Because He Isn't Normal [J.B.]

[10]

Další den probíhal celkem v klidu.
To "celkem" znamená..., že nebylo v klidu nic!
Ash lítala po pokoji jakoby měla v zadku vrtuli a mě z toho šla hlava kolem.

Chytala se za vlasy a říkala dokola pořád jen tři slova:
Já.
To.
Nedám.

Zajímalo někoho jestli to dám já?
Mimochodem ne... Nedám.

Včera jsem v klidu spinkala a snila a co mě neprobudí?
Obrovská rána.
A kdo jí způsobil?
Ashley.

Otevřela jsem oči a spatřila spící Ash, která má na hlavě nasazenou lampičku. Fakt nevím, co dělala, ale platit to za ní nebudu. Silou Pepka Námořníka jsem ji hodila na postel a šla zase spát.

Asi tak za pět minut mě probudila křičením. Nemůže mi dát chvili pokoj?

"Am! Am vzbuď se! Dneska se to stane! Zamiluje se do mě! On! Justin!", klepala mi s ramenama.

Bude hodně zklamaná, když jí jeden z nejslavnějších zpěváků na svým k koncertě nepoprosí před celým pubikem o ruku? Protože jestli jo tak máme problém.

"Ash... Ale ...Co když ne? Co když si tě ani nevšimne? "

"Cože? Co to říkáš? ", v jejích očích jsem viděla panickou hrůzu.

Vzorničky se jí rozšířili, tep zrychlil a ruce se jí třepali. Panebože já jí ještě způsobím infarkt.
Musím ji uklidnit.

"Ne, ne... To nic všechno bude v pohodě ", hladila jsem ji po vlasech.

Připadám si dost divně, když jsme v téhle situaci. Ona šílí z celebrity a já ji uklidňuju.

Zbytek dne proběhl už "docela normálně ".

Nastala šestá hodina, čas na připravováni se. Ash už se chtěla připravovat dřív, ale já ji zázrakem přemluvila, ať počká na mě.

"Co jsi vlastně včera večer dělala tak dlouho v tý restauraci? ", nadhodila jsem téma a pokračovala v nanášení řasenky.

"Ehm... No.
Um... Já.
Nemohla jsem... Za to. ", koktala a já se začala bát, co vyvedla, že se zasekává.

"Jsi jako gramofonová deska, tak už se vymáčkni. Nepokoušu tě. Možná...", naléhala jsem.

"Tak dobře...
Prostě... Co jsi odešla, trochu jsem si s Ryanem lokla-... ", vyprávěla, ale já ji přerušila.

"Kdo je sakra Ryan? "

"Ten hnědovlasej, co seděl s tou blondýnkou.", prohodila, jako by to byla věc, se kterou se všichni narodí.

Kývla jsem, jako že si vzpomínám.

"No... A Justin odešel hned za tebou, že ti chce ještě něco říct... Ale já ho zastavila, že mu o tobě klidně něco povím. Tak jsem pověděla. Pěkně jsme se spolu opili a už ani nevím, co jsem mu o tobě práskla. Ale to je přece fuk. Byl celou dobu tak neodolatelnej. Ale dnešek večer, je důležitější. Tam přeskočí jiskra.", zasněně se svalila na postel.

Nemůžu uvěřit, že si o mě takhle povídali a já o tom nevěděla.
Neměla jsem odcházet, mohli jsme si povídat třeba o tlustý kočce Ashleyiny babičky.
Chtěla bych vědět, co mu všechno řekla.

"Neboj, neřekla jsem mu kde bydlíš. Jenom kde bydlím já! ", pokroutila hlavou.

Byla pořád trochu nalitá.

"Ale teď si říkám, že jsem mu místo čísla domu tohohle hotelu, řekla trochu jiný. Ups? "