Friend's brother

15.

Yuu
V kuchyni jsem si oblékl zástěru a udělal si culíček, aby mi vlasy nepadali do očí. Vyndal jsem si všechny potřebné suroviny na korpus do koláče a začal ho připravovat, prakticky vzato jsem nic jiného nevnímal. Když už jsem ho dál péct, vyndal jsem si suroviny na gazpacho.

Yuki
Po chvilce jsem se zvedl z postele a pomalu docupital do kuchyně, kde jsem se posadil na židli a zaujatě Yuua sledoval.

Yuu
Začal jsem si potichu zpívat a oloupával jsem rajčata, dal jsem je do hrnce a oloupal jsem okurky a taky z nich vydělával vnitřek. Další suroviny jako papriku a koření jsem také přidal a pak to všechno rozmixoval.

Yuki
"Nevěděl jsem, že umíš vařit," ozval jsem se a opřel si bradu o dlaň. "Zazpívej mi něco.."

Yuu
Lekl jsem se a upustil nůž, který se zabodl kousek od moji nohy. "No, něco málo umím." Byl jsem červený a přemýšlel jsem, jestli mám dělat že jsem tu druhou větu přeslechl, nebo odpovědět. "No víš...já nezpívám, neumím zpív-zpívat a jsem hroz-hrozný tr-tremista." Začal jsem koktat a byl úplně rudý jako to gazpacho v hrnci.

Yuki

Zahihňal jsem se. "Umíš. Párkrát jsem tě už slyšel. A navíc jsi mi zpíval před spaním," uculil jsem se.

Yuu
"J-já...nevěděl jsem, že si to pamatuješ." Byl jsem rudý a klepaly se mi ruce. Vyndal jsem korpus a z lednice jahody. Opláchl je a odkrájel stopky, nandal na korpus a zalil želatinou. Dal na to šlehačku a vrátil do lednice. Gazpacho jsem nám nandal a vrátil se ke stolu.

Yuki
Vypadal roztomile, když se styděl. "Pamatuju, a moc dobře," kývl jsem a podíval se na něj. "Před Hirem se nestydíš, tak přede mnou taky ne..."

Yuu
"Hiro je Hiro. Známé se už od dětství...No, ale možná bych mohl." Usmál jsem se. "Jsi přeci osoba, kterou miluji." Řekl jsem skoro neslyšně.

Yuki
Slyšel jsem ho. Zrudly mi uši a musel jsem sklopit zrak. Chtěl jsem ho ale slyšet.

Yuu
"Co by jsi chtěl zazpívat?" Podepřel jsem si hlavu rukou.

Yuki

Zamyslel jsem se. "Je mi to jedno... Jakoukoliv píseň od tebe," pousmál jsem se.

Yuu

Nadechl jsem se a dlouze vydechl "Da da da da da..." začal jsem zpívat písničku Centuries od Fall Out Boys.

Yuki

Položil jsem hlavu na stůl a nechával se laskat jeho medovým hlasem. Myslel jsem si, že asi roztaju. Párkrát jsem po něm pokoukl, a když skončil s radostí jsem zatleskal.

Yuu

Začal mi tleskat a já musel sklonit hlavu, aby neviděl, jak se mi do tváří nahrnula krev. "Dobrou chuť." Zamumlal jsem a pustil se do jídla.

Yuki

Kývl jsem a strčil si do pusy jedno sousto. Bylo to tak výtečný. Překvapeně jsem po něm pokukoval. Když jsem dojedl, poděkoval jsem a šel umýt nádobí.

Yuu

Objal jsem ho kolem pasu. "Nemusíš to mýt." Řekl jsem mu a posadil ho na linku. Sám jsem se pustil do mytí nádobí.

Yuki

Vezmu alespoň utěrku a pomáhám mu utírat nádobí. "Tys vařil, tak proč já nemůžu sklízet a mýt?" Zeptal jsem se.

Yuu

Proč? Netuším. "Nevím, prostě mi přijde, že by jsi se neměl o nic starat. Jsi mladý a měl by jsi si užívat života. To mi připomíná...kdy chceš jít do školy?" Zeptal jsem se s úsměvem.

Yuki

"A ty si starej v tom případě?" Povytáhl jsem obočí a začal se smát. "Do školy?" Zamyslel jsem se. "Nejsou náhodou prázdniny?"

Yuu

"Furt jsem starší jak ty" vyplázl jsem na něj jazyk. "No jasně, ale kdy vám končí?" Zeptal jsem se jednoduše a dal mu pusu na tvář. "Promiň." Zašeptal jsem.

Yuki

"Jen o dva roky," zasmál jsem se. "Asi za týden.. A proč se omlouváš?" Zeptal jsem se překvapeně.

Yuu

"No bál jsem se, že ti to bude vadit" Začervenal jsem se. "Pojď" chytil jsem ho za ruku, propletl s ním prsty a odvedl ho ke stolu. Odběhl jsem do kuchyně a vrátil se i s koláčem. Nabral jsem trochu šlehačky na prst a namázl mu ji na nos.

Yuki

Zasmál jsem se. "Nevadí mi, když mi dáváš něžný pusy na tváře. Stydím se hlavně u těch na pusu," Zašeptám celý rudý, setřu si šlehačku z nosu a z prstu jí olíznu.

Yuu

Znovu si dám šlehačku na prst. "Chceš?" Ušklíbnu se.

Yuki

Kývnu a šlehačku slíznu. Teď mi to nepřipadá divný. Zvlášť, když je to šlehačka, kterou tak miluju... Ale pak jsem si uvědomil, že to muselo vypadat trochu divně a rázem jsem se začal červenat.

Yuu

Kousl jsem se do rtu. Naklonil se přes stůl a zašeptal mu do ucha: "Chceš ještě?"

Yuki

Nevěděl jsem, co přesně myslel. "Šlehačku?" Zeptal jsem se a znovu zčervenal. Samozřejmě, že šlehačku. To byla pitomá otázka.

Yuu

"Ano, šlehačku" Zapředl jsem mu do ucha. "Nebo by jsi snad chtěl něco jiného?" Řekl jsem a skousl mu ušní lalůček.

Ahooojteeee! :D Omlouvám se jsem ve skluzu, takže je kratší! :D Taky vás tak štve ta škola? -.- Na nic nemám čas! -.- Proto je tu kapitola po takové době :(
Btw. Chtěli jste mě a Yuno na fotce tak já jsem ten šiblý dement v levo :D