Never Be the Same (Jade Amelia Thirlwall + Niall James Horan) CZ

9. Chapter |Kidnaped|

Pohled Nialla

Přede mnou jde ten zas*aný zamilovaný pár, stačí jen, aby zmizel z dohledu a Jade je moje. Nesnáším lásku jiných! Všiml jsem si, že se Jade za sebe poohlídla a dala i sluchátka do uší. Dělá mi to lehčí. Netuší co bude dalších 24 hodin prožívat. Nebude vědět kde je a s kým má tu čest. Bude celá moje, tak moc její nevinnost miluji.

Konečně! Zamilovaný pár je pryč a teď je to celé jen na mě. Jade se zase poohlídla a vyndala si sluchátka z uší. Myslím, že se bojí, ne..určitě se bojí. 

"Jade?" křikl jsem a zrychlil svou chůzi. Zastavila se a počkala než k ní přijdu blíže, věděla kdo jsem. Je tak hrozně naivní. Toho bude litovat.

"Ahoj." řekla vystrašeně. Více slov nebude potřeba. V kapse od mikiny jsem mačkal vlhký ubrousek, je čas. 

Pohled Jade 

Pomalu jsem jedla svůj toast. Neměla jsem na něj chuť.. On ani já jsme nic neříkali, doposud. "Vtip to byl dobrý, ale já bych ráda zpět za matkou." řekla jsem sebevědomě, nechci aby vidět, že se svým způsobem bojím. Niall? Ano, myslím, že Niall říkala Adele, že se jmenuje. Niall se pouze zasmál. 

"Ale sweetheart, přece si nemyslíš, že se tam vůbec ještě někdy vrátíš." oznámil mi.

 Nasucho jsem polkla. Cože?! Musím si všechno srovnat v hlavě. Přece mě tu nebude držet! To nemůže. Oči se mi naplnily slzami. 

"M-mohla bych jít do toho pokoje, kde jsem se probudila?" zavzlykala jsem potichu a doufala, že mě dobře slyšel, abych to nemusela říkat podruhé. 

"Teď je to tvůj pokoj, budeš tam trávit hodně času zlato. Až se tu rozkoukáš, tak ten pokoj zařídíme podle tebe." usmál se, nakonec odpověděl i na mou otázku "Jdi,  za deset minut za tebou přijdu, musíme si ujasnit pár důležitých věcí."

Rychle jsem se rozběhla do toho 'mého pokoje'. Po chvilce bloudění, jsem pokoj našla a padla do postele. Dobře Jadey, nepodléhej panice. Určitě tu někde musí být nějaký kout, kudy by se dalo utéct. Ujasni si něco. Sledoval mě ve škole, v práci, venku, kdo ví jestli vůbec i doma a po nějaké době mě unesl.  Oh můj Bože, on mě unesl! Od mé kamarádky a maminky. Vždyť tohle se děje ve filmech, v kriminálkách.. né v životě. Proč nemam pocit, že mě unesl? Proč mi vše dochází až tak pozdě?

Jsem tak hrozně naivní. Adele musí mít určitě svou rodinu, co když večer odejde a já v tom velikém domě zůstanu s Niallem sama? Co když mě znásilní? Vždyť mi Adele musí pomoci.. ale co když je s ním spolčená a jen se tváří, že je milá?  Nevím co si mam o tom všem myslet. Mam obrovský strach, co když už nikdy neuvidím maminku a Lee? 

Moje maminka ztratila mého otce, nemůže ztratit i mě. Ten pocit nevědomosti je nejhorší, nevíte co se vám může stát, nejvíce co čekat od lidí jako jsou Adele a Niall a nevíte ani  co můžete dělat. 

Zaslechla jsem zaklepání na dveře a uviděla jak Niall rovnou vstoupil. Sedla jsem si a své nohy položila na podlahu, roztřásla jsem se a můj krk byl úplně vyschlí. Posadil se vedle na postel, celkem blízko mě, proto jsem se trošku pošoupla, abych nebyla blízko u něj. Nechtěla jsem ho vidět, natož cítit. 

"Klid Jadey, nechci ti ublížit. Nikdy bych takové krásce jako jsi ty nemohl něco takového udělat." usmál se a chytl mou ruku, já však v čas uhnula. 

"No dobře.." vydechl  "Platí tady pár pravidel." Podívala jsem se mu do očí. Prosím ne! 

"Do mého pokoje, můžeš chodit, jen pokud to bude opravdu naléhavé. Mimochodem, provedu tě domem, po našem rozhovoru."odkašlal si. "Až pojedu na nákup nebo jen tak do města, po případně na nějaké schůzky bude tě hlídat Adele. Pokud tu nebude Adele budeš tu sama, ale nepokoušej se utéct, vím o každém tvém pohybu v tomto domě a pokud se budeš snažit utéct... víš co? Nesnaž se o to." usoudil.

"Adele tu je jen od podělí do pátku, takže celý víkend budeme sami, chci, aby jsme si ty volné dny užili společně. Když tu nebude Adele budeš vařit večeře, já se postarám o obědy. V tomto domě nebudeš nadávat, ale jinak se tu chovej jako doma." Přikývla jsem na důkaz toho, že ho chápu.

"Až tu budu mít jakoukoliv návštěvu, budeš se chovat slušně a budeš mě poslouchat. Tohle je asi prozatím vše. Dneska už tě nechám, vyspi se nebo se jakkoliv zabav, jestli budeš chtít se mnou o něčem mluvit budu dole." zvedl se z postele a  namířil si to ke dveřím od pokoje. 

"Třeba si kresli, pak si to můžeš nalepit nad postel." uchechtl se, než zmizel za dveřmi. 

Co si to dovoluje? 

(...)

"Slečno Thirlwall? Za minutku je večeře, vstávejte." uviděla jsem po otevření mích ospalých očí sklánějící se Adele. 

"Kolik je hodin?" zeptala jsem se. 

"Sedm hodin večer." dostalo se mi vlídné odpovědi. Přikývla jsem a sedla si na posteli. Potřebovala bych svou kabelku, měla jsem v ní brýle, chci si je vzít místo mých kontaktních čoček.

"Adele? Víte kde je má kabelka?" zeptala jsem se. Adele se usmála a přikývla. 

"Pan Horan nechtěl, abych vám to říkala, ale vím kde je. Co by jste z ní potřebovala?" 

"Brýle a pouzdro na kontaktní čočky." odkašlala jsem si. Adele odešla a já mezi tím vylezla z postele a šla do koupelny. No já vypadám! Promnula jsem si spánky a vrátila se do pokoje, kde na mě Adele už čekala  i  s věcmi o které jsem si řekla. 

Vzala jsem si od ní vše a vrátila se zpět do koupelny  "Za pět minut jsem dole." křikla jsem ještě rychle na Adele. Vyndala jsem si kontaktní čočky, myslím, že už je nebudu potřebovat.. a nandala jsem si brýle. Rychle jsem se ještě učesala a dala  své hnědé vlasy do culíku. 

Mohla jsem jít na večeři... 

"Páni..." vydechl Niall když mě uviděl. "Jsi krásná s brýlemi." usmál se a nabídl mi židli. Sedla jsem si a Niall mě přisunul, načež si sedl naproti mě. "Řekl jsem Adele, ať  udělá kuře, vím, že ho máš ráda." 

Nic jsem neříkala a rovnou začala jíst. Niall ještě chvilinku čekal a pak i on začal jíst.  

"Líbí se ti tady?" snažil se Niall rozvinnout naší konverzaci, během večeře,ale já se na něj jen nevěřícně dívala.

"Ano, unesl jsi mě, jsem tu jen chvilinku, ale myslím si, že se mi tady líbí." řekla jsem hlasitě s velikým náznakem ironie v hlase. 

Niall se zasmál "Miluji tvůj divný smysl pro humor." Protočila jsem očima a soustředila se na své jídlo. Chci zpět, zpět za rodinou, teď by jsme s mamkou seděli u televize a jedli brambůrky. 

1102 slov :) Snad se líbí :)) btw. Nemáte nějakou svou odsvědčenou dietu, radu nebo cvik jak rychle zhubnout?  with love Ellie <3