"Plan A"

Plan 'G'

Myslíš, že si to někdy zopakujeme? Prostě si lehnout do trávy a předstírat, že nic kromě modrého nebe a té osoby vedle není... Jistě, můžu si do ní lehnout sám, jenže když tam nebudeš ty, ani to nebe nebude. Pro mě totiž svět bez tebe neexistuje, September.

Uchopil jsem do ruky menší bílý kyblík. Chvíli jsem ho pozoroval, pak jsem si povzdechl a zase ho položil zpět na zem.

"To dokážeš," zamumlal jsem, abych si dodal sílu. A poté jsem si kyblík opět vzal a vyšel ven z domu, přestože jsem si stále nebyl jistý, zda to chci učinit. Ale September nebyla proti, když jsem řekl, že bych jí někdy mohl koupit kafe... A o tom, že by to nemohlo být na naší první schůzce, nepadlo ani slovo. A o způsobu, jakým ji na to rande mám pozvat, se nemluvilo už tuplem.

Trochu roztřeseně jsem si dal sluchátka do uší a spustil přehrávání písniček, protože cesta k domu, ve kterém September bydlela, chvíli trvala. Nakonec jsem ji ale překonal poměrně rychle, nebo mi to tak aspoň připadalo. Bylo ale možné, že ten nehorázný stres trochu poškodil můj pojem o čase. Či možná můj mozek.

Klekl jsem si na cestu před jejím domem a vzal si z kyblíku několik různobarevných kříd. Neustále jsem se přitom rozhlížel, abych se ujistil, že kolem nikdo nejde, ale naštěstí se v této ulici teď večer moc lidí nepohybovalo, takže jsem mohl nerušeně pokračovat v psaní vzkazu.

Uběhlo několik desítek minut, než jsem to dokončil. Když jsem si ale stoupl, abych svůj výtvor zhodnotil, musel jsem se pochválit. Bylo to čitelné a celkem i pěkné. Mohl jsem se tedy s dobrým pocitem vydat zpět domů a zalehnout do postele s knihou.

Další den ráno jsem na nic nečekal. Nemohl jsem si být jistý, kdy September v sobotu vstává a za jak dlouho si mou otázku přečte, nebo jestli si ji již nepřečetla. Proto jsem tam chtěl být co nejdříve.

Cestou jsem byl tak zaměstnaný uvažováním nad tím, co mi asi odpoví, že jsem si ani nevšiml louží, které byly všude kolem a za jejichž přítomnost nemohl nikdo jiný, než déšť. Byla to škoda. Kdybych je totiž zaregistroval, nejspíš bych se lépe připravil na to, co mě před domem, kde jsem byl včera večer, čekalo.

Můj nápis byl stále pěkný. Nebo teda aspoň to, co z něj zbylo. Několik písmen a část U s kroužkem se ovšem díky dešti smazalo.

September proto už nemohla vidět otázku, na kterou jsem se jí chtěl zeptat. Místo 'půjdeš se mnou na schůzku?' se tam totiž nacházelo něco, co nejvíce připomínalo 'piješ mouku?'.

A protože odpověď na tohle mě nezajímala, raději jsem se rychle otočil a spěšnými kroky to místo opustil. Nepotřeboval jsem, aby mi někdo domluvil pobyt na psychiatrii.

Plán G - Neúspěch
Ponaučení - Získat schopnost ovládat počasí nebo se naučit nějaké staré rituály, které ho ovlivní...