Just fuck my life [CZ]

29 chapter

Už si ani nepamatuji, kdy naposledy jsem byla i po šesti hodinové spánku, při kterém se mi v normálním stavu stačila energie načerpat alespoň na dalších šestnáct hodin každodenního fungování, tolik vyčerpaná. Připadalo mi jakoby ze mě Styles vysál všechnu energii na několik dalších dní, zároveň jsem se však nikdy necítila víc spokojeně. Což bylo absurdní, vezmu-li v potaz ten fakt, že jsem při každém, byť jen nepatrném pohybu či převalení ve vyhřátých přikrývkách, cítila každičký sval v mém těle. Dokonce i ty, o kterých jsem nevěděla, že je vůbec mám.

Na malou chvíli jsem i po procitnutí držela víčka zavřená, snažila jsem se si v rychlosti přehrát včerejší večer, abych si zážitky z něho ještě více vryla do paměti, zároveň tím získala ještě alespoň to malé množství času, než budu muset spočinout před Dokonalým Bastardem, i když si má zbabělá část přála aby stále tiše oddechoval vedle mě a já se tak mohla vypařit bez rozloučení. Zbabělé, ohrané, ale v takových případech to byl, dalo by se říct, můj podpis, jak se elegantně vyhnout rozhovoru po stylesovským dech beroucím sexu. Jestli jsem měla někdy větší pravděpodobnost extra se ztrapnit, bylo to právě v takovým případě. Mluvit s Harrym a být u toho úplně svlečená znamenalo hodně červenání, rozpaků a trapného koktání.

Mírně a pomalými pohyby jsem zakroutila hlavou na obě strany, aniž bych ji zvedla z polštáře, abych si protáhla zatuhlý krk. Cítila jsem, jak mi lehká přikrývka něžně sklouzla z nahé hrudi a břicha, když jsem se pohnula, což mi okamžitě připomnělo jeho doteky a polibky, kterými mě celý včerejší večer pokrýval. Hned jsem zároveň pocítila i slabé škubnutí ve slabinách, okamžitě mnou projel mráz a na kůži naskákala silná vrstva husí kůže.

Prohnula jsem se v zádech a natáhla nohy, od kolen až po konečky prstů, přičemž několik kloubů v mém těle jako by úlevou zapraskalo.

„Do teď jsem byl více než spokojený, když jsem tě sledoval jak spíš, ale teprve teď to stojí opravdu za to,“ zaslechla jsem těsně vedle sebe promluvit Bastardův silně nakřáplý a silně sexy hlas. Zněl po ránu snad ještě více atraktivně. Mohla jsem si myslet, že už mě ničím nedokáže dostat do kolen a přece jenom jsem se pokaždé šeredně zmýlila.

„Kéž bych uměl kreslit, zachytil bych tě přesně tak jak tu ležíš.“ Jeho hlas byl nízko posazený, tak krásný, tak zvučný. Srdce začínalo každým slovem reagovat silněji, dýchání bylo těžší a těžší. Přesně tomu jsem se chtěla vyhnout, i když jsem k tomu dnes stejně šanci neměla, vzhledem k tomu, že si tentokrát zřejmě i pohlídal, aby byl vzhůru dřív jak já.

„Zakreslil bych tam to malý znamínko tady pod ňadrem, co vypadá jako obrys Velké Británie, tyhle malé, vybledlé pihy okolo pupíku, a každý červený obtisk, co se ti objevil na kůži po včerejším sexu.“ Nevím, jakým kouzlem na mě jeho slova působila, ale nedokázala jsem se ani pohnout. Mé podvědomí pantomimicky předvádělo podrobný návod jak prsty uchytit přikrývku a přetáhnout si ji přes odhalené tělo, ale žádná má končetina nebyla ochotna spolupracovat, aby její žádosti vyhověla.

„Nám antitalentům bude muset stačit fotoaparát v mobilu,“ usmál se. Byla jsem příliš rozespaná, omámená a jeho hlasem, kterým všechny ty slova vkládal do vět, roztoužená natolik, abych se ho snažila zastavit v pořízení té fotky. Na druhou stranu mě myšlenka toho, že si chce uchovat něco, co mě mu kdykoliv připomene, více než uspokojovala a možná i potěšila.

Upřímně jsem nechápala jeho zalíbení ve mně, v mém těle a trávení času s mou neohrabaností. Kdyby se jen viděl mýma očima. Kdyby viděl jak moc dokonale vypadá v porovnání se mnou, nezahazoval by se tady se mnou ani minutu.