KnB Dívka v týmu

XVI Doskok

,, Kiro kdes byl tak dlouho?" nechápavě se jí všichni ptali. ,, No srazil jsem se s nějakým modrovlasý klukem a no nějak mě to zdrželo." vysvětlovala Kira zbytku týmu. ,, Modrovlasím klukem?" podivila se Riko. ,, No měl tmavě modré vlasy a byl tmavší pleti. Navíc působil děsně povýšenecky."

,, To byl bezpochyby Aomine." vmísil se do rozhovoru Kuroko, který až do teď mlčel. ,, Aomine? Myslíš toho, proti kterému máme pozítří hrát? Aomine Daikiho z Generace zázraků?" koukala na něj zmateně Kira. Kuroko jen lehce pokýval na souhlas ,, Určitě se šel podívat společně s Momoi na náš zápas, aby vymysleli strategii na následující utkání bylo tu mnoho různých týmů, tak proč né oni?" vysvětloval Kuroko.,, Tak to tak vidím, že zítra po škole si budeme muset zopakovat strategii. Dnes vás tím už nebudu zatěžovat. Co kdybychom už raději šli?" navrhla trenérka a popošla pár metrů. Ostatní se k ní ihned přidali.

Ten den se jen bavili a starosti hodili za hlavu. K večeru se všichni rozešli každý svou cestou a Sam se nabídl, že Kiru doprovodí domů. Později ji vysvětlil, že se bál, aby se jí něco nestalo, když už bylo tak pozdě.

Hned druhý den si je Riko po škole zavolala, protože potřebovala dořešit strategii proti Touou. No, Kiře šla hlava kolem, když zjistila že Aomine je nebezpečnějším protivníkem než Murasakibara, který se zaměřoval hlavně na obranu. Dalo by se říct, že Aomine byl pravý opak, nebyl tolik vysoký, ale zato hbitý, mrštný a hlavně extrémně nebezpečný v útoku,protože byl schopný házet za jakékoliv situace.

Nakonec se shodli na tom, že Kagami se bude snažit většinu hry blokovat Aomineho hody a zabraňovat mu v útoku, mezitím co se ostatní budou snažit házet koše. Přesněji hlavně Kira. Celá tato strategie byla postavena na tom, že se budou snažit skórovat hlavně z vnější čáry.

Následující noc Kira moc nespala a ráno vypadala jako chodící mrtvola. Dokonce jí s make-upem musela pomoct Naomi, aby zamaskovala ty kruhy pod očima a přinutila ji vypít hrnek kafe.

„ Kiro, jsi v pořádku? Vypadáš hrozně." konstatoval ve škole Sam. „ No moc sem toho v noci nenaspala, ale mám to v plánu dospat v chemii." přiznala Kira. Byl to zvláštní pocit mluvit o samotě se Samem a používat ženský rod, ale oba dva se shodli na tom, že když už to ví, tak by bylo blbé pokračovat s touto přetvářkou dál.

Odpoledne byla Kira už v plné síle připravena na zápas. Předtím, než utkání započalo, zastavila se ještě doma pro dres, předělala si make-up a vydala se na stadion, kde se zápas odehrává.

Když vešla do šatny, většina spoluhráčů už zde byla a vypadalo to, že se tu nějakou chvíli zdrží, než zápas začne a tak si Kira vzala dres a zašla se nenápadně převléct na záchody. Zavřela za sebou kabinku, rychle si přehodila přes sebe tričko se svým číslem a kraťase a zamířila zpátky do šatny.

Cestou zpět zahlédla Aomineho, jak se rozcvičuje na chodbě. Najednou v ní zase začal vřít vztek, z jeho minulého arogantního chování. Ten si jí však všiml a jen lehce se ušklíbl. ,, Jo ty seš ten z minula. Těším se na dnešní hru, bude to zábava, aspoň nějaké zpestření, oproti ostatním týmům, ale výsledek je vždy jasný." řekl povýšenecky a pokračoval dál v protahování. ,, A tos vzal kde? Dokud nejsi na hřišti, nemůžeš tvrdit, že výsledek je jasný." oponovala mu Kira. ,, Jediný kdo mě může porazit jsem já sám." vysvětlil jí Aomine, přičemž ho vůbec nepochopila.

Kira chtěla ještě něco namítnout, ale on zmizel ve své šatně a tam ona, jakožto člen soupeřícího týmu, nesměla. A tak se vrátila zpátky za ostatními, kteří už byli všichni převlečení a nachystání na zápas. Riko všem ještě jednou zopakovala strategii hry a pak se vydali na hřiště, kde po pár minutách zápas začal.