Samantha Morissova je obyčejná sedmnáctiletá holka která žije celkem nudný život.Vyrůstala se svým otcem který ji ne spustí s očí . Její nejlepší kamarádka se jmenuje Emily , spolu tvoří nerozlučnou dvojku. I když Sam nic neřeší a je spokojená s...
Dneska je zase škola.Upřímně se mi moc nechce,nejvíc mně děsí že chce jít do školy i Chris.Je pevně rozhodnutý,i když by měl odpočívat. Co se týče Finna od toho incidentu u večeře jsem ho neviděla.Jako by se vytratil z povrchu zemského.Když jsem si vzpomněla na to jak se choval,na to jak byl bezbranný.Bylo mi strašně.Mezitím jsem se snažila dovolat Sam.Jenže mi to vůbec nebrala.Celou tu dobu nevím co s ní je.Nic o ni nevím a já se začínám bát.Takhle dlouho jsme spolu nikdy nemluvily.Když jsem byla oblečená,ještě jsem si zkontrolovala věci do školy,a šla rovnou čekat do auta.Táta nás měl zavést.Museli jsme koupit takovéto speciální auto.
Ups! Tento obrázek porušuje naše pokyny k obsahu. Před publikováním ho, prosím, buď odstraň, nebo nahraď jiným.
(Emily v autě)
Když jsem čekala,přemýšlela jsem jestli uvidím Finna.Chtěla jsem mu pomoct jak on pomohl mně.Jenže to nejde,Chris se už vyptával na mně a Chrise.Nějak jsem to zamluvila.Stejně se nestalo nic za co bych se měla stydět.V tom šel táta i s Chrisem.Táta něco zapnul,že se tam objevila plošina. Díky tomu se mohl Chris dostat do auta.Od té nehody se táta a Chis se zblížily jako Otec a syn.Ale i tak se mi zdá Chris smutný.Ani se mu nedivím.Nastoupil táta."Tak můžeme jet".Podíval se na nás.Rozjel se a jeli jsme ke škole.
Táta zastavil a pomohl Chrisovi ven."Tak dávej na něho pozor Emily"."Neboj tati".Rozloučil se s námi.Pak jsem vzala Chrise a tlačila jsem do vozíku a jela s ním do jeho skřínky.Všichni se na nás čuměli a něco si šeptali."Ještě si to můžeš rozmyslet a můžeme to otočit".Sehnula jsem se k Chrisovi aby to slyšel jenom on.Chris mi řekl svůj pin od zámku na skřínce.Podala jsem mu učebnice a dala mu je do batohu."Doufám že Finn se ukáže,a bude tu s tebou"."Jo on už je ve škole,čeká na mně před třídou".Oznámil mi Chris."Aha,no nic já musím jít tak zvládneš to sám?"."Ano!!zvládnu,přestan se pořád ptát".Mručel,"Tak sorry,že sd bojím o svého bráchu"."Já vím a za to tě miluju".Pousmála jsem se.Pak jsme se domluvily že se uvidíme až odpoledne.Já mezitím šla do třídy.Ale ted mně víc trápilo že jsem nikde neviděla Sam.Ani ve třídě když jsem tam přišla.
Chris
Finn měl čekat na chodbě. Poslední dobou se choval divně a Emily taky.Nevěděl jsem co si mám myslet.Když jsme byli všichni na štědrý večer spolu.Dozvěděl jsem se toho hodně o Finnovi.Vzhledem k tomu že jsem o něm věděl že jsou bohati.Když řekl že mu umřela máma a pak odešel,navíc ještě divnější bylo že šla za ním Emily.Nechápal jsem.Ale bylo mi ho líto,vím jaké je to přijít o mámu.Ale raději jsem se na nic neptal.Nechci strkat nos do cizích věci.
Když jsem jel na vozíku ke třídě.Všichni se na mně dívali a měli bud znechucené nebo lítostivé pohledy.Ale já vyhlížel jenom jeden.Ale ta osoba tu nikde nebyla.Co se týče vozíku,už jsem se s tím naučil jak se to ovládá.Všichni mně přesvědčovali at zůstanu ještě doma.Ale já nemohl zůstat doma.Zbláznil bych se tam.Prostě to nejde.Doma hodně přemýšlím.Proto jsem chtěl do školy aspon mně to zaměstná.Silvestr jsme neslavily.Spíš jsme dělali můj nový pokoj.Dole byla jedná místnost ,Měli jsme tam kraviny,a krámy.Prostě takový sklep.Táta si vzal dovolenou.Aby tam mohl vymalovat atd.Všichni pomáhali.Já jen seděl a díval se jak idiot.Chtěl jsem ji nějak pomoct ale zacházeli se mnou jak s postiženým.No to taky jsem.Takže ted mám pokoj dole.Mám taky i malou koupelnu,ne tak velkou jak nahoře,ale bude mi stačit.Pokoj je v černo modré barvě.S dřevěnou posteli.Táta tam udělal i jedno okno abych tam měl i to nějaké světlo.Hodně se nadřeli kvůli mně.Takže se snažím předstírat že jsem spokojený,jenže uvnitř mně to všechno požírá.Jako třeba to že se už nikdy nebudu moct odpoutat od vozíku.Když jsem dojel před třídu,viděl jsem Finna jak mně vyhlíží.Zavolal jsem na něho."Takže domluvil jsem se s profesorem,lavici máme hned u vchodu ve předu aby si nemusel moc někam zajíždět".Řekl mi Finn když mně vezl do třídy.Když jsme vjeli všichni se na mně dívali i profesor.Všichni najednou zmlkli.Finn mně zavezl k lavici.Pak se posadil vedle mně."Takže kde jsme to skončily,ano".Začal s výkladem.V tom jsem se otočil a podíval se na místo kde sedí Sam.Jenže bylo prázdné,seděl tam jenom Dylan. Otočil jsem se zpátky.Celou hodinu jsem přemýšlel kde by Sam mohla být.Pak mně vytrhlo z přemýšlení zvonění."No nic musím si jít něco zařídit,takže se potkáme u skřínky chlape".Pomohl mi na chodbu a pak zmizel.Všechno bylo poslední dobou divný.Takže jsem musel jet sám.Nevadilo mi to.Aspon se osamostatním.
