♡Do kabinetu♡

8.6K 299 27
                                    

Hned ráno udělám ranní hygienu, obleču se a nalíčím, volím jen lehký make-up, řasenku a na horním okraji oka udělám linku. Na sebe si vezmu krémové skinny, bílou blůzku, kterou zastrčím do kalhot a nechám dva knoflíčky od svrchu rozepnuté. K tomu jen obyčejné bílé vansky a můžu vyrazit do školy.

Máma samozřejmě nikde není k nalezení, takže musím do školy pěšky, opět, jako už dva předcházející roky na téhle podělané škole.

Cestou kolem mě projede černý Range rover a já doufám, že to nebyl TEN Range rover. Každopádně auto nezastaví a jede dál, za což jsem ráda. Už teď rudnu, když si vzpomenu na svou slohovou práci, kterou si bude Styles číst.

Pomalu se došourám do školy a vejdu do učebny, kde budeme mít literaturu. Hned první hodinu jeho. Samozřejmě dorazím do třídy a všichni už tam jsou, včetně Nialla a Kim, za kterou zapluju do poslední lavice. Niall s Kim bydlí ve stejné ulici, ale bohužel to mají na druhou stranu od školy než já, takže chodím sama.

,,Ahojte.", pozdravím je a ani si nimi nestihnu pokecat, protože vzápětí zvoní. Pozdrav mi znuděně opětují, a já vím, že je to kvůli téhle hodině, nesnášejí literaturu.

Do třídy vchází pan Styles a hra, teda hodina, začíná... (:D)

Ihned si od nás vybere slohovky, já k němu dorazím až mezi posledními. S úšklebkem, jaký používá i on mu svou práci předám a jen tak ,,nechtěně" si špičkou jazyka přejedu po spodním rtu. Samozřejmě si toho všimne a na moment zúží oči, pak už se mu vrátí zase ten jeho neutrální výraz.

Listy položí na stůl a zadá nám práci, máme si přečíst něco z naší učebnic, ale když ji otevřu a zjistím, co to je, vítězně se usměju. Je to totiž něco, co už mám samozřejmě dávno přečtené. Ne, že bych byla šprtka, to ne, jen nerada dostávám špatné známky. Když to tak vezmu, nikdy jsem se nějak extra nepotřebovala učit, všechno jsem se naučila, jakmile jsem si to jednou či dvakrát přečetla.

Aby to ale nevypadalo, že nic nedělám, zabořím hlavu do učebnice a čtu. Řádky se mi kolem očí míhají a já jim nevěnuji pozornost. Všimla jsem si totiž, že si pan Styles vzal jednu slohovou práci z hromádky a začetl se.

Ihned mi dojde, že je to moje práce, protože to já jsem ji odevzdávala jako poslední, takže byla hned nahoře. Dělám, že se soustředím na čtení, ale pocítím zase ten jeho spalující pohled.

Odhodlám se a zvednu k němu hlavu. Ve tváří mu můžu přečíst nesouhlas a naštvanost. Tuhle hru můžou hrát dva. Rozhlédnu se, jestli se někdy nedívá a poctím svého třídního jedním ze svých úsměvů a zase skloním hlavu k četbě. Ještě na sobě občas cítím jeho žhnoucí pohled, ale nějak to nakonec přetrpím a nezvhlédnu k němu.

Na konci hodiny si ještě vyvolává některé žáky, kteří se bavili a když nevědí, dá jim kuli. Má fakt blbou náladu. Za to snad nemůžu jenom já, nebo jo?

Jakmile zazvoní na přestávku, hodlám se přesunout do učebny fyziky, ale nějaký hluboký, zároveň však chraplavý hlas mě zastaví:

,,Katherine?" Otočím se nesouhlasně na něj.

,,Kate", řeknu důrazně, ale když vidím jeho napruženost, dodám jeden letmý úsměv, abych odlehčila situaci. Samozřejmě to na něj nezabralo.

,,Po vyučování u mě v kabinetě.", řekne prostě, posbírá své věci a má se k odchodu.

Celý zbytek vyučování pak o tom přemýšlím, co ho tak naštvalo? I když, to mi vlastně může být jedno, je to učitel a ty mají občas, jak se říká, krámy.

Už jen tělocvik, pak návštěva kabinetu a domů. Už se nemůžu dočkat, až to budu mít za sebou. Počkat? Tělák? Ten máme se Stylesem, sakra!

Převleču se, spolu s holkama ze třídy, které prostě musí mít minikraťásky a uplá tílka s hlubokými výstřihy. Mě vlastně dojde, že tu mám jen něco podobného, kraťasy a tílko, s ovšem menším výstřihem než ostatní, nepotřebuju totiž, aby mě každý na potkání okukoval.

Jdu ve shluku do tělocvičny, kde už čeká i Styles. Má na sobě černé kraťasy dlouhé nad kolena a bílé tričko s krátkým rukávem. Wow, až teď jsem si všimla, že má tetování, spoustu tetování. Holky samozřejmě slintají a já se k mé smůle dozvím, že mám rozcvičku.

Jdeme totiž podle abecedy odzadu a za mnou už je jen jedna holka, ale ta dneska k mé smůle chybí. Ujmu se tedy nástupu a poté začnu s rozcvičkou. Samozřejmě jsem k učiteli zády, takže má nádherný výhled na mé pozadí.

Je zábavné vidět, jak se tyhle pipinky snaží různě napínat a prohýbat, jen aby jim bylo vidět na prsa, na což máme se Stylesem výhled v přímém přenosu. Mě se to teda fakt nezamlouvá a chce se mi z nich zvracet, nebo je tu ještě možnost, že co nevidět vyprsknu smíchy, k čemuž taky nemám zrovna daleko.

Nenápadně se otočím na Stylese a ten místo na ně, zírá na mě, přesněji na můj zadek, protože jsme zrovna v předklonu. Jo, malinko mě to zahřeje u srdce..., ale je to můj učitel, kurva!

Konečně rozcvičku dokončím a velení si nyní převezme Styles. Hned rozdá úkoly, dneska děláme kondiční cvičení a je to fakt záhul. Nejhorší na tom všem je, že se celou dobu dívá na mě. Už nejsem tak sebejistá jako ráno.

Po nekonečně dlouhé době zavelím nástup a můžeme jít. Na chodbě se s ním ale ještě potkám.

,,Hned do kabinetu.", připomene mi a jde rychlým krokem dál. To se jako ani nemůžu převlíct? Fajn, když chce, abych šla hned, půjdu hned.

Loudavě dojdu ke dveřím jeho kabinetu. Vím, že už tam je, protože tak rychle zmizel z tělocvičny. Poslední nádech a výdech, tenhle chlápek bude moje smrt, a třikrát lehce zaťukám.

Vím, že mě nenávidíte, že to utínám zrovna tady, ale já prostě musela.  :D

Příští díl už bude o 1000000% zajímavější, tak se aspoň máte na co těšit. :)

↑↑↑ Nahoře třídní Kate, pan Harry Edward Styles.  XD

Bad boy teacher H.S.Onde histórias criam vida. Descubra agora