KnB Dívka v týmu

IV Prohlídka?

Druhý den vstala Kira opět dříve, jak jí radila Naomi. Včera jí s oblékáním ještě pomohla, ale dnes to prý musí zvládnout sama. No, kdyby věděla, že bez sestřiny pomoci jí to bude trvat takhle dlouho, přivstala by si ještě tak o hodinu dřív.

Do školy Kira doběhla se zazvoněním a rychle usedla do své lavice. Přišla jen pár vteřin, před příchodem profesora do třídy. Všichni už krom ní byly samozřejmě ve třídě a měli nachystáno na hodinu. „Včera jsem přišel pozdě já, dneska ty, sakra to nám to tedy pěkně začíná." konstatoval pobaveně Sam.

Kira se nemohla ubránit lehkému úsměvu, a co nejrychleji se snažila vymyslet nějakou přijatelnou odpověď. „No já za to nemůžu, ségra si zabrala hned ráno koupelnu a strávila v ní přes hodinu." Opak byl však pravdou, ve skutečnosti to Kira strávila více jak hodinu v koupelně, protože se jí nedařilo trefit správný odstín pleti, jako měla včera a Naomi ještě spala, škola jí totiž začíná až za měsíc. „ Ty máš ségru? Kolik jí je? Je pěkná? " začal na ni chrlit Sam jednu otázku za druhou.

„Kiro, Samuely, přestaňte už vyrušovat a laskavě dávejte pozor." napomenul dvojici učitel. Kira si však nic z toho nedělala a dál si povídala se Samem „Jo mám ségru. Je jí devatenáct, ale je to úplná nána, která se furt maluje." nezmiňovala se ale už o tom, jak jí teď nedávno dost pomohla.

„Tak jak vidím, Kirovi je úplně jedno, že vyrušuje můj výklad. Takže i když je teprve druhý den školy, budete Kiro po škole. Bych byl rád, kdyby jste, potom za mnou přišel do Kabinetu." řekl naštvaně vyučující. Kira chtěla něco namítnout, avšak profesor ji ihned umlčel.

Vířil se v ní vztek, protože dneska byl první trénink basketbalu a nechtěla tam přijít hned na poprvé pozdě. Už teď toho učitele neměla ráda, a to strávila teprve první hodinu v jeho společnosti a to ho mají ještě na fyziku.

I přesto, že hned po škole měla Kira první trénink, nemohla se na něj dostavit, kvůli tomu blbém profesorovi. Takže se domluvila se Samem, že pokud to stihne, uvidí se tam.

Když se Kira konečně dostavila do kabinetu, bylo již něco málo po tři-čtvrtě na 3. Zaklepala na dveře a poté vstoupila dovnitř. Profesor seděl za stolem a něco si psal. Poté co klaply dveře, pohlédl na Kiru „Vidím, že už jste se dostavil Kiro. Pro dnešek vás nebudu moc trápit. Stačí, když mi pomůžete odnést několik věcí do učebny fyziky v druhém patře." na chvíli se odmlčel a pak pokračoval v monologu dál. „ Berte to zatím jako malé varování, že na mích hodinách máte být zticha. Tamhle těch 8 krabic odneste do fyziky na učitelský stůl, až to budete mít hotové, dejte vědět a já si to zkontroluji."

Kira lehce pokývala na souhlas a vzala první krabici. Byla velká a těžká, nejspíš v nich byly nějaké pomůcky na pokusy ve fyzice. Když už nesla šestou krabici, začínaly jí pomalu bolet ruce, připadala si, jako by nosila kamení do schodů. Celou cestu si říkala, že už jen dvě krabice a bude moct jít spokojeně na trénink.

Po splnění trestu, už její sympatie k tomuto profesorovi byly na bodě mrazu. Zašla za ním s tím, že už svůj úkol splnila a co nejrychleji se rozběhla směr tělocvična. Rychle vběhla do šaten, naštěstí tam už nikdo nebyl, protože všichni byli v tělocvičně. Přehodila přes sebe tričko a krátké klučičí kraťase a běžela do tělocvičny.

Rozrazila dveře a najednou na ni spočinuly všechny oči v místnosti. Překvapeně zamrkala, protože víc jak půlka kluků byla bez trička a dívali se na ni. „Tak, všichni si můžete dát trička zpátky na sebe." křikla dívka, kterou včera Kira potkala, když vyplňovala přihlášku. Poté se i dívka konečně podívala na Kiru „Ty jsi Kira že? Tvůj kamarád říkal že přijdeš později, kvůli profesoru Owarim. Zatím jsi o nic nepřišel, jen jsem všechny seznámila s naším týmem a prohlédla si nováčky, jak jsou na tom po fyzické stránce, ale u tebe se na to podívám až po tréninku. Teď se rozcvičíme a dáme si cvičný zápas, abych viděla, jak jste na tom." usmála se dívka. „Jsem vaše trenérka, Aida Riko."

Kira vůbec nevěděla, co má říct, tahle osoba je jejich trenérka? Vždyť je asi jen o dva roky starší než ona. Kdyby dneska nedostala ten trest, tak by teďka už bylo její tajemství prozrazeno, ale počkat, po tréninku? Musím něco co nejrychleji vymyslet, jinak se Riko dozví, že jsem holka a je můj plán v troskách. Honilo se jí hlavou. Nakonec přece jen ze sebe dostala dvě slova ,,Ano, jsem Kira Izumi."

Trenérka pískla píšťalkou a trénink započal. Nejdříve běhali kolečka, přesněji deset okolo celé tělocvičny, potom dělali kliky a různě se protahovali. Kira samozřejmě nepatřila mezi ty nejlepší, protože byla dívka, ale našli se i tací, kteří po pár klikách leželi unaveně na zemi, přičemž to Riko komentovala slovy „Jestli neuděláte ani pár těchto jednoduchých kliků, budete mít trénink 3x tvrdší."

Při těchto slovech se kapitán basketbalového týmu lehce vyděsil. Jak Kiře řekl Sam, jejich budoucím kapitánem byl brýlatý Hyuuga Junpei. Prý hází perfektně trojky a Kiru zajímalo, jestli je v nich lepší než ona, proto se co nejvíce těšila na první cvičný zápas, proti jejich senpaiům.

Riko znovu pískla píšťalkou „Tak to by stačilo, teď se podíváme, co ve vás je. Dáte si 2x 10 minut proti našim startujícím hráčům."