Moments

Chapter thirteen

Nasoukám se do nich. Uf, trochu těsné. Ale zvládnu to. Když je na sebe navleču, úlevně si vzdechnu. Není to tak hrozný. Stoupnu si před zrcadlo a narovnám překroucenou sukni. Nemám dechu... Jsou nádherné. Vůbec nevím, že tam visely. Otočím se dokola a stáhnu vlasy do drdolu. Mrknu na sebe do zrcadla. Musím je jít vzbudit. Rychlejšími kroky mířím do obýváku a u dveří se zarazím. Gauč je sice rozložený, ale nikdo tam není. Deka je pečlivě urovnaná a složená na polštářích. Nakouknu obloukem do kuchyně. Nečekaně všichni tři dospělí sedí u kávy se sladkým pečivem. Všichni mají ve tváři neutrální výrazy. S úsměvem vyjdu schody nahoru vzbudit malou Rosie. Rozevřu dveře od svého pokoje a pozoruji spícího ďábla v přestrojení za anděla. Ano, baví mě to říkat. Škoda jí budit. Jako Luka...

Přejdu k posteli a kleknu si na bobek. Pohladím rukou malého ďáblíka po pár vláskách. Stiskne pevně oči k sobě a přetočí se na záda. Zopakuji můj předešlý pohyb. Malý ďáblík otevře svá kukadla a pozoruje mě. Se zamručením se posadí na postel a zívne. Uslyším otevírající se dveře, tak si stoupnu. Vešla k nám Elis v...oranžovým hábitu. Hned mi to připomnělo pomeranč. Vážně, beze srandy. Těžko potlačuji smích. Co byste dělali, kdyby k vám přišla vaše příbuzná ve vyboulených oranžových šatech jako pomeranč? Se smíchem přicupitám ke stolu pro mobil. Těch...deset minut zabiju prohledáváním nezajímavých věci na internetu. Opřu se o stůl zády a kliknu na ikonu twitteru. Ihned mi cinkne označení na videu. Kdo...? Neváhám a zobrazím video. Objevím se tam já s Rosie a to přivítání. Musel to natáčet John, protože nevím, jak by to zvládla Elis, když přendavala spacáky na tu úžasnou stranu. To víš, že jo! Je tam slyšet i Johnův hlas.

xxJohnyBigBossxx: Rozkošná sestřenka :3 s 'příbuzenskou' holkou... -_- #CuteCousin #ILoveHer #IDontKnowHer #ReallyIDontKnowHer

Já ho zabiju. Vždyť jsem jeho sestra pane bože! Lišácky se usměji. Já mu dám...

xxSweetsAndKISSxx: 'Příbuzenská holka'?! Johne? Děláš si ze mě srandu??

Přidám komentář a vypnu mobil. Něco mu provedu - nevím co ale provedu! Ze židle sundám kabelku přes rameno. Strčím do ní mobil a sejdu schody. Mia s Johnem o něčem diskutují a Elis s malou Rosie vidím z okna stát venku. V předsíňce si nazuji černé sandály a přijdu k nim. Po chvíli se odváží vylézt ven i John s Miou s propletenými prsty. Když se nachází u auta, vlepí si pusu, až to mlaskne. Nechutně se nad tím zašklebím a nasedám do auta. Oni se pořád muckají. Nevadilo by mi to, ale ty zvuky, jak to 'mlaskne' jsou nechutný. Všichni nasedají do auta a vyjíždíme modrým Jeepem do kostela.

***

Jeep se zašramocením zastaví. Měl by si ho nechat spravit. Pořád říká, jaký je skvělý automechanik a zalepí to kobercovou páskou. Prostě inteligent. Vystoupím z auta a zahlédnu u brány postavu o něco větší než já. Její kaštanové vlasy se pohupují do rytmu jejích kroků. Lucas. Lilyette Cassandro McKenzie. To mi musí vysvětlit. Nasadím kamennou tvář a stoupnu si před ní. Usmívá se na mě a na rtech má namalovanou sytě rudou rtěnku. Založím si ruce na hrudníku a pozoruji jí. Počkej holka, až zjistím, kdo se jí líbí. Taky mu dám adresu. Můžu jí žalovat! Porušování soukromí! Přece nemůže dávat adresu na potkání. A zrovna mojí! Jakmile to Lily dojde, zamrzne jí úsměv. Nadýchne se, ale nevyjde z ní žádné slovo. Cukne mi koutek a vrhnu se jí do objetí. Odtáhnu se od ní vycením zuby.

"Takže se nezlobíš?" kvíkne nadějně. Jasně, že se zlobím.

"Domluvila jsem nám tady moct zůstat do půl sedmý. Složila jsem novou písničku," řekne a začne hrabat v kabelce. Kupte mi někdo špunty, nechci poslouchat operu nebo něco podobnýho. Počkat...do půl sedmý?! Vždyť máme školu! Lily nikdy nebyla na učení. Je přesný opak. Úkoly dělá na poslední chvíli a má předepsaný taháky z netu. Nevím, jak dělá, že vždy projde testem s nejhorší známkou trojkou. Vliv má na to taky, že jsme v celý škole sígři už od prváku... Podá mi papír s notami i textem. Neobyčejná. Prohlédnu si to a uznaně kývnu. Nevypadá to špatně. Hlavní sestra nás popožene u obrovských dveří. Přijeli jsme trochu pozdě. Trochu víc... Jakmile přijdeme svižným krokem do síně, přebíháme bez povšimnutí na svá místa. Farář dořekne poslední větu a všichni skloní hlavy k modlitbě. Jak vidím, budeme hrát uprostřed mše. Skloním hlavu k dlaním a v duchu odříkávám modlitbu. Poté připravím své prsty na klávesy a vyčkávám drobný pokyn sestry. Dlouhou chvíli se nic neděje, mrtvolné ticho... Obě se podíváme na sestru, která už dávno na nás mává. Přijde mi to směšný. Uchechtnu se a začínám hrát první tóny naší ohrané písničky. Chtělo by to novou. Síní se ozývá Lilyin krásný hlas. Vůbec nevím, po kom ho může mít. Její mamka je na tohle antitalent, to už jsem měla čest poznat, když jsme u nich zpívali karaoke. Já teda ne, ale dost jsme se zasmáli.

,, There's a song that's inside of my soul,

it's the one that I've tried to write over and over again.

I'm awake in the infinite cold,

but you sing to me over and over and over again.

So I lay my head back down

and I lift my hands and pray,

to be only yours I pray,

to be only yours I know now.

You're my only hope..."

Mami...

____________________________________________________________________________________

Hi guys! ^^

Dědičná nemoc...dokonce dvě nemoci...utáhne to Meddie? Vím, utáhla to i předtím, ale bude hůř. V mysli se jí pořád točí myšlenky okolo Luka...proč?

Hah...

Lily složila novou písničku...v příští části :D :D

Napínavé....? Počkejte si v další části!

Strašně se mi líbí malá Rosie :3 strašně roztomilá :3 

PS: písnička v médiích!

Děkuju vám všem za tolik přečtení a VOTEE! :)

With all love my darlings :*

*terka69*