Werdyn

12.

Z pohledu Herdyna

Tom? Proč mi sakra volal Tom?

,,Co potřebuješ?" zamumlal jsem.

,,Jen se s tebou potřebuji vidět"

,,A to proč?" zavrčel jsem nervózně.

,,Jde o Radka" jenom ty tři jediná slova mě donutila zpozornět.

,,Co se stalo?"

,,To ti právě nemůžu říct takhle po telefonu. Prijeď" odpověděl nenuceným hlasem.

,,A kam?"

Diktoval mi adresu zatímco jsem ji zapisoval na čistý papír, který jsem někde našel.

,,A za jak tak dlouho?"

,,Co nejdřív" odpověděl a típnul to.

Vstal jsem, došel ke skříni, ze které jsem vyndal tmavě šedé triko a modré džíny. Převlékl jsem se do toho a sešel jsem do kuchyně abych se alespoň trochu najedl. Vzal jsem si rohlík, máslo a šunku. Rohlík jsem rozkrojil, namazal máslem a dal na něj šunku. Poté jsem uklidil věci, které jsem používal a snědl svoji snídani. Potom jsem ještě došel k Wedryho pokoji, zaklepal a vstoupil.

,,Já jen jedu něco zařídit. Vrátím se co nejdřív" promluvil jsem na Wedryho, který jen seděl na posteli a koukal do mobilu.

,,Jojo" pokýval hlavou a věnoval mi jeden široký úsměv.

,,Tak se měj" rozloučil jsem se a odešel do předsíně.

Tam jsem si obul černé conversky a vzal si z věšáku černou bundu. Vyšel jsem ven a rovnou zamířil k autu u kterého jsem otevřel dveře, nastoupil a dveře zase zavřel. Nastartoval jsem, vyjel jsem ze dvora a zamířil k místu našeho setkání, kde mi měl Tom říct to, co po telefonu nechtěl. Jel jsem rychle a ani jsem nedával moc veliký pozor, takže jsem málem jednou nezastavil na červenou. Hlavou se mi honily různé scénáře, toho co mi bude Tom říkat. Už z dálky jsem viděl velikou ceduli, která hlásala, že za pár kilometrů budu u motelu, kam jsem také měl namířeno. Po pár minutách jsem konečně dorazil na místo. Motel vypadal normálně, upraveně a hlavně přívětivě. Zastavil jsem tedy na parkovišti před motelem, vystoupil jsem z auta a namířil si to k motelu. Už po pár krocích jsem si všiml Toma opřeného o černé auto s zatmavenými skly. Na sobě měl bílé trošku přiléhavější triko, černé upnutější džíny a černou koženou bundu. Slušelo mu to. Po chvíli si mě všiml, ladně se odstrčil od auta a pár elegantními kroky ke mně došel.

,,Tak co se stalo?" přešel jsem přímo k věci.

,,Vážně to chceš řešit tady?" pobaveně se usmál a ukázal rukami na okolí.

,,A kde jinde?" zavrčel jsem.

,,Pojď za mnou" přikázal mi, otočil se a sám si to namířil někam do neznáma.

Nezbylo mi nic jiného než jít za ním. Po chvíli jsme prošli okolo motelu a Tom zamířil dozadu. Po pár krocích se mi naskytl úchvatný výhled na upravenou a hlavně barevnou zahradu. Tom zabočil k menšímu altánku, který se rozprostíral vzadnější části zahrady. Když jsme k altánku došli, pokynul mi abych se posadil na jednu z židlích. Posadil jsem se tedy a počkal než Tom spustí.
Ten si ale dával na čas takže jsem zakašlal abych ho upozornil, že může začít. Ten na mé zakašlání zareagoval ztuhnutí následované uvolněním.

,,No měl bych ti asi něco říct. Něco o Radkovi. Ale musíš mi slíbit, že se na něj nenastveš" pohlédl na mě s otázkou v očích.

,,Jo slibuji" kývl jsem.

,,Víš Radek ke mně včera k večeru přijel. A stalo se něco, čeho nejspíš oba dva budeme v budoucnu dost litovat. A proto ti to chci říct teď aby jsi na něj v budoucnu nebyl naštvaný kvůli téhle věci." co nejvíc se vyhýbal odpovědi, kterou jsem stejnak jednou musel dostat.

A navíc jen z toho jsem pochopil, že se mi ta odpověď opravdu líbit nebude. Ale ať to bylo cokoliv, bylo mi to jedno. Bylo mi to jedno jestli k tomu měl Wedry nějaký důvod nebo neměl. Nemohl jsem z nějakého důvodu na něj být naštvaný.

,,Takže co se stalo?" prolomil jsem ticho, které mezitím vzniklo.

,,Radek se se mnou vyspal" odpověděl prostě.

A sakra. Ať jsem si říkal cokoliv, tohle to budu potřebovat vysvětlit.