na místě.

„Děláš si prdel, že jo?"

*Po dlouhé době se hlásím s novým dílem. Pokud chcete, mám knížku jednodílovek Larry. Můžete tam. Mám pár nápadů a klidně mi tam můžete hodit něco na přání. :* To je vše. Miluju vás Evson :* *