Bad boy teacher H.S.

♡Neprovokuj mě♡

,,Počkej, počkej, neumačkej mě.", zasmál se, když jsem na něj přímo skočila a uvěznila ho ve svém objetí.

,,Kde se tady bereš? Nemáš být v New Yorku?", ignorovala jsem pošťuchování z jeho strany.

Jsem ráda, že ho vidím. Co hraje za nároďák, neukázal se doma už víc jak rok. S ním jsem tu alespoň nebývala sama a hned mi to rychleji ubíhalo.

,,Máme teďka malou pauzu.", zastrčil mi neposedný pramen vlasů za ucho.

,,Jak dlouho? Budeš tady, doma?", chrlila jsem jednu otázku za druhou, musí mi toho tolik vyprávět.

,,Teď jdi spát, zítra máš školu, ne?", zatvářil se otcovsky, nebo jak to tedy mělo působit.

,,Máš dojem, že teď usnu?", hodila jsem na něj svůj poker face a musela se zasmát tomu, jak nade mnou protočil očima.

***

Další den školy se mi nepříjemné vlekl.

Ráno mě Loui samozřejmě odvezl, ale přežít to tady... ani mi neřekl, do kdy tu bude, kdy se vrací do Států.

Probudil mě až Harryho, tedy vlastně pana učitele Stylese, hlas:

,,Jsi tu s námi, Kate?"

Zvedla jsem k němu pohled a ležérně se na něj podívala. V tuhle chvíli, mi bylo jedno, že mě propaluje těmi jeho smaragdy, po škole mě Louis vyzvedne, takže si na mě nikde počkat nemůže, a to už vím, že toho je schopen.

,,Jistě.", plácla jsem jen a zase zírala někam doneznáma.

Slyšela jsem jen třídní šokovaný výdech. Za tu dobu, co je tu Styles, si tu už vybudoval určitou autoritu, ale i přes to ho tu studenti měli nejradši.

Dál už se mi nevěnoval a pokračoval ve výkladu.

Poslední hodina s utrpením skončila a já už se hnala mezi prvními z učebny ven.

,,Kate?", uslyšela jsem známý, nakřáplý hlas.

,,Ano? Pane učiteli...", zdůraznila jsem oslovení a zářivě se na něj usmála.

Dorazil ke mně, mezitím už jsme tu zbyli jen my dva.

,,Neprovokuj mě.", zašeptal mi do ucha, musel se mírně sklonit, protože byl skoro o hlavu vyšší než já.

Projela mnou husí kůže, když jsem ucítila jeho dech na krku.

,,Do příštího týdne mi vypracuješ referát na dnešní látku.", oznámil mi a škodolibě se usmál.

Asi si myslel, že nebudu vědět, co jsme dneska probírali, ale to se spletl.

,,Na Romaina Rollanda? Dobře.", usmála jsem se nazpátek a vyběhla ze třídy.

Přece jen není dobré, abych se tu s ním nějak moc zdržovala. Navíc, Louis už na mě určitě čeká.

Přímo před školou stálo stříbrné audi a o něj se opíral hnědovlasý, modrooký kluk. Můj bratr.

,,Ahoj, Louisi.", objala jsem ho na pozdrav stejně, jako on mi to hned oplatil.

,,Čau, Kate.", zasmál se a společně jsme nasedli do auta.

Vyjeli jsme ze školních pozemků a jen tak tak jsme se vyhnuli Harrymu, který zrovna vycházel ze školy.

Ta atmosféra, která tak moc zhoustla, jakmile jsme spolu zůstali jen my dva v učebně, mi dělala velké starosti.

Najednou jsem byla jako v tranzu, ze kterého se nemám probudit, jako bych mu byla oddaná.

Ještě štěstí, že jsem tam odsud odešla...

Teď, když je tu brácha, se s ním snad nebudu tolik potkávat mezi mimo školu, teď už mě nebude nikam zvát.

S tímhle vším je konec, jen je otázka, jestli to chci...

Dneska malinko nezáživný díl, ale v dalším už bude víc akce, nebojte. ;)

Hlasujte a komentujte, moc mě tím povzbuzujete, mám vás mocinky moc ráda. :*

Vaše Astomilka