16.

764 94 36
                                    

Z pohledu Wedryho

Já jsem se mohl zbláznit radostí, když jsem tu chatu uviděl. Vidět ji a vědět, že je na celý týdne jenom a pouze naše. Úžasný pocit. A jaký je ještě lepší? Vědět, že tam budu jen já a Herďa! Já se asi fakt zblázním.. Ta chata vypadala naprosto dokonale. Byla to láska na první pohled. Otočil jsem se na člověka, kvůli kterému jsem měl tu čest. Herdyn. Stál tam a jen s úsměvem pozoroval moji reakci. Vděčně jsem ho obejmul. Prvně ho to zarazilo, ale pak své ruce ovinul okolo mě. Vtiskl mi polibek do vlasů.

,,Nechceš si to jít i prohlídnout? Nebo chceš spát venku?" ušklíbl se a jemně se odtáhl.

,,Ale tvoje náruč je taky příjemná" mumlal jsem, ale nechal se od něho vést do chaty.

Otevřel dveře, ustoupil stranou a nechal mě vejít. A já oněměl v úžasu. Vypadalo to úchvatně. Naprosto úchvatně. A já se zamiloval. Znova. A znova. Oči se mi naplnily slzami. Moc jsem si toho vážil. Otočil jsem se. Došel těch pár kroků, které nás dělily. A políbil ho jemně na rty.

,,Moc, moc děkuji" zašeptal jsem směrem k němu a přijal jeho nabízené objetí.

,,Není za co. Zasloužíš si to" pohladil mě jemně po tváři a pokračoval ,,Vím, že jsem dokonalej, ale tahle chata se neprohlédne sama"

Ušklíbl jsem se a vydal jsem se tedy v ruku v ruce s Herďou prohlédnout si chatu. No jak to říct. Zase jsem se zamiloval. Miloval jsem tohle místo. Miloval jsem tuhle chatu. Miloval jsem tu osobu, která mi tohle umožnila. Bylo to úchvatné. Všechno. Úplně všechno. Myslel jsem, že umřu blahem. A nebo, že se mi to celé zdá. Bylo to všechno jako ve snu, ani bych se nedivil kdybych se probudil a ocitl se zase ve svým pokoji u nás v baráku.

,,Vzal jsi plavky?" otázal se mě Herdyn, který se zrovna snažil zatopit v krbu.

,,No asi jo" po chvilce přemýšlení jsem mu odpověděl.

,,Tak je můžeš rovnou vyndat. Je tady i vířivka" tajemně se usmál.

,,Tak jo"

Odešel jsem do ložnice, kterou jsem sdílel s Herďou. Rozepnul jsem kufr a po chvilce hledání jsem nalezl plavky. S plavkami v ruce jsem se vydal za Herďou, který už spokojeně seděl v křesle a pozoroval plápolající oheň v krbu. Nad něčím přemýšlel. Zajímalo mě nad čím.

,,Už mám ty plavky" upoutal jsem jeho pozornost.

,,To je super" usmál se na mě, zvedl se a došel ke mně.

Do ruky jsem mu vložil jeho plavky a sám jsem se vydal s mými do naší koupelny. Tam jsem se zcela svlékl a převlékl do plavek. Vzal jsem ještě dvoje ručníky, které tam byli již před našim příjezdem. Svléknuté oblečení jsem narovnal a odnesl do naší ložnice. Pak jsem se vydal zase k Herdynovi. Ten již připravený s úsměvem a flaškou vína se skleničkami na mě čekal.

,,Tady máš ručník" hodil jsem po něm jeden z ručníků.

,,Tak můžeme jít?"

Odpověď jsem mu podal kývnutím a šel za ním. Otevřel dveře na verandu, kde byla vířivka. Byl tam dokonalý výhled. Herdyn během mého kochání okolí, otevřel flašku vína, rozlil víno do skleniček a už ležel se skleničkou v ruce ve vířivce. Odložil jsem ručník, vzal jsem si skleničku a vlezl jsem za Herdynem do vířivky. Lehl jsem si naproti němu. Po chvilce povídání, při kterém jsem mu stále se zatajeným dechem pozoroval jeho pohybující se rty si Herdyn všiml mé nepozornosti.

,,Děje se něco?" vyrušil mě z mého pozorování jeho rtů.

,,No, jo docela jo"

,,A co?" ztuhl.

,,Zamiloval jsem se do tebe. Tak moc, že už se nejspíš nedokážu ovládat. Já tě miluji Pavle"

Odložil sklenku a přiblížil se ke mně. Políbil mě a pak pronesl větu, díky které mé srdce udělalo několik kotrmelců.

,,Vždyť já tebe taky"

WerdynOpowieści tętniące życiem. Odkryj je teraz