The Boy Next Door // h.s. (CZECH TRANSLATION)

TWENTY-TWO

•Emma• 

Vzbudilo mě hlasité chrápání přicházející odněkud nade mnou. Vzhlédla jsem a uviděla jsem Harryho se zakloněnou hlavou, zavřenýma očima a pusou široce otevřenou. Zasmála jsem se, jakmile znovu zachrápal. Možná bych z toho mohla mít nějakou srandu. Pomalu jsem vstala z jeho klína a pošpičkách jsem cupitala do kuchyně. Otevřela jsem ledničku a vytáhla jsem šlehačku, pak jsem se vrátila do obýváku, kde Harry poklidně spal. Něco jsem mu nasprejovala do vlasů, doufala jsem, že se neprobudí, je tvrdý spáč, takže dobrý. Když jsem byla hotová, vytáhla jsem mobil z kapsy a rychle jsem ho vyfotila s většinou šlehačky ve vlasech. Zabije mě, až se vzbudí. 

„Harry." Zatřásla jsem s ním a posadila jsem se vedle něj na gauč. Pomalu otevřel oči a protřel si oči. Snažila jsem se zadržet smích tak dlouho, jak jsem mohla, ale nedala jsem to, když si rukou projel vlasy. 

„Co jsi udělala," řekl a snažil se dostat šlehačku z vlasů. 

„Máš ve vlasech téměř celou láhev šlehačku." Smála jsem se a zakryla jsem si rukama pusu. Nemohla jsem se přestat smát jeho reakci. 

„Cože?" 

Smála jsem se. Ohnul se k podlaze, aby zvedl šlehačku, která byla v jeho vlasech ještě před pár vteřinami. 

„NE," ječela jsem, přičemž se za mnou rozběhl s rukama plnýma šlehačky. Omotal ruce okolo mého pasu a přitlačil mě proti zdi. Rukama mrchlil mé vlasy. 

„Harry!" křičela jsem, přičemž ode mě ustoupil a začal se šíleně smát. 

„Tohle jsi měla dostat." Smál se.

-

Po sprše jsem si rozčesala vlasy a dala jsem si je do rozcuchaného drdolu, šla jsem dolů a viděla jsem Harryho s někým telefonovat. 

„Počkej, takže zítra večer. Dobře. Budu tam v 8. Zatím, čau," řekl do telefonu, než zavěsil a otočil se na mě, kde jsem stála na konci schodů. 

„Kdo to byl?" zeptala jsem se a udělala jsem krok blíže k němu. 

„Oh, ugh... to byl Niall, ptal se mě, jestli se chci sejít zítra večer a dívat se na hru," lhal. Znala jsem ho celý život, věděla jsem, kdy lže. I když jsem se ho snažila ignorovat několik uplynulých let, pořád jsem si všímala takovýchto věcí, jako když lhal jeho rodičům, že šel se mnou do obchodu, ale přitom jsme byli na párty. 

„Chci s tebou o něčem na chvíli mluvit," řekl a kousal si spodní ret mezi zuby. 

„Jo, jasně, o čem?" zeptala jsem se a šla jsem s ním do obýváku a posadila jsem se vedle něj na gauči. 

„Sedli jsme si několik dní a opravdu bych byl rád, kdybys mě přestala ignorovat a vlastně se mnou mluvila." Zasmál se, než pokračoval, „Zajímalo mě... proč jsi mě ignorovala několik let, nemusíš mi to říkat, jestli nechceš, jen to chci vědět, takže to můžu napravit, ať už je to cokoliv," řekl, vzal mě za ruku a pomalu mě palcem hladil po kloubech. Měla bych mu to říct? Chci říct, moc chci s ním zase kamarádit, jestli ne něco více. 

„Je to vážně hloupé." Zasmála jsem se. 

„Jsem si jistý, že to není hloupé." 

„O nic nejde," řekla jsem si pro sebe v hlavě. 

„Když jsme byli nejlepší kamarádi, trochu ses mi líbil, a když jsem slyšela, že jsi začal chodit s jednou z mých „nejlepších kámošek", obrátila jsem se a záměrně jsem žárlila a řekla jsem si, že jsem byla hloupá, že bys nikdy nemiloval holku, jako jsem já, chci říct, podívej se na mě." Zasmála jsem se, zůstal tiše, zatímco jsem mluvila, „Uteklo pár týdnů a já konečně přijala skutečnou, že ty a ona jste byli spolu, a tyhle vztahy netrvají dlouho. Ale jednoho dne jsem vešla do školy a viděla jsem, že všichni na mě zírali, a když jsem pošla kolem nich, smáli se," řekla jsem a utřela jsem si koutky očí, „Pak jsem zjistila, že April, tvoje holka v tu dobu, samozřejmě o mně tobě napovídala věci, které nikdo nevěděl, kromě mě a jí. Jako jak jsem měla slabost pro učitele, když jsem byla na základce, jak jsem nemohla jít plavat bez kraťasů na plavkách, protože jsem si nebyla jistá mým tělem, a další věci." Teď už jsem naplno brečela. Slzy se valily po mém obličeji jako vodopády. 

„Nějaký kluk na chodbě mi řekl, že jsi tyhle věci napovídal celé škole jen proto, aby ses stal „populární", že máš holku a řekl jsi celé škole o nějaké holce, která pro tebe vůbec nic neznamená. Kvůli tomu jsem ztratila všechny další přátele, pořád nevím, proč všichni odešli." 

„Nikdy jsem tohle neřekl, nikdy bych o tobě nic špatného neřekl," řekl a palcem mi stíral slzy, „Hlavní důvod, proč jsem s ní chodil, byl, abych se dostal k tobě blíže... a navezla mě do dohody, které moc lituji," řekl a jemně palcem hladil mou tvář. 

„Dohody?" řekla jsem a vzhlédla jsem na něj. 

„Jo, vyhrožovala mi, řekla mi, že jestli jí nepomůžu s její pomstou na tebe, řekne celé škole, že tě mám rád, ani nevím, jak tohle věděla," řekl. Počkat, takže ona s ním chodila, aby se mi pomstila, co jsem jí udělala? 

„Co jsem jí kdy, sakra, co udělala?" 

„Nikdy mi neřekla, proč se ti chtěla pomstít, ale vždycky jsem se pokoušel to zjistit, ale nepovedlo se." 

„Dost o ní, nechci o té děvce mluvit." Nikdy jsem ji neměla opravdu ráda, vždycky si myslela, že byla lepší, než ostatní. 

„Harry," řekla jsem po pár minutách ticha. 

„Jo?" řekl a podíval se na mě. 

„Myslel jsi to vážně, když jsi řekl, že jsi mě měl rád?" zčervenala jsem a snažila jsem se schovat obličej tím, že jsem se dívala pryč. 

„Ano, nemáš ponětí, jak dlouho jsem měl pro tebe slabost. Když jsme se předtím líbali, cítil jsem se jako na mráčku, za celý život jsem se takhle necítil. Možná si budeš připadat vyděšená, ale opravdu chci, abychom byli spolu tak dlouho, jak můžeme," řekl a pomalu se skláněl. 

„Nemůžu lhát o přemýšlení o nás dvou." Začervenala jsem a podívala jsem se jinam. Znamená to, že jsme spolu? 

„Dovol mi udělat to pořádně," řekl a postavil se z gauče, přešel ke květinkované váze, ve které byly umělé růže. Jeho velkou rukou jednu vzal, pak přešel ke mně, sledovala jsem každý jeho pohyb. 

„Emmo Millerová, prokážeš mi tu čest a staneš se mou přítelkyní?" zeptal se, nutil mě zalapat po dechu. Co mám říct?

⬇⬇⬇⬇⬇⬇⬇
Co by měla Emma říct?:)
Je pravda to, co Harry říká, věříte tomu?

Zdravím! Vím, že jsem psala, že díl bude okolo 7, ale wattpad se mi načítal přes půl hodiny a ještě to dvakrát spadlo, už jsem tady měla nervy.:'D Ale nakonec jsem to vydržela a zvládla jsem to! To je můj největší úspěch dne.:')

Taky vím, že jsem na jeden komentář odpovídala, že díl bude o víkendu, fakt jsem moc chtěla splnit, co jsem napsala, ačkoli se můj život pořád otáčí o 360°... Když dorazím na 360, všechno je v pořádku, ale pak přijde ten obrat 180 a já najednou nevím, kde patřím, co mám dělat a všechno se mi hroutí pod rukama. Snad se tento koloběh brzy zastaví, jako že se to opravdu stane, neptejte se, jak to vím, prostě to vím.:)

Uvědomuji si, že se pořád opakuji, ale jste ti NEJÚŽASNĚJŠÍ čtenáři na CZ/SK. Nevyjádřitelně vás miluji.:33

Edited.