The Canary

25.) "Taste zbraně"

Sara

Můj odraz v zrcadle bych k sobě nikdy nepřiřadila. Dívka v černé zbroji ligy stínů se spletenými vlasy do složitého drdolu zdaleka nebyla ta, která odplula z domu a nikdy se nevrátila. A ani nevrátí, pomyslela jsem si. Musela jsem si nad tím povzdychnout. V tom někdo vrazil do mého pokoje, ani jsem se nelekla. Čekala jsem to a jejich kroky, připomínající neuvěřitelný dupot velkého stáda koní, nebyl k přeslechnutí. Stočila jsem pohled k několika mužům, zahalených v kápích. ,,Je čas" řekl jeden z nich docela krutým, nenávistným tónem. Ostatní měli na očích opovržení. Nechápala jsem to, však dnes jsem jim hodlala dokázat, že jsem jiná. Já už nejsem ta tatínkova holčička, jsem někdo úplně jiný. Jsem tvrdá, i když na pohled nevinná a jemná. Naposledy jsem oplatila pohled modrooké blondýnce ve skle a následně se prudce otočila k východu. Muži zabouchli dveře za mými zády a já kráčela za jejich zády jako na popravu. Snažila jsem se prostředí nevnímat. Meč se houpal do rytmu mých boků a kroků. Za první odbočkou stála mi velice známá postava. Jako by mne najednou polil pocit bezpečí. Žena ve svém bojovém obleku, v podobě lehkých šatů z neprůstřelné látky v barvách purpurové a černé, se vydala směrem k nám. Muži ji zcela ignorovali, plnili rozkazy R'ase. Nyssa vůdčí osobností ligy, má až druhé slovo. Připojila se ke mne a slabě pousmála. ,,Pamatuj na výcvik. Vzpomeň sis, co ses naučila" řekla zcela vážně. Přikývla jsem. ,,Děkuju" šeptla jsem avšak ona se vypařila v jiné vedlejší chodbě. Nechápala jsem to, ona u toho nebude přítomna? Způsoby ligy jsou obestřeny rituály a já všechny ani neznám. Nyssa sama řekla, že mi dal R'as na výcvik méně času, než jiným. Což nechápu, ale bylo mi to jedno. Jsem připravená a vím, že na to mám. Myslela jsem na svou rodinu a že to dělám jen a pouze pro ně. Objevili jsme se před pancéřovanými dveřmi. Pamatuji si je z prvního dne, kdy mne sem Nyssa přivedla. Na to, jak se R'asovo ostří zarývalo do mého krku. Do dnes nechápu, proč jsem se smála. Možná jsem jen chtěla zahnat ten strach a paniku. Možná prolomit to neuvěřitelné ticho a napětí kolem. Vešli jsme a oni mne nechali uprostřed docela velké místnosti. Lazarovy lázně všemu dominovaly. Muži obestoupili stěny a já vyčkávala, co se bude dít. Zanedlouho se z jiné chodby vynořil R'as al ghúl a jemu v patách jeho dcera. On, jako ztělesnění nekonečné moci, stával přímo přede mnou. Všichni poklekli, včetně mne. Nyssa postávala kus od toho všeho. Nesměla nijak zasáhnout. To mi sama řekla. Však v jejím pohledu jsem viděla... strach. Nechápala jsem to, možná se mi to jen zdálo. R'as pokývnul rázně dlaní a my povstali. Vyčkávala jsem se sklopenou hlavou, na znak úcty k jeho osobě, na pokyny a následující. Bylo to dosti nepříjemné a ponižující. Ale mám k němu jistý respekt, jako každý zde. Zabíjí bez váhání. Nelítostný. Nepřehlídne žádnou chybu ani přečin vůči lize. ,,Nastal čas" vyřkl s dlaněmi spojenými za zády. Jediné, jež mne uklidňovalo bylo to, že se mi nemůže postavit on sám ani Nyssa. R'ase by správně neměl v boji zdolat nikdo, natož nováček jako já. A Nyssa byla tou, která mne vycvičila. ,,Ukaž své schopnosti, prokaž svou loajalitu a oddanost. Sílu a obratnost" pronesl a jeho dlaň ukázala za má záda. Otočila jsem se. Stál tam muž, nevypadal nijak jinak než ostatní. ,,Taste meče" vyzval nás a já poslechla. Stejně tak i můj protivník. Věděla jsem, že jej musím zabít, abych uspěla. Bude prolita krev, má či jeho. Zaujmula jsem jistý postoj a vyčkala na znamení...