Friend's brother

2.

Yuu

Hiro, konečně, vyšel ze sprchy. Ale jen s ručníkem okolo pasu. Koukám že se mu to chození do posilovny vyplácí. "Vidíš něco hezkýho, brouku" řekl a mžurknul na mě. Oba dva jsme dostali strašnej záchvat. "Taky tě zdravím, blondýno" řekl jsem a vyplázl jazyk, vím že to nesnáší, páč se i barví na tmavo. Dřív se do něj kvůli barvě vlasů naváželi. Zavrčel něco ve smyslu "Nesnáším tě" a šel se převlíkout. "Taky tě miluju!" ještě jsem na něj zavolal.

Yuki

Spal jsem v lehkém spánku, takže jsem slyšel všechno co si říkali, ale jen jakoby z dálky. Zamračil jsem se, zavrtěl a přetočil se na bok. Co to sakra je za buzíky? Pomyslel jsem si, jelikož mě nenechali ani vyspat.

Yuu

Hiro sešel zase dolů a řekl mi "Dostal jsem nápad..." řekl s ďábelským pohledem. "Povídej" připojil jsem se. "Už vím co budeme dneska dělat" řekl s tajemným výrazem. "Poslouchám" naklonil jsem se k němu blíž. *šept* *šept* "Ok takže to uděláme takhle?" "Jo přesně tak" už jsme věděli kdo co přesně udělá. Vzali jsme fixy a vešli do vedlejší místnosti.

Yuki

Neklidně jsem se vrtěl. Cítil jsem něco nekalého, ale byl jsem tak ospalý, že jsem ani neotevřel oko.

Yuu

Vešli jsme do pokoje kde spal Yuki. Přišli jsme až k posteli. *tiché ďábelské pochichotávání* Otevřeli jsme fixy a Hiro zjistil že ta jeho nepíše, tak šel rychle najít jeho, já jsem to ale nevydrže a začal Yukimu kreslit na obličej a zadržoval smích.

Yuki

Lehtalo mě něco pod nosem. "Eh," vzdychl jsem v lehkém chichotu a pak pootevřel ústa, abych mohl kýchnout.

Yuu

Byl jsem rudý jak jsem se snažil nesmát se. Sklonil jsem se blíž, abych mohl dokreslit znaky pro 'Nikdy si nenajde holku', když v tom se probudil a narazil mi hlavou do hlavy.

Yuki

Začal jsem si třít bolavou hlavou a koukl se na viníka jedním otevřeným okem. "Co to sakra děláš?" Zeptal jsem se a pak zrudl. "A co jsi dělal u mýho obličeje?" Doufám, že to, co mě lehtalo, nebylo to, co jsem si myslel.

Yuu

"Jéžiši, na co myslíš? Jsem schopen hodně věcí, to je pravda, ale klid" řekl jsem a dal mu zrcadlo před obličej.

Yuki

Odsunul jsem naštvaně zrcadlo. Nevìm, jestli jsem byl naštvaný za to, co mi udělal nebo za to, co jsem si představil. "Na nic jsem nemyslel, jen jsem se ptal," lhal jsem, ale má tvář zůstala stále rudá  otřel jsem si fixu o rukáv. "Nevím, proč bych si nemohl najìt holku. Určitě mám na to větší šanci než ty a Hiro," lehl jsem si zpět a přetáhl přes sebe deku, aby neviděl, jak jsem červený.

Yuu

"Pff...když ani nejsi schopný mluvit, bez toho aby jsi byl nepřijemnej a odsekával...tak těžko." odšoupl jsem ho na stranu a rozvalil se na postel a dal si ruce za hlavu. "A věř...kdybych chtěl ani ty by jsi mi neodolal" zazubil jsem se na něj a mrknul.

Yuki

Zrudl jsem ještě víc. "Nech toho, nejsem nepříjemnej" odsekl jsem.

Yuu

"Nech toho, nejsem nepříjemnej." iritoval jsem ho. "Ale jsi roztomilej jak se červenáš" ukážu ďolíčky a pocuchám mu vlasy.

Yuki

"Agr!" Divím se, že mi nebouchne hlava z toho, jak se mi do tváří řine víc a vìc krve. Zakryl jsem si tváře a podíval se na něj prosebně. "Prosím, nech toho," zašeptal jsem.

Yuu

"Copak? Někdo je tu v rozpacích?" culil jsem se na něj jako andílek. "Tak už ho nech být" řekl Hiro který přišel a vypadal dosti naštvaně.

Yuki

Podíval jsem se na bratra děkovně a vstal. "Nevím, co vás to napadlo, ubližovat mladšímu, ještě navíc spícímu" řekl jsem rozmrzele a prošel kolem nich.

Hiro

Chytl jsem bráchu za rameno. " nic na něj nezkoušej, ten je můj" zasyčel jsem skrz zuby a pustil ho jít dál.

Yuu

"Co se děje, Hiro?" "Nic, jen jsem mu dával rady, jak se tě zbavit" řekl a usmál se, ale podle mě falešně, dál jsem to ale už neřešil.

Yuki

Ztuhl jsem. Otočil se na bratra a povytáhl koutek v úsměvu. Bylo to poprvé, co jsem se kdy usmál. "To je v pořádku. Nejsem na kluky," otočil jsem se a zmizel v pokoji.

Tak doufám, že se líbí :D Pa *Goldie*