♡Telefonát♡

5.5K 235 28
                                    

,,Ahoj mami. Copak, že jsi doma?", zavolala jsem, jakmile jsem sešla dolů.

,,Jsem tu jen na skok.", odpověděl mi hlas a já věděla, že máma je v kuchyni. Jasně, že je tu jen na skok, ona se tu dlouho nikdy nezdrží.

,,Jak bylo ve škole?", zeptala se a já nevěřila tomu, že se o to zajímá.

,,No... zůstala jsem dneska doma, nebylo mi dobře.",, zalhala jsem.

,,Aha a teď už ti je líp?", zeptala se a zkoumala mě pohledem, zatímco si do tašky dávala hromádku papírů.

,,Mnohem.", odpověděla jsem a usmála se.

Doufám, že Harryho nenapadne vylézt z pokoje, to by byl můj konec. Učitele v domě bych asi nevysvětlila, i když máma by se o to asi ani nestarala. Nestará se o nic, co se týče mě.

,,No nic, zlatíčko, musím zase jít, ale brzo přijdu.", řekla a svižným krokem odešla vstříc svému domovu, své práci.

Stiskla jsem jen zamumlat pozdrav na rozloučenou a zhluboka se nadechnout, než se kolem mě ovinuly silné paže.

Nadskočila jsem, protože mě hrozně vyděsil. Bála jsem se, aby ještě máma nebyla doma, ale odešla tak rychle, že to nehrozí.

Otočila jsem se k němu čelem. Ve tváři měl ten vítězoslavný úšklebek.

,,Co kdyby tě viděla mamka? Měls počkat nahoře.", řekla jsem a hned si chtěla nafackovat za to, jak to vyznělo. Usmál se.

,,Já si pro tebe radši přišel dolů, babe.", zasmál se a políbil mě.

Něco mu radilo, abych utekla, vysmekla se mu a dala mu facku, ale něco ve mně, mě donutilo zavrtat prsty do jeho vlasů a spolupracovat.

Naše jemné polibky se změnily ve vášnivé a já nevěřila tomu, co se mnou dokáže tahle osoba udělat. S ním se cítím... jinak, chtěná a citlivá.

Jeho ruce mi putovaly po zádech nahoru a dolu, až se zastavily na mém pozadí. Silně můj zadek zmáčkl a já byla nucena mu vzdychnout do úst.

I když, jsem měla zavřené oči, poznala jsem, že se ušklíbl. Bylo to něco jako jeho rituál.

Nadzvedl mě, takže jsem mu musela omotat nohy kolem pasu. Spokojeně se usmál a za neustálého líbání mě někam nesl.

Vyšel nahoru po schodech, prošel chodbou a bezpečně našel muj pokoj, kde mě položil na postel.

Jeho ruce zajely pod moje tričko a vyhrnuly ho nahoru a nakonec stáhly. Zůstala jsem před ním ve své černé krajkové podprsence.

Bylo to poprvé, co se mnou nějaký kluk zašel tak daleko. Vlastně jsem se s nikým jiným než s ním ani nelíbala.

Je mi šestnáct, takže mi to přišlo normální, i když většina holek v mém věku už ani nejsou panny.

Rukama mi zajel do podprsenky a hrál si s mými bradavkami a zároveň mě dál líbal.

,,Něco po tobě chci.", řekl mezi polibky. Podívala jsem se mu zpříma do očí a i když vím, že to není správné, bez přemýšlení jsem kývla.

,,Chci, abys mi ří...", nestihl doříct, protože mu v kapse zazvonil mobil.

Protočil očima a vstal ze mě. Sáhl do kapsy a vyndal mobil. Podíval se na displej a zvedl to.

,,Co je zas?", zaburácel do telefonu a já se zatím přikryla dekou, ne kvůli zimě, ale najednou mi bylo nepříjemné tu před ním být polonahá.

Jeho hovor trval jen chvíli.

,,Musím jít. Tak zítra ve škole.", řekl a rychle odešel z mého pokoje. Pak jsem ještě slyšela bouchnout vchodové dveře.

Jeho nálady se umí rychle měnit. Někdo mu zavolal a už vypadal, že by tady něco nejradši rozbil.

Oblékla jsem si zase tričko nazpět. Co mi chtěl říct? Podle výrazu jeho očí to pro něj muselo být něco důležitého.

Tak co myslíte, že chtěl Harry Kate říct? 😀

Asi je to každému jasné.😀😄

Jak si myslíte, že na to Kate bude reagovat až se to dozví, teda, jestli se to dozví? 😀😊

Bad boy teacher H.S.Kde žijí příběhy. Začni objevovat