"Plan A"

Prolog

Krásnější vlasy jsem v životě neviděl.

Můj pohled putoval po vodopádu odlesků a barev, nevynechávajíc jediné místo. Vypadalo to, jako kdybych si chtěl každý jeden vlas uložit do paměti a nikdy ho nezapomenout. Dominantní barvou v té záplavě byla sice kaštanově hnědá, ale já jsem věděl, že tím to zdaleka nekončí. Když na její hlavu dopadalo sluníčko, některé prameny nabraly zrzavý nádech a jiné zase téměř rudý. Bylo to jako ten nejkrásnější podzim.

Přál jsem si, aby se jejich majitelka v blízké době neotočila. Ztratil bych možnost pozorovat tu dokonalost, aniž by o tom měla nejmenší tušení. A mně přitom zbývalo ještě zmapovat tolik barevných odstínů, které se skrývaly mezi tou kaštanovou září.

Mé přání naneštěstí nebylo vyslyšeno. Přímo za mnou někdo rozkazovačně vykřikl její jméno. Chtěl jsem se naštvaně otočit a obořit se na něj, jak se opovažuje mluvit s ní takovým tónem, ale neudělal jsem to. V tom momentě se totiž začala ohlížet i ona a já musel zadržet dech, jak jsem nebyl připraven spatřit její roztomilou tvář.

Oči s pronikavě zelenou barvou, jež jen dokreslovala onen podzimní dojem, se zastavily na postavě za mnou, která měla tu odvahu ochutnat na jazyku jméno mé podzimní princezny. Čekal jsem, až zaslechnu její melodický hlas, jak odpovídá. Ale pak se stalo něco nepředvídatelného.

Dívka s těmi nejkrásnějšími vlasy se podívala na mě.

A do mé mysli se vkradla obava, že už se nikdy nenadechnu.

O vteřinu později do třídy vešla učitelka a tak všichni studenti upřeli svou pozornost na tabuli. S úlevou jsem vydechl. Chvíli jsem přemáhal nutkání znovu se plně oddat nerušenému pohledu na její maličkost, jak zapisuje cosi do sešitu. Místo toho jsem po krátkém vnitřním boji svůj zrak zabodl do bloku na lavici. Ale nečetl jsem si, co jsme probírali minulou hodinu.

Prohlížel jsem si stránku popsanou způsoby, jak navázat kontakt se September Ratcliffovou.

Kdo mě miluje? Já jo (jen tak mimochodem)! Tenhle příběh se rozjede až po dokončení CG (které se nemilosrdně blíží), ale musela jsem vám sem dát aspoň ten prolog. Každopádně jsem s ním celkem i spokojená. A chce to fanfáry, tohle je oficiálně první mnou psaný příběh z pohledu kluka (obávám se katastrofy)!