Because He Isn't Normal [J.B.]

[5]

"Jsi strašná fakt! ", mračila jsem se na Ash.

Odletěli jsme nakonec o tři hodiny později. Máme sakra štěstí, že další let do Vídně byl takhle brzo potom.
Nechápu jak jsme si mohli splést čas.
No, každopádně to nejstrašnější je, že jsme s Ashley v letadle neseděli vedle sebe. Ale to ještě není ono! Protože ten blbej milovník ubrusů mě nechal, abych seděla vedle tlustýho chlápka (4m čtvereční), kterej smrděl jak spocená chňapka a na druhý straně jsem si vylosovala nějakýho brejlouna a ten pro změnu celou dobu mlel o recyklaci použitých toaleťáků!

"Já to taky neměla jako výhru Amber. Ty dvě nány vedle mě pořád kecali o tom, že si je Justinek vezme na pódium. Už mě to dost štvalo, přece jen je jasný, že si tam vezme mě a tak jsem jedný vylila na hlavu její hnědý lak. No... Řekněme, že když jí takhle někdo uvidí, už jí nikdy nikam nevezme. ", pokrčila s nezájmem rameny.

Pokroutila jsem nad tím hlavou. Ona pro toho Biebera udělá fakt všechno...

No, ale už jsme v našem novém hotelovém pokoji, než si najdeme nějaký byt.

Ashley cinkla zpráva.
"Jé hele mamka mi píše! Ať si to tu užijeme, že nás někdy přijedou navštívit. ", nadšeně koukala do mobilu.

Pousmála jsem se. Ta moje mamka teď někde ožralá leží v obýváku a můj táta si právě stáhl pásek, aby mě zbil. A kuk! Já tam nejsem?
Bingo tati!
Kdyby jsi mě v neděli poslouchal zatímco, jsi mě bil, mohl jsi mezi vzlyky slušet :" Uteču... A už se nikdy nevrátím! "
Ale tak nevadí, že jo...
Teď už mi neublížíš.

Ashley to ví. Že mě bije. No i slepej spolubydlící by si všiml modřin a řezů od nožů. Ale už je všechno v pohodě v neděli jsem tam byla poprvé za červenec. A taky naposledy. Moc jsem tam nechodila a taky jsem neměla proč.
Ash mi položila ruku na rameno.

"Už. Nikdy. Je. Neuvidíš.
Teď jsem tvoje rodina já! ", hrdě se usmála a já s ní.
Má pravdu, ty dvě ztracené duše vypustím z hlavy.

"Pořád nevěřím tomu co jsi provedla na hotelu. Jak jsi vyběhla nahá ven. ", zasmála jsem se.

"Já nevím... Byla jsem jako v tranzu.
Musela jsem ho vidět. ", usmála se.

"Ale ty jsi kecala! On tam nebyl!", zamračila se.

Já se zasmála.

Zítra už je ten koncert. Mě se tam moc nechce, ale tak kvůli Ash tam půjdu.

"Nezajdem někam na večeři? ", koukla jsem na mobil a zkřivila obličej.
Je půl devátý...
Mám hlad.

"OK. Tady za rohem je jedna restaurace. Myslím, že se jmenuje... Já vlastně nevím jak se jmenuje, ale je nejblíž, takže jdeme tam. Jsem líná jít dál.", rozhodla moje kámoška a já s ní souhlasila.

Hned jsme si ještě z nevybalených kufrů vyndali něco na sebe. Já si vzala bílý crop-top a býlo-růžovou volnou sukni (media). Prostě jsem sáhla po prvním co se k sobě hodí.
Ash se taky pěkně ohákla. Venku je ještě dlouho do večera teplo, takže dobrý na sukni nebo kraťasy.

Došli jsme před tu restauraci. Něco se mi nezdálo...