Werdyn

11.

Z pohledu Wedryho

Na semaforu se objevila červená a já musel na poslední chvíli zastavit. Jak jsem tam tak čekal, uvědomil jsem si, co jsem způsobil. Já zneužil člověka, který mě miloval a miluje kvůli vlastnímu uspokojení. Bože já jsem kretén. Naštvaně jsem uhodil do volantu. Podíval jsem se na semafor, kde se mezitím objevila oranžová a já už jsem se musel začít soustředit na řízení. Nechtěl jsem na to myslet. Pocit viny, byl obrovský. Sakra proč jsem to udělal?! Otevřel jsem dveře od auta, když už jsem konečně dorazil před náš barák. Vystoupil jsem, zavřel dveře a zamířil ke dveřím od našeho baráku. Nadechl jsem se a vydechl. Když už jsem se cítil konečně uklidněný, otevřel jsem dveře a vstoupil do chodby. Vyzul jsem se a ještě zakřičel.

,,Jsem doma" zabouchl jsem domovní dveře a zamířil do svého pokoje.

Nechtěl jsem se vidět s Herdynem, jelikož bych se mu nemohl ani podívat do oči. A měl jsem k tomu pořádný důvod. Byl jsem unavený a proto jsem zamířil do koupelny abych se umyl. Poté jsem se vrátil do pokoje, lehl si na postel a oddal se plně říši snů.

Z pohledu Herdyna

Od té doby, co jsem ho vyhnal jsem ho už neviděl. Vstal jsem z postele a zamířil ke skříni se převléct. Vzal jsem si šedý triko a tmavě modré tepláky s bílými šňůrkami. Sundal jsem si oblečení ve kterém jsem spal a navlékl jsem se do čistého. Potom jsem zamířil do koupelny abych provedl ranní hygienu, nebo-li vyčištění zubů, opláchnutí obličeje a účesání si vlasů. Když už jsem měl hotovo, vylezl jsem z koupelny a znovu zamířil do pokoje. Tam jsem si lehl do postele a začal jsem projíždět sociální sítě. Potom jsem vstal a zamířil do kuchyně. Když jsem došel do kuchyně, zjistil jsem, že všichni ještě spí. Což bylo divný, jelikož jsem to byl většinou já kdo spal ze všech nejdéle. Nemohl jsem uvěřit, že Wedry ještě není vzhůru. U Baxe jsem to chápal. Občas streamoval až pozdě do noci. Spánek na víc se mu vždycky hodil. Co nejtišeji jsem zamířil do jeho pokoje. Otevřel jsem dveře a opatrně nakoukl. Uviděl jsem Wedryho, jak spal. Vypadal tak zranitelně. Zavřel jsem dveře a vydal se zpátky do kuchyně, abych mu připravil snídani.
Vyndal jsem slaninu a vajíčka. Udělal jsem míchaná vajíčka a osmažil slaninu. Naservíroval jsem to na talíř a přidal pár rajčat. Vzal jsem talíř a zamířil k jeho pokoji. Otevřel jsem dveře, přistoupil k jeho posteli, talíř položil na noční stolek vedle a jemně zatřásl s Wedrym.

,,Co je?" zavrčel se stále zavřenýma očima.

,,Taky ti přeji krásné ráno" ušklíbl jsem se a bez zeptání jsem si sedl na postel.

,,Mmmm" mumlal si, ale už pomalu otevíral oči.

,,Ahoj" pronesl když už otevřel oči ,,Copak potřebuješ?"

,,Já? Já nic. Jen jsem ti přinesl snídani" usmál jsem se a ukázal na talíř, který ležel vedle něj na stolku.

,,Aha. Díky" nuceně se usmál a usadil se na posteli.

,,Děje se něco?" vyhrkl jsem a pozorně jsem se na něj zadíval.

,,Nic. Co by se mělo dít?" zamumlal.

,,Dobře, můžu tady zůstat?"

,,Ne. Tedy já se musím ještě převléct a tak." rychle drmolil a já jsem mu malém ani nerozuměl.

Nevím, proč mu to tak najednou vadilo. Předtím za mnou sám přišel a teď? A teď mu vadilo tohle.

,,Dobře tak zatím" zvedl jsem se a zamířil ke dveřím.

,,Herďo?" uslyšel jsem hlas za mnou.

,,No?" otočil jsem se na něj.

,,Díky za tu snídani" ukázal na talíř v jeho klíně a věnoval mi jeden široký a upřímný úsměv.

,,Rádo se stalo" oplatil jsem mu úsměv a vyšel z pokoje.

Zamířil jsem rovnou do svého pokoje, kde jsem se usadil k počítači abych si něco zahrál. Když v tom mi, ale zazvonil mobil. Zvedl jsem se tedy že židle a došel k mobilu, který ležel na stolku u mé postele. Vzal jsem ho do ruky a přijal hovor.

,,Haló?"

,,Ahoj." uslyšel jsem hluboký hlas.

Ten hlas už jsem někde slyšel, ale netušil jsem kde a proto jsem se také zeptal.

,,Kdo jste?" zeptal jsem se.

,,Tom."