Když projeli branou do Jindřichova sídla a ocitly se na nádvoří jeho panství, tak hned k nim přiběhla Jindřichova matka která když je viděla že se její syn vrací přišla uvítat.
,,Vítej doma můj synu!," vykřikla jeho matka radostí když Jindřichův kůň před ní zastavil a radostně se na svého syna usmála.
,,Ani nevíte matko jak jsem rád že jsem opět doma," odpověděl Jindřich a radostný úsměv své matce oplatil.
,,Proboha není to princezna Alžběta a co se jí to stalo můj synu," řekla po chvíli jeho matka když si všimla že její syn není sám a věnovala pozornost oné dívce která s ním přijela.
,,Ano je to princezna Alžběta matko a takhle se k ní chovaly na královském hradě její strýc a její teta, drahá matko," odpověděl Jindřich a opatrně i s Alžbětou v náručí seskočil z koně.
,,Pane bože no ty ji teda zřídily," dodala Jindřichova matka šeptem a přitom jí z očí ukápla slza.
,,Nebojte Vaše jasnosti tady s mým synem budete v bezpečí," řekla ještě k tomu a pohladila svého syna po tváři a potom už zase odešla dovnitř.
,,Tak Bess a jsme doma, můj domov je teď tvým domovem a nemusíš mít strach protože tady ti skutečně nic zlého nehrozí. Protože tady budu pořád s tebou a už nikdy tě neopustím," zašeptal Jindřich něžným hlasem a přitom se Alžbětě podíval dlouze do očí.
Potom i s ní v náručí vešel do svého hradu aby jí uložil do jejího pokoje, protože věděl že si určitě po tom všem potřebuje náležitě odpočinout.
VOCÊ ESTÁ LENDO
Parchantka Alžběta
Ficção GeralByla princezna, jenže její život se rázem změnil jako mrknutím oka. A to ve chvíli kdy na trůn po smrti jejího otce nastoupil její strýc a z ní i z jejich sourozenců udělal nemanželské parchanty které nemají vůbec žádné právo na královský trůn. Ale...
