Program Sentinel

Rozdělení

„Musíme je uklidnit," zasyčel Cyclops. Několikrát rychle zavrtěl hlavou a ukázal na šílící dav. „Shadow, dělej něco. Pokud je teď nerozdělíme do skupin, nikdy nevymyslíme aspoň nějakou taktiku. Ohrom je. Zakřič. Cokoliv. Hlavně, ať je to rychle."

Stříbrovlasá mutantka svraštila obočí. Kývla na Kurta. Ten se pousmál, připravil si šavle do rukou, a potom se přikrčil, připravený udělat náležitý dojem. Sama Shadow se elegantně natáhla směrem k Tear, která se právě s vervou líbala se Stevem. Před osmi tisíci diváky.

„Extrovertka," zamumlala Shadow tiše. Jednu ruku zaklesla za pás, na kterém visela pochva meče Tear, a cukla jí směrem k sobě.

Okřídlená se k ní otočila s děsivým výrazem ve tváři, ale Shadow mu hrdě, bez ucuknutí čelila. Potom beze slova ukázala na mutanty a na Cyclopse. Ačkoliv mysl Tear byla lehce zakalena po příjemném líbání, okamžitě jí došlo, co se děje.

„Co mám dělat?" zeptala se. Její meč lehce zazářil, když ho připravila ostřím nahoru. Na rozdíl od Kurtových šavlí měla jen jeden, ale zato o něco delší a mnohem honosnější, zdobený rytinami a jeho jílec tvořila stříbrná křídla. Nebyla možnost, aby jí vyklouzla z ruky.

„Vyleť nahoru. Uneseš Kurta? Chci, abyste dopadli přímo za mě, až vám dám znamení," řekla Shadow a rychle přeměřila pohledem vzdálenost. Divoká touha po show ve vlastní režii, kypící téměř v každé dívce, se prodírala na povrch. „Tak dvacet metrů. Pokusím se, napodobit Jean. Mohlo by to dopadnout zle."

„Phoenix efekt?" Kurt zvedl obočí a olízl si rty. Přehodil si šavli z ruky do ruky a ocas zkroutil do zajímavého obrazce. „Nebude to nebezpečné?"

„Bude, velmi. Ale taky efektní. Potřebuju udělat ticho, aby Cyclops mohl začít všechny rozdělovat do skupin."

„Co máme dělat?" zeptala se věcně Tear. Při pohledu z očí do očí dvou mutantek, stříbrovlasé i okřídlené, mezi nimi proběhla vteřinová bitva o vyšší postavení. Elis byla po několika výmazech paměti popudlivá, hrubá a bojovná, přestože nepochybně schopná, jenže to se nemohlo ani zdaleka rovnat ledové síle, vycházející ze samotné Shadow. Za veselím jejích bílých očí byl smutek, nekonečné utrpení, špetka lásky. Ztráta paměti a vzpomínky na sebe, pokřivené osobním pohledem Kurta i Jean, to všechno udělalo z Shadow nevyrovnanou osobnost, tvrdou jako kámen, studenou jako sníh.

„Leť nahoru. Jakmile uvidíte spoustu červené barvy, nějak se dostaňte přede mě. Jakkoliv. Klidně si kolem mě párkrát mávněte meči, hlavně mi neusekněte ruku nebo tak. A Kurte, varuj ostatní. Mohl by to být celkem výbuch, pokud něco pokazím."

„Jistě," přikývl bleskově teleportér. Jeho zlaté oči se zaměřily na místo těsně nad hlavou Shadow. Opatrně zvedl ruku a pohladil ji po tváři. Jeho žena si povzdechla, než si něžně položila hlavu do jeho dlaně.

„Miluju tě," zašeptala. Zlatooký se usmál a zavyl, dočista jako divoké zvíře. Několik nejbližších mutantů se zarazilo.

Tear vteřinku počkala. Když spatřila Kurta, jak se k ní po prknech žene, odrazila se a rozpřáhla mohutné perutě. Měsíc se do nich opřel plnou silou, rozzářil je jako diamanty, takže každé peříčko jako by mělo svou vlastní moc. Okřídlená nabírala výšku, až se zastavila, dostatečně vysoko, aby mohla bleskově sletět, ale zároveň jí nic nehrozilo ze země. Po chvíli ucítila váhu navíc, to se k ní přemístil Nightcrawler. Bleskově jí omotal ocas kolem kotníku a zavěsil se na ní.

„Zhubni," zavrčela, přemožená těmi kilogramy navíc. Kurt k ní zvedl hlavu a vycenil ostré zuby.

„Mám naprosto přiměřenou váhu," řekl odměřeně. Elis zaúpěla, zatímco její křídla se snažila nabrat dostatek vzduchu, aby nesletěli za doprovodu nepříjemných zvuků dolů.