50.) "Povolané"

606 50 0
                                    

O týden později...

Sara

Ještě mi z toho okamžiku šla hlava kolem a nedokázala jsem myslet na nic jiného. Jen na toto setkání, na tu blízkost našich tváří, kterou ona prolomila během zlomku sekundy. Vyhýbala jsem se jí, co to jen šlo. Spatřila jsem ji akorát u společné večeře, kdy Ra's povolal všechny své nejvyšší služebníky a žádal od nich nejvyšší soustředění. A také nám zdělil podrobnosti o další misi. Nedaleko odtud byl spatřen nepřítel ligy, jeden z mnoha- jak jsem již dávněji pochopila. A mne a Nysse byl svěřen úkol jej najít, přivést k výslechu a následně jej Ra's al ghul popraví. Dnes byl právě ten den, kdy jsem byla nucena se s Nyssou sejít a vydat se společně s ní znovu do ulic. Byla jsem nervózní a nevěděla jsem, jak reagovat. Přehodila jsem svou tašku přes rameno a vydala se ven. K mému překvapení zde již stála daná vyšší brunetka. Když spatřila mne, jak se k ní blížím, zbystřila. V jejích očích se zrcadlila úzkost a lítost, strach a bezmoc. Nemohla jsem si však nevšimnout i její únavy, zřejmě nemohla spát. A ani já moc nezamnouřila oka, věčně probdělé noci plné otázek, na které zřejmě nikdy nedostanu odpověď. Zastavila jsem se jen krok před ní. Nastalo naprosté ticho a ani jedna z nás nevěděla co říct. Já slova nenacházela, neměla jsem moc odvahu s ní promluvit. ,,Saro, prosím..." šeptla a já vzhlédla. Vypadala, jako by jí hrudí prošel šíp. A nejhorší pocit byl ten, že byl vypálen z mého luku. ,,Jdeme" pronesla jsem jen naprosto chladně. Prošla jsem kolem ní a vydala se ven. Ona za mnou...

Po celou cestu jsme spolu vůbec nepromluvily. Nedokázala jsem vůbec jasně myslet. Nesoustředila jsem se a od začátku jsem měla špatný pocit. Jako kdyby se něco mělo stát, však snažila jsem se to potlačit. Být klidná a bezstarostná. Jsem zabiják a mám za úkol přivést zrádce k popravě, a to je nyní mým hlavním cílem. Opakovala jsem si to neustále dokola a nehodlala jsem se nechat vyvézt z míry.

Nyssa

Velice mne bodalo u srdce to, že jsem ji zřejmě definitivně ztratila. Kdybych tu chybu neudělala, nic by se neměnilo. Byly bychom stále věrnými přítelkyněmi, společnicemi a vrhaly se za nebezpečím. Bojovaly po boku té druhé a kryly si záda. Však nyní mám strach, že se na ni nemohu spolehnout. Nesmím nic otci říct, odsoudil by mne. On něco jako lásku neschvaluje a natož si nedokážu představit, jak by reagoval na mou lásku k dívce. Vedl mne pevnou rukou a daným směrem. Vybočila jsem však z řady a mohl by mne za to potrestat- on je toho schopný. Dostaly jsme popis daného člověka, však přišlo mi velice zvláštní, že se kolem pevnosti potuloval zrovna komplic člověka, kterého otec považoval za nejnebezpečnějšího na zemi. Pozoroval jeho kroky už dlouho a já také. Však tohle nedávalo žádný smysl, měla jsem divný pocit z této výpravy a může se stát cokoliv. Mám strach, že si Sara vůbec neuvědomuje vážnost situace. Nic netuší a možná by to tak i mělo zůstat. Nechci, aby se jí cokoliv stalo a pokud to bude nutné, pošlu ji zpět do Nanda Parbatu a já se o cíl postarám sama...

The CanaryKde žijí příběhy. Začni objevovat