54. Nečekány návštěvník

6 2 0
                                    


Alžběta jela temnou noci, ale nakonec přeci jen nalezla hrad lorda Edwarda.

Přijela na nádvoří a pak rychle sesedla ze koně a namířila rychlím krokem do hradu...Už z venku slyšela hrát hudbu a když vešla dovnitř, tak k ní dolehlo i veselý lidí.

Procházela dlouhou chodbou a najednou se ocitla v hodovním sále, kde všichni tančily, jedli, pili, nebo se i jinak veselily...Hledala mezi obličeji známými i neznámými Jindřicha, ale nikde ho nemohla najít. A pak k ní z nenadání přišel lord Maroš, a úplně jí vylekal. Protože přišel tak tiše, že ho přes hudbu ani veselí lidí neslyšela.

,,Princezno Alžběto?" řekl a Alžběta, hned sebou polekaně ošila.

,,Á...."vypískla a pak se rychle obrátila k onomu dotyčnému, který jí oslovil.

,,Lorde Maroši?" řekla trochu klidněji, ale stále jí ještě zběsile tlouklo srdce.

,,Co tady děláte Výsosti?" zeptal se a přitom si jí prohlížel dlouhým pohledem.

,,Vylekal jste mě, lorde Maroši," řekla a přitom se na něj trochu zachmuřila.

,,Odpusťte princezno, to jsem nechtěl," odsekl a pak se opět vrátil ke své otázce. ,,Co tady děláte, tak pozdě a v noci?" zeptal se, protože měl opravdu strach o její bezpečí.

,,Já.. hledám Jindřicha, musím s ním nutně mluvit, hrozí mu nebezpečí," odpověděla a při její odpovědi lord Maroš, náhlé povytáhl obočí.   

,,Jaké nebezpečí...A víte že jste neměla opustit hrad a ještě jezdit sama..Teď večer, po tmě." odsekl trochu nehorázně a přitom si Alžbětu změřil pohledem od hlavy až k patě.

,,Tak kde je Jindřich?" zeptala se a přitom se znovu zadívala kolem.

,,Potřebuji s ním nutně mluvit lorde Maroši," řekla a přitom pohledem hledala jeho tvář.

,,Jindřich tu není asi se šel už lehnout. Bylo toho dnes moc. Jaké nebezpečí, má paní?" zeptal se a Alžběta na něj dlouze pohlédla.

,,Vážné...Ale to řeknu jen jemu," odpověděla a pak se už chystala k odchodu.

,,Počkejte, princezno.. zavedu vás k němu, nechci aby jste tady někde bloudila, nebo aby jste někoho jiného vyrušila ze spánku," dodal lord Maroš a rychlím krokem k ní přišel a pak oba vyšli ze sálu.    

,,Tady Vaše Milosti," řekl a pak oba prošli dlouhou chodbou až došli ke dveřím do Jindřichova pokoje.

 A Alžběta vzala za kliku a otevřela dveře.

Parchantka AlžbětaWhere stories live. Discover now