Because He Isn't Normal [J.B.]

[30]

Do očí mě udeřilo sluneční světlo a já se ještě víc, zachumlala do deky.
Jenomže se to nedalo vydržet, musela jsem vstát a alespoň zatáhnout žaluzie.

Už jsem vstávala, ale svalnaté paže mě objaly a stáhnuly zpět.
Vyjekla jsem, jak jsem se lekla. Nevěděla jsem, že tu se mnou někdo je.
Ale byla jsem za to tak trochu ráda.
Cítila jsem, že mám v hlavě takový tlak jenom, když jsem se pohnula.
Bolelo to jako něco.

Opatrně jsem se otočila na druhý bok a koukla mu do očí.
Teda... Koukla jsem na jeho zavřená víčka.
Samozřejmě, že to byl on.
Justin...

Koukla jsem se na hodiny.
11:48.
Tolik?!

"Slez ze mě blbečku! A proč vlastně ještě spíš?! ", strkla jsem do něj.

Neměl triko.
Polkla jsem.
Měl zavřený oči a rukama mě pořád objímal.
Pohledem jsem skenovala každý kousek jeho vypracovaného těla.

"Ty nic neříkej... Celou noc jsi křičela:
'Můžeš mi říkat banánku'", zabručel, ale já si všimla, jak mu zacukaly koutky úst.

"Cože, proč? ", chytla jsem se za hlavu a sedla si.

Tlak v ní mi stoupal, každým slovem a já měla pocit, že mi vybouchne.

"Proč asi, byla jsi ožralá... ", zamrmlal ospale a ruce si založil na hrudi.

Co?! Já se opila?!

"Nic si nepamatuju... ", zoufale jsem se snažila vzpomenout na včerejšek.

"Ani kousek, ze včerejška? ", Justin otevřel oči a já v jeho tváři i hlasu zaznamenala náznak naděje.

Něco mi tu nesedí.

"Ne... ", šeptla jsem.

"Justine chci domů. ", zatřepala jsem s ním, protože už mu zase klesaly víčka.

"Nevím, kde bydlíš. ",pokrčil rameny.

"V tom hotelu! Odkud jsi mě mimochodem unesl! ", zamračila jsem se.

"Tam jsem zrušil pobyt. ", namítnul.

Koukala jsem na něj jako na ducha, ale pak mi to došlo. Dělá si srandu. To by neudělal.
Začala jsem se hystericky smát.
Smála jsem jak debil a už jsem ani nemohla popadnout dech.

"Ale prosím tebe, ty vtipálku. ", máchla jsem rukou.

Justin jen pokrčil rameny a natáhnul se pro mobil. Chvíli na něm něco dělal. Pak ho otočil displejem ke mě a já se na to podívala. Byla tam zpráva :
Dobrý den,
Ruším pobyt na pokoji číslo 345.
Justin Bieber, majitel sítě Jeenieland.

"Cože?! Proč jsi to udělal?! ", zděsila jsem se, když jsem si to přečetla.

Nenene...
To je jenom vtip.
Jenom hloupý vtip
Bože!
Kam teď půjdu. Nic nemám.
Nemám kam jít.

"A co Ashley?! ", dala jsem si ruku před pusu.

"Kdo je to? ", podivil se.

Ignorovala jsem ho. On si to u mě zkazil.
Sebral mi ubytování!

"Co si to vůbec dovoluješ?! Vzal jsi mi byt! To nemůžeš! Ashley... Kam teď půjde?! Ty blbečku ona mě zabije! ", hysterčila jsem, ale hned jsem zmlkla a zase si lehla.

"Moje hlava... ", zakňučela jsem.

"Budeš bydlet u mě. ", ozval se Justin.