The Boy Next Door // h.s. (CZECH TRANSLATION)

THIRTY-TWO

„Mysleli jste, že mě nikdy znovu neuvidíte?" zasmála se April jejím dobře známým zlým smíchem. Co tady dělá, odstěhovala se.

„Co tady děláš?" zeptal se Harry. Obličej měl plný zlosti.

„No, právě jsem se přistěhovala zpátky a můj kamarád mě pozval na ples." Zašklebila se na nás. „Ale vidím, že vy dva jste konečně ve vztahu." Položila si ruce na boky.

Harry mi položil ruku kolem pasu a přitáhl si mě k sobě, pryč od April.

„Ou, tak si ji chráníš, proč jsi mě takhle nikdy nechránil," zavtipkovala a uculila se na Harryho.

„Protože ji mám rád, tebe jsem nikdy rád neměl," prskal na ni Harry. Otočila jsem se v jeho sevření a položila jsem mu ruku na hruď, abych ho uklidnila.

„Nic neřekneš?" uculila se na mě April. Stála jsem tam nehybně v Harryho náručí s obličejem v Harryhi hrudi, nikdy jsem s ní znovu nechtěla mluvit potom, co mi udělala.

„Fajn, uvidíme se ve škole, začínám v pondělí." Mrkla na mě, zatímco šla zpátky za jejími kámoši.

Mrcha.

„Jsi v pořádku?" zeptal se Harry, když byla pryč.

„Můžeme jít na vzduch?" zeptala jsem se, nenavazující s ním oční kontakt.

„Jo, samozřejmě." Usmál se a vedl mě ven.

Hluboce jsem vydechla, přičemž jsem se posadila na lavičku na školním pozemku.

„Nemůžu uvěřit, že je zpátky, je zpátky, moje šikana je zpátky. Nikdy jsem si nemyslela, že bych ji někdy znovu viděla," řekla jsem a slzy se mi začaly kutálet z očí.

„Bude to v pohodě," řekl Harry.

„Nebude to v pohodě, Harry, viděl jsi, jak se na mě dívala," řekla jsem a slzy se mi kutálely po obličeji, díky bohu za voděodolnou řasenku.

„Bude to v pohodě ta dlouho, dokud tady budu s tebou, ochráním tě od všeho, co zvládnu, zlato," řekl a hladil mě po zádech nahoru a dolů.

„Jenom se bojím, že bude dělat to, co minule."

„Nebude, protože jsem na tvojí straně, ne na její."

Neodpověděla jsem mu, jenom jsem přikývla, bojím se, že mi ho odvede a zase mě bude ztrapňovat před celou školou.

„Zlato, nedovol jí, aby ti zničila dnešní noc, přesně tohle chce, no tak, pojď se bavit," řekl a vzal mě za ruku a pomohl mi vstát.

Pustila jsem se jeho ruky a utřela jsem si oči.

Možná měl Harry pravdu, možná se mi snaží zkazit mojí noc, nenechám ji. Ukážu jí, jak moc se můžu bavit a jak jsem se změnila za posledních pár let.

Nedovolím jí po mně šlapat, jako před několika lety, ukážu jí, že taky můžu být špatná.

Šli jsme zpátky do školy, hned, jak jsme vešli, April se celou dobu na nás dívala.

„Ignoruj ji," zašeptal mi Harry do ucha. Zhluboka jsem se nadechla a nasadila jsem úsměv. Nedovol jí zničit ti večer, říkal hlas v mé hlavě.

„Hej, co se děje?" zeptala se Zoe, když jsme se posadili ke stejnému stolu, u kterého jsme seděli předtím. Harry jí věnoval pohled a pokroutil hlavou. Nic neřekla, potom se chovala, jako by nic neřekla.

„Bavíte se?" zeptal se Harry Louise a Zoe.

„Jo, je to zábava, ale doufali jsme, že brzy pojedeme domů, jestli vám to nevadí?" zeptal se Louis. Přijeli jsme stejným autem, takže je pravděpodobně zajímalo, jestli jsme chtěli jet s nimi nebo jet domů s někým jiným.