Friend's brother

19.

Yuki
Otevřel jsem rozespalé oči a zamžoural na paprsky slunce, které prokukovaly skrz žaluzie na okně. Měl jsem pohodlný a bezesný spánek, ze kterého jsem se ani neprobudil. Cítil jsem za sebou Yuuovo hřrjivé tělo. Měl přese mne přehozenou ruku a podle pravidelného dýchání jsem usoudil, že stále spí. Pomalu jsem se překulil čelem k němu aniž bych ho probudil a podíval se na něj. Vypadal tak nevinně a krásně když spal. Teda ne že by nebyl krásný i vzhůru.. Pousmál jsem se a začal si hrát lehce s konečky jeho vlasů. Samozřejmě tak, abych ho nevzbudil. To bylo vlastně poprvý, co jsen ho viděl při spánku.

Yuu
"Yuki..." vydechl že spaní.

Yuki
Vylekal jsem se a zrudl. "Pšt.. Spi," zašeptal jsem a pokusil se vstát. Jelikož mě držel, musel jsem opatrně, abych ho nevzbudil. Nakonec se mi to podařilo, vstal jsem, oblékl se a vydal se do kuchyně připravit mu jeho slíbenou snídani.

Yuu
Otočil jsem se a sáhl do prázdna. Pootevrel jsem oči a Yukiho nikde neviděl. Zacal jsem se bát. Co když se mu něco stalo? Co když ho unesli mimozemšťané? Šílené scénáře mi probihali hlavou, dokud se neotevřeli dveře a já ucítil jídlo. Nojo, vždyť on mi má udělat snídani!

Yuki
Zavázal jsem si na sebe zástěru a vlasy uvázal do menšího culíčku. Vytáhl jsem z lednice vše potřebné. Vajíčka, zeleninu, slaninu.. Začal jsem mu na pánvičce dělat míchaná vajíčka a k nim začal smažit slaninu.

Yuu
Cítil jsem tu omamnou vůni, ale stále ležel v posteli. Ani jsem si to neuvedomoval a pomalu zase propadal spánku.

Yuki
Dovařil jsem a připravil mu to na stůl. Ani jsem ze sebe nesindal zástěru a ihned ho šel vzbudit. Párkrát jsem do něj lehce šťouchl, ale on nic.

Yuu
Pretocil jsem se na druhý bok a pootevrel pusu.

Yuki
Zrudl jsem. Vzpomněl jsem si, co po mě chtěl. Ale přece se nevzbudí obyčejnou pusou.. Klekl jsem si na postel vedle něj a chvíli se rozmýšlel. Apoň to budu mít za sebou a třeba se ani nevzbudí, takže o tom nebude vědět... Naklonil jsem se k němu, zavřel oči a pomalu ho políbil.

Yuu
Cítil jsem tlak na své rty a pootevrel oči. Byl to Yuki. Stáhnul jsem ho na sebe a musel jsem se pousmát. "Takže jsi si vzpomněl...A ten culicek ti sluší" zaculil jsem se a dál mu pusu na nos.

Yuki
"Ehh.." netušil jsem, že se fakt probudí. "D-dělal jsem snídani.. p-proto ho mám!" Řekl jsem a přitom mával rukama, abych se od něj osvobodil.

Yuu
Pevně jsem o k sobě přitáhl a objal ho. "Voníš po slanine" zamumlal jsem a měl, co dělat abych neslintal. "Prineseš mi ji?" Zeptám se, mě přání bylo do postele.

Yuki
"Když mě pustíš..." ozval jsem se. Pustil mě a já mu přinesl talíř s vajíčkama a slaninou a k tomu v misce nakrájenou zeleninu.. Na chuť. Podal jsem mu ho a posadil se vedle něj na postel. Chtěl jsem vidět, jak mu to bude chutnat.

Yuu
Ochutnal jsem a bylo to vážně dobré. Nabodl jsem na vidličku a dál mu to před obličej. "Otevři."

Yuki
Zakroutil jsem hlavou. "Nemám hlad. Kdybych měl, tak si taky uvařím," bránil jsem se. Jen ať si to všechno sní sám.

Yuu
"Otevři" primhouril jsem oči a stále čekal až si to vezme.

Yuki
"Já fakt nechci," začal jsem mávat rukama před obličejem.

Yuu
Zakroutil jsem hlavou a snědl vajíčko sám. Vzal jsem si do pusy okurku a povalil ho pod sebe. Políbil jsem ho a jazykem se začal dobývat dovnitř, když se mi to povedlo, dál jsem mu do pusy okurku a odtáhl se. Usklibl jsem se.